V předcházejících třech dílech minisérie mapující zahraniční akvizice v brankovišti tuzemských extraligových celků jsme si představili již čtrnáct maskovaných mužů. V této epizodě nás čeká dalších šest.
Pozice brankáře je klíčová, na výsledku týmu je nejvíc vidět právě práce obrněné opory. Vsadíte-li na dobrou kartu, můžete si mnout ruce. Jak se občas říká, polovinu úspěchu máte jistou.
Ne každý transfer ale vyjde a můžou za to různé důvody. Buď jste ve stínu někoho, kdo chytí lepší formu a i když se snažíte, váš kolega prostě září víc, jako v případě běloruského reprezentanta Milčakova, který se kvůli Česku vzdal fleku v KHL. Pak ale můžete podobně jako třeba Justin Peters přijít někam, kde na vás hledí jako na zázrak a spásu, která vás má vyvést z temna.
Související obsah
► Tuomas Tarkki (Mladá Boleslav, 2016/17)
Za sebou měl solidní kariéru. Po pěti letech v nižších zámořských ligách se stal jedním z nejlepších brankářů finské SM-Liigy. S Kärpätem vybojoval dvakrát ligový titul a rovněž dvakrát obdržel cenu Urpa Ylönena pro nejlepšího brankáře soutěže.
Rok chytal i ve Švédsku a v KHL a sklonku svého závodního období přišel do středních Čech, kde měl šestatřicetiletý Fin zacelit díru po Davidu Rittichovi, který zamířil do NHL. Velké ambice vedení však nenaplnil. Naskočil jen do čtyř zápasů, ani jeden neodchytal celý a úspěšnost zásahů měl jen 81,1 %. Nic naplat nebyly ani výrazně lepší výkony v prvoligových Benátkách.
Naposledy nastoupil 15. listopadu, kdy krátce před koncem třetiny vystřídal jedničku Jana Lukáše. Překonal jej sice jen krajan Tuominen, ale více toho již v extralize nepřidal. Zkraje prosince po vzájemné dohodě odešel. Ročník dochytal v dánském Rungstedu a poté pověsil betony na hřebík.
► Sami Aittokallio (Sparta, 2017/18)
Po odchodu Tomáše Pöpperleho do Německa řešila Sparta klíčový post brankáře. Přivedla pětadvacetiletého Fina. Dlouholetou oporu mládežnických reprezentací Suomi se dvěma starty v NHL v dresu Colorada.
Aittokalio byl ve dvojici s Honzíkem tím lepším, v osmadvaceti střetnutích si udržel slušných 91,8 procent. Rozhodně nezklamal, ale desáté místo v základní části a konec hned v předkole po pouhých třech zápasech s Libercem se rozcházel s představami rudých fanoušků i samotných hráčů.
Vedení Sparty bylo s výkony své jedničky spokojené a chtělo rodákovi z Tampere prodloužit smlouvu. Ten se ale rozhodl pro návrat do domoviny.
► Lars Volden (Jihlava, 2017/18)
Když se Dukla po dvanácti letech vrátila do extraligy, hledala ke svému talentovanému klenotu Jakubovi Škarkovi, který dnes bojuje o NHL, silného konkurenta. Tým z Vysočiny zalovil na severu a přivedl Nora Larse Voldena.
Čtyřiadvacetiletý brankář šel do české extraligy s vizitkou zkušeného reprezentanta, který byl protřelý finskou i švédskou nejvyšší ligou. Do Jihlavy přišel po angažmá ve slovenském Trenčíně, které mu vyšlo náramně.
Start v Dukle se mu ale tolik nepovedl. Postupně se dostal do lepšího tempa, avšak v závěru ročníku se do brankoviště prodral další český mládežnický talent Josef Kořenář. Volden zaznamenal v součtu s boji o umístění „jen” dvaadvacet duelů, třikrát z toho udržel nulu.
Extraligu opustil po roce společně s Duklou a zamířil znovu do Švédska. Vybojoval si místo v sestavě Malmö a vrátil se i do národního týmu.
Související obsah
► Gašper Krošelj (Mladá Boleslav, 2018 - dosud)
Jestli se v posledních dvou sezónách mohla Mladá Boleslav o něco opřít, pak to byly jednoznačně výkony její maskované opory. Gašper Krošelj si drží vynikající průměr inkasovaných gólů (jen lehce nad dva) a oslnil i v loňském play-off, kdy vyšponoval čísla nad 94 procent úspěšnosti zákroků.
Proti finalistovi z Liberce ale ve čtvrtfinále vzdoroval marně. V koronavirem nedohraném ročníku vytáhl Středočechy na čtvrté místo po základní části, co do průměru obdržených branek byl druhý nejlepší v lize a není překvapením, že v klubu zůstane i pro následující sezónu.
Zajímavé na třiatřicetiletém brankáři je i to, že opora slovinského národního týmu vlastní z dob působení v Medveščaku Záhřeb i chorvatské občanství a za tamní reprezentaci na Panon Cupu v Maďarsku v roce 2009 čelil Krošelj své rodné zemi.
Související obsah
► Justin Peters (Chomutov, 2018/19; M. Boleslav 2019/20; Liberec 2019 - dosud)
Sázka na dvojici mladých brankářů Pirátům v uplynulém ročníku nevyšla. Štěpán Lukeš ani Aleš Stezka nechytili dobrou formu. Do brankoviště tak přišlo zvučné jméno. Původně měl namířeno do Chomutova Fin Hannu Toivonen, ale ten bez jediného zápasu zase odešel. Místo něj dorazil gólman se sedmiletou zkušeností v NHL z Caroliny, Washingtonu a Arizony.
Peters se začal ihned činit, ve svém třetím startu udržel nulu a fanoušky si podmanil. Všichni na něj hleděli jako na vytouženou spásu. Ani kouzelný Kanaďan nakonec nepomohl Pirátům k záchraně a pod Krušnými horami mohli jen litovat ztracených úvodních patnácti kol.
Fantom ze země javorového listu v extralize zůstal. Utvořil dvojici s Markem Schwarzem v Liberci. Tam ale tak neoslnil, po příchodu Dominika Hrachoviny byl postaven do role dvojky a nakonec přišel přesun do Mladé Boleslavi.
Tam Peters zacelil ránu po dlouhodobě zraněném Janu Růžičkovi. Ve dvojici s Krošeljem pookřál a předpoklady vedení Středočechů splnil do puntíku. Po odchodu Hrachoviny zpět do Tampere se vrátil pod Ještěd a v nadcházejícím ročníku bude bojovat o další šanci.
► Dmitri Milčakov (Plzeň, 2018/19)
Běloruský reprezentační gólman se ve svých dvaatřiceti letech vzdal angažmá v KHL na úkor extraligy. Po dvou letech v nejvyšší běloruské lize byl opět v přípravě s Dinamem Minsk, kde však měl plnit roli dvojky. Když přišla nabídka z Plzně, Milčakov neváhal ani vteřinu. S vidinou toho, že zabojuje o post brankáře číslo 1, se vydal na západ Čech.
Konkurencí mu byl mladý talent Dominik Frodl, se kterým se v prvních kolech pravidelně střídal. Jenže český gólman chytil neskutečnou formu, chopil se jha a Milčakova pustil v základní části do klece jen v jedenácti případech.
Nakonec si zachytal i v play-off, kdy střídal v sedmém zápase semifinále, které nakonec ovládl Třinec a na Plzeň zbyla „jen” bronzová medaile. Běloruský brankář se po roce v Česku vrátil na východ a uplynulý ročník dohrál v kazašském Košketau.