Inzerát
Poslední z jeho hvězd: Verča nebyla míň než Gábina, vypráví trenér Šikola
Zdroj: Profimedia
Veronika Vítková ve čtvrtek oznámila, že končí svou veleúspěšnou biatlonovou kariéru. Stala se mistryní světa, má dvě medaile z olympijských her. Teď se těší na to, že bude maminkou. Zpráva o jejím konci ale možná zasáhla víc než jiné, trenéra Jindřicha Šikolu, který byl u zrodu její kariéry. A také jemu volala jako jednomu z prvních…
Inzerát
Inzerát
Ve středu mu zazvonil telefon od jedné z těch, kterou vytáhl mezi světovou biatlonovou špičku. Možná skončila jedna velká éra. Jindřich Šikola vedl Veroniku Zvařičovou, Gabrielu Soukalovou, Barboru Tomešovou, Jitku Landovou i Veroniku Vítkovou. Ta ze slavné sestavy končí jako poslední a má k tomu milý důvod.
„Opravdu jsem měl jsem radost, že si na mě vzpomněla. Viděl jsem její číslo, ale nenapadlo mě, že mi volá, že je v jiném stavu,“ vypráví muž, který stál za veleúspěšnou érou českého ženského biatlonu až do olympiády v Soči.
„Na jednu stranu z toho má člověk ohromnou radost, přál jsem jí samozřejmě do nového života to nejlepší. Na druhou stranu jsem věřil, že se ještě dá zdravotně dohromady. Přál jsem jí, aby dala ještě jednu olympiádu a něčeho tam dosáhla,“ dodává.
Zdroj:
isifa.com
Vy jste Veroniku vedl od jejích prvních krůčků. Tušil jste už na začátku, že jednou může být tak úspěšná?
„Vzpomínám na jeden takový příběh. Bylo to hned první zimu, co jsem ji měl v týmu. Odjeli jsme z biatlonových závodů v Jáchymově, zazávodit mezi hlaďaře na Boží Dar. A ona to tam zničehonic vyhrála. Byl to pro ni tehdy obrovský skok z žáčků mezi dorost a tehdy jsem tušil, že jednou něco dokáže a zároveň i u ní to nastartovalo tu její kariéru…“
Zdroj:
Profimedia
Přitom možná neměla ty úplně nejlepší fyzické předpoklady. Na biatlon nebyla úplně velká…
„Určitě tam byla zarputilost a profesionalita. V tom vynikala. Já jsem ji poznal v jejích 16 letech, kdy přišla jako mladá holka ze žáků do dorostu. Na začátku jsme si k sobě našli velmi dobrý vztah. Ona mě brala jako trenéra a já ji jako sportovce. Pokud to funguje, tak je to v profi sportu vždycky jednodušší. Ona tím sportem žila, a bylo to na ní vidět.“
Související obsah
Ale také musela překonat spoustu zdravotních trablů. A přesto se úspěšně vracela…
„Rozhodně! Verča si prošla tím sportovním životem a neměla to úplně jednoduchý. Nejhorší chvíle byla asi, když jsme byli na soustředění v roce 2009 a našel jsem ji před autem prostě v trávě v Budějovicích ležet. Přišlo se na to, že má zánět mozkových blan. To bylo období, které pro ni muselo být hrozně složité. V té době vítězila, jela na vlně, a najednou na dva roky spadla dolů. Dneska zpětně vidím, že ty dva následné roky byly chyba. Hned po tom vyléčení se hodně tlačilo na pilu, a to i z mé strany. Chtěli jsme to všechno dohnat k olympiádě v Canmore. Dnes tuším, že ta regenerace a ta doba klidu po té nemoci mohla být delší. Ale to jsou možná kdyby…“
Vy jste měl vedle sebe Gabrielu Soukalovou i Veroniku Vítkovou. Vnímáte, že vzájemná rivalita je posouvala dál?
„Já si myslím, že rivalita tam byla. To je u každého, a u žen obzvlášť. Ale asi na to neumím odpovědět. Nemyslím, že by to bylo na formě, že „já tě dnes musím předjet“, nesoupeřily jedna proti druhé. Každá z těch holek závodila sama za sebe.“
Související obsah
Kdybyste vy měl tyto dvě biatlonistky porovnat. Jak byste to udělal?
„Je zřejmé, že Gábina dokázala ten sport neskutečně zpopularizovat, přivezla si ty největší medaile, ale bylo to takové rychle nahoru a rychle dolů. Veronika to 15 let táhla zpovzdálí, výsledky měla nakonec možná trošičku horší, nedokázala se tak mediálně prodat. Ale myslím, že pro ten biatlon znamenala minimálně stejně.“
Zdroj:
Profimedia
Ale určitě jste vnímal i to, když se psaly řádky o tom, že to zrovna mezi nimi nebylo úplné přátelství. Nemrzelo vás to?
„Víte, nad tím jsem vlastně přemýšlel i včera večer. To byla ta kniha Gábiny, kdy Verča tam byla zmíněná. Já jsem v té době u toho byl… Vždycky nějaké problémy jsou, ale nebylo to na to, aby Gábina takhle určité věci psala do knihy. Tehdy mně tam trochu chybělo, že v té chvíli se měl svaz za Veroniku trochu víc postavit…“
Související obsah
Poslední sezona už se uskutečnila ve Světovém poháru v podstatě bez Veroniky. Jak jste to vnímal? Vy jste v její návrat věřil…
„Teď poslední dva roky, co se jí nedařilo, tak taková ta odezva některých lidí na její výsledky byla smutná: „Jseš tam protekční, jdi už do důchodu…“ Ti lidé si vůbec neuvědomují, co profi sport vůbec znamená, nebo jak je těžký. V případě Veroniky mě to mrzelo, protože nikdo, nebo málokdo, tomu dal tolik, co ona. Bohužel lidé, ač nevidí do problémů, dokáží jen odsuzovat. Jsme takový ten národ, kdy dokážeme hodně rychle pochválit a pak taky strašně rychle pohanět.“
Co dnešní biatlonová doba? Spousta velkých závodníků končí. Nebojíte se, že ten biatlon trochu ztratí lesk?
„Ikony vzniknou tím, že vyhrají víc velkých závodů, několikrát. Možná to bude nějaký čas trvat, než bude nový Fourcade nebo Björndalen. Ale v dané chvíli i ženský světový biatlon přišel skoro o všechny velké ikony a konkurence je možná aktuálně nejslabší. Ale ono to doběhne a ikony zase vzniknou.“
Zdroj:
Profimedia
Vy dnes trénujete jen na klubové úrovní v Jilemnici. Vidíte tam nějaké nové nástupce té slavné generace, která nyní končí?
„Musím říct, že i dneska v Jilemnici se najdou děcka, která by mohla něčeho dosáhnout. Na druhou stranu ta práce je opravdu rozdílná. Nemyslím, že velká porce je úplně nejlepší. Máme 30 děcek a myslím si, že kdyby jich bylo 10, bylo by to jednodušší. Ale musíme brát v potaz tu popularitu, která dřív nebyla a třeba nám z té pyramidy někdo výjimečný zase vypadne.“
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát