Inzerát
Maskované zahraničí: Nadvláda Finů v čele s Hovim a pár krátkých epizod
Zdroj: Profimedia
Extraligová brankoviště již přivítala nejedno zajímavé jméno. Druhému dílu seriálu, který mapuje maskované cizince v české nejvyšší soutěži, vládnou gólmani ze země tisíce jezer. V jejich čele stojí mrštný a populární Sasu Hovi.
Inzerát
Inzerát
Česká brankářská škola je ve světě vyhlášená. Nejeden maskovaný muž dokázal uhranout některou z elitních světových soutěží a byly to také brilantní výkony gólmanů, které na přelomu tisíciletí pomohly k olympijskému triumfu či zlatému hattricku.
Generace vynikajících mužů v maskách ze zmíněného období ale postupně začala "dosluhovat", zesílil také odchod hráčů do zahraničních lig a také extraligové celky začaly více experimentovat a přivádět opory do brankoviště z jiných zemí. Mezi ročníky 2005/06 a 2009/10 nejvíce "táhla" finská škola. Objevilo se ale i několik jiných zajímavých jmen.
Související obsah
► Sasu Hovi (Vsetín, 2005/06; Kometa, 2009 - 2012)
Asi největší otisk ze všech zahraničních gólmanů v tomto díle a nejspíš i v celé dosavadní historii samostatné extraligy zanechal Fin Sasu Hovi. Věčně dobře naladěný, 175 centimetrů vysoký brankář přišel z Tappary a v sestavě na dně se topícího Vsetína se předvedl ve fantastickém světle.
Úspěšnost zákroků měl v základní části 92,7 procent, v baráži dokonce přes 96 a průměr gólů na zápas? V šesti utkáních 1,16! Díky tomu si zasloužil angažmá ve Slovanu Bratislava, s nímž dvakrát za tři roky slavil slovenský titul.
Zdroj:
Profimedia
Do Česka se pak vrátil. V roce 2009 se usídlil znovu na Moravě a oblékl dres Komety. V první brněnské extraligové sezóně po odkupu licence ze Znojma získal zlatou helmu a měl také nejlepší úspěšnost zákroků mezi všemi brankáři v elitní soutěži.
Po třech úspěšných letech v Kometě, kde přiváděl fanoušky do varu a stal se miláčkem tribun, si dal rok pauzu a poté strávil sezónu v mezinárodní EBEL ve Znojmě. Poté ukončil kariéru a začal se věnovat práci a mimo jiné založil server ProSportJob, kde mohou sportovci, trenéři či manažeři hledat zaměstnání.
Související obsah
► Halvor Hårstad-Evjen (Znojmo, 2005/06)
Talentovaný norský brankář přišel do Znojma jako konkurence k Jiřímu Trvajovi. Ten však pustil Hårstad-Evjena jen do dvou zápasů, ve kterých ale příliš nezazářil a úspěšnost měl jen kolem 87 procent. Většinu českých duelů odčapal ve druholigovém Přerově.
Po sezóně se vrátil do rodného Askeru, odkud na jih Moravy přišel. O čtyři roky později ve svých třiceti letech kariéru oficiálně ukončil.
► Jure Verlič (Vsetín, 2006/07)
Katastrofická sezóna v podání Vsetína, která skončila krachem a rokem bez hokeje na Lapači, přinesla první slovinský otisk v českém brankovišti.
Jednička juniorky Valachů Verlič nastoupil jen na jedinou třetinu zápasu v Budějovicích, kde z osmi střel dostal tři góly a navždy tak zůstane v nejvyšší soutěži s pouhými 62,5 procenty úspěšnosti zákroků. Po odchodu ze Vsetína chytal čtyři roky v Mariboru a po dalších pěti letech ve Francii pověsil betony na hřebík.
Související obsah
► Simo Vehviläinen (Vsetín, 2006/07)
Ve stejné sezóně se v brankovišti Vsetína představil i mladý Fin Vehviläinen, který nastoupil do sedmadvaceti střetnutí. Úspěšnost měl kolem 89 procent a když bylo jasné, že naděje na záchranu jsou mizivé, vrátil se v závěru ročníku do Finska.
Aktivně chytal ještě dva roky a posléze se vrhnul na trénování, kde zaznamenal velké úspěchy. Coby trenér gólmanů působil u národního týmu Suomi a aktuálně má místo v týmu Viťaz Podolsk v KHL.
Zdroj:
Profimedia
► Vitali Taskinen (Slavia, 2006 - 2008)
Dalším finským gólmanem v tuzemských vodách byl sešívaný Vitalij Taskinen. Toto angažmá ale pražskému týmu příliš nevyšlo. Dvacetiletý mladík měl být vizí do budoucna. Při své premiéře na kladenském ledě zazářil, ale následně střídal již po první třetině.
Většinu klání pak odbojoval v kádru druholigové Kobry Praha. V týmu se udržel i v následujícím roce, kdy měl vyrůstat za zády zkušeného Adama Svobody. Znovu působil hlavně v Braníku a v O2 extralize naskočil do duelu s Plzní, kde sice nezklamal a družstvu vybojoval bod za remízu, ale víc klání v eltiní lize nepřidal.
Zdroj:
Profimedia
V českých vyšších ligách naposledy chytal na konci října 2007. Skromný a nenápadný brankář se poté z Prahy vrátil na sever. Ještě dva roky působil v nižších finských ligách a poté s profesionálním hokejem sekl.
Související obsah
► Tero Leinonen (Liberec, 2009 - 2010)
Na začátku roku 2009 zavítal pod Ještěd nový muž s maskou. Dvojka týmu Ilves Tampere přišla zalepit díru po nemocném Milanovi Hniličkovi. Zkušený maskovaný muž si za osm duelů vybojoval místo v brankovišti, v předkole play-off sice byl v pozici jedničky a nevedl si zle, Bílí Tygři ale ve třech zápasech přenechali místo ve čtvrtfinále Vítkovicím.
Na severu Čech pokračoval i v následujícím roce, kde utvořil silnou dvojici s Markem Pincem. Oba se pravidelně střídali, ale lepší čísla měl jeho konkurent. Ten také chytal v play-off, kde Leinonena pustil do klece jen na čtyři zápasy. Liberec se prokousal až do čtvrtfinále, kde vypadl s pozdějším mistrem z Pardubic.
Zdroj:
Profimedia
Po sezóně pod Ještědem se Leinonen vrátil na sever, chytal posléze i v Itálii a Německu. Na jaře 2011 ale s kariérou skončil a vrhl se na trénování.
Mimochodem, v jeho šlépějích jde jeho patnáctiletý syn Topias, který letos působil jako jednička ve finském národním týmu do šestnácti let. A kdo ví, zda v horizontu několika let neuvidíme dalšího Leinonena na českém ledě.
Související obsah
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát