Fotbal

Bývalý sudí Jílek: Za chvilku nebude mít kdo pískat. VAR? Znásilnění!

Bývalý sudí Jílek: Za chvilku nebude mít kdo pískat. VAR? Znásilnění!
Zdroj: Profimedia

Jan Jílek, bývalý prvoligový a mezinárodní sudí, který má za sebou 209 odpískáných zápasů v české nejvyšší soutěži. Kariéru ukončil v lednu 2019 a v současné době vede na jihu Čech firmu a už osm let je předsedou Krajského fotbalového svazu. Jak vidí současnou situaci kolem rozhodčích, co říká na VAR a jaký názor má na F-evoluci?

Jak na tom jsou momentálně rozhodčí v České republice?

Z mého pohledu není situace dobrá. Nemyslím si, že aktuální záchranný balíček v podobě Mela Pereiry je nějaká spása. Komunikace s rozhodčími je veškerá žádná. Není tam žádná rozhodcovská sebereflexe, výstupy z komise rozhodčích jsou pro mě nečitelné a nepřijatelné, což si myslím, že tak je i pro celou fotbalovou veřejnost. Práce s VARem je naprosto nulová. Pořád se opakují stejné chyby. Rozhodčí neví, co mají dělat, jak mají komunikovat. Veřejnost se v tom neorientuje, a to ani odborná. Nemyslím si, že máme špatné rozhodčí, tam problém není, ale nejsou dobře řízeni a mentorováni. Nemají sjednocené metodické pokyny a postupy. Je tam vidět distance mezi řídícím a výkonným prvkem.

Takže problém je především v komisi rozhodčích?

Za mě je to řízením rozhodčích. Je to od dob pana Chovance a trvá to až do současné komise.

Proč ale stále nejsou schopni s tím něco udělat? Vždyť se neustále střídá jeden předseda za druhým.

Základem je, aby člověk, který do té pozice půjde, měl silný mandát. U nás je to tak, že se do jmenování předsedy komise hovoří – FAČR i ligové kluby. Pak se na jednom jméně nikdy neshodnete. Předseda musí mít mandát na to, aby si vytvořil svůj tým. Musí říct: „Tohle je můj tým a s tím já chci pracovat. Neimplementujte mi do toho někoho, o kom já nejsem přesvědčený.“ Je to hodně o komunikaci v týmu a pak i o komunikaci směrem ven. Není možné, že jeden navenek řekne, že to penalta je a druhý, že ne. Výstup musí být jednoznačný. Neexistuje, že mi někdo zavolá, ať ten zákrok znova přezkoumám a pak přijít s tím, že to musíme přehodnotit. Můžeš mít odlišný názor, ale výstup do pléna musí být jednotný a měl bys ho respektovat. A takhle se to musí prezentovat veřejnosti. A všichni musí jasně vědět, že tohle byla ruka, tohle byla penalta, tohle byl správný postup VARu. Komise musí být úzký a synchronní tým lidí, za který předseda bude zodpovědný. Je to stejné, jako když si trenér vybírá svůj realizační tým. Stejně tak by si měl svůj tým vybrat předseda. Tohle se ale neděje a je to špatně.

Zdroj: Profimedia

Takže Pereira není podle ten vás správný člověk?

Já ho neznám. On je o generaci mimo mě a já se s ním jednou potkal na UEFA. Byl na mě jako delegát. Určitě je velká rozhodcovská autorita a má obrovské zkušenosti. Je to člověk, který je velmi klidný. Co jsem slyšel, tak fotbalu opravdu hodně rozumí a má nadhled. Ale přišel v době, kdy máme covid a je velmi obtížná komunikace. Komise má hrozně ztížený mandát. Nemůže s rozhodčími komunikovat na seminářích a face to face si situace vysvětlovat. Je tam spousta omezení, která musí v současnosti respektovat a přijmout je. Nechtěl bych v současnosti hodnotit, jestli je Pereira ta správná osoba, ale nepřišel v dobu, kdy by mohl něco změnit. Je to takový acylpyrin. Ani nepomůže, ani neuškodí. Říkám to naprosto otevřeně. Já nemám co ztratit a je mi jedno, když mě za to někdo napadne. Ale obhajuji ho v tom, že to opravdu nemá jednoduché.

Je podle vás správná cesta, že českou komisi rozhodčích vede zahraniční člověk? Pravdou je, že čeští zástupci nemají od veřejnosti úplnou důvěru.

S ohledem na veřejnost se zahraniční cesta může jevit jako ta, která je méně komplikovaná. Já jsem toho názoru, že bychom si to měli vyřešit sami. Můžeme uvítat zahraniční pomoc ve smyslu edukace, školení a narovnávání chyb. Měla by tam být interakce s UEFA. Neumíme si s tímhle poradit, nevíme, jak s tímhle pracovat, tak je s pomocí oslovit. Myslím ale, že spoustu věcí si dokážeme vyřešit sami. Stejně jako nepotřebujeme zahraničního trenéra reprezentace, tak nepotřebujeme zahraničního předsedu. Ani v klubech nenajdete zahraniční trenéry. Jednou tu ten pokus byl a nevyšel.

Koho byste si tedy jako předsedu představoval?

Nechtěl bych v tuhle chvíli jmenovat. Nechci, aby to vypadalo, že to chci být já, takto není tento rozhovor směřován. Dovedu si ale představit tým, který by mohl v rámci komise české rozhodčí zastupovat. Měla by tam být generační provázanost a lidé kteří něco dokázali. Ti lidé tady pořád jsou, ale někteří jsou v ústraní. Ale je to o tom, co jsem říkal. Ten člověk musí mít silný mandát a tým si vybere. Ti lidé, o kterých mluvím, tak vím, že nevyhovují některým klubům, funkcionářům a strukturám FAČRu.

Z důvodu?

Někde něco řekli, nějak se vyjádřili v novinách a vůči něčemu se vyhranili. Jsou prostě persona non grata. A oni nejsou třeba schopni odpouštět. Všichni si všechno pamatují a neustále to vytahují. Pokud nechceme dávat za zahraničního předsedu statisíce, pojďme si sednout a shodnout se na jednom jménu, kterému dáme důvěru a ten si vybere tým. Pokud ten člověk pak dostane čas a prostor a nepodělá to, tak to může fungovat. Za mě je tohle cesta. Pokud se tohle nepovede, tak jsme prostě hloupí a musíme se obrátit na zahraničí. Podívejte se, máme tu dostatek šikovných trenérů i funkcionářů. Až na jednu výjimku tu nemáme žádné zahraniční majitele. Tak si i v rámci rozhodčích vystačme s českými jmény. Vše může odšpuntovat kauza s Berbrem. Pokud se všechno potvrdí, tak se tomu také uleví.

Vy říkáte, že nemáte ambice na předsedu komise rozhodčích. Ale nelákalo by vás to?

Pokud bych dostal ten mandát a byla by tam shoda, dokázal bych o tom přemýšlet. Jsem člověk, který má funkcionářské zkušenosti, řídím firmu a vybírám si lidi. A tohle bych chtěl i v komisi. Musím pracovat s lidmi, kterým důvěřuji. I rozhodčí si zaslouží, aby s nimi bylo lépe komunikováno a jejich práce byla veřejně prezentována. Předseda prostě musí zastupovat všechny a mít plnou zodpovědnost. Padne hlava a půjdou všichni. Ale zároveň mít možnost, že když se vám bude zdát, že něco nefunguje, tak to vyměnit nebo se proti tomu vymezit.

Zdroj: Profimedia

Pojďme k VARu. Systém už tu nějaký pátek funguje, ale stále je tu spousta chyb. Čím to je?

Je to jednoduché. VAR je v našich podmínkách znásilněný. Je znásilněný rozhodčími, LFA i komisí rozhodčích. Ti lidé si z toho udělali marketingový produkt. Fotbalu by měl VAR pomáhat, ale nesmí vstupovat ve chvílích, kdy je to úplně nepochopitelné. Na každém stadionu funguje jinak. To znásilnění je prostě ve prospěch marketingu. Je jasné, že to někdo platí a potřebuje, aby to bylo vidět. Podle mě by to ale mělo být přesně naopak. Měl by být komunikovaný jednotným systémem. Když tam má vstoupit, tak tam prostě vstoupí. Pokud rozhodčí danou situaci vidí a řekne, že to penalta prostě nebyla a je to třeba 60 na 40, tak tam prostě vstupovat nebude. Ale když rozhodčí kouká jinam, někde někoho praští, tak je jasné, že tam VAR musí vstoupit. Rozhodčí je za svá rozhodnutí zodpovědný a zodpovědnost by si měl nést dál. A ne, že tam vstoupí VAR a hned ho opraví. Proč zkoumáme úplně všechno? Ať se řeší pouze zjevná pochybení. Jsem zastánce VARu, je to ohromná pomoc, zvyšuje to důvěryhodnost fotbalu, ale k zacházení s ním mám obrovské výtky. Ale celá komunikace a výklad je špatně. Jsme ještě pořád na začátku.

Proč není jednotný výklad v celé Evropě, potažmo na světě? Proč například VAR zasáhl do zápasu Ligy mistrů mezi Dortmundem a Sevillou, kdy dával Haaland druhý gól, ale VAR přezkoumal situaci o minutu a půl dřív a následně nařídil penaltu pro Dortmund, i když akce jako taková gólem skončila?

To je přesně ono. Nepřenáší se tady ta komunikace a lidé to spolu navzájem nemohou řešit. Fotbal se nám tu vyvíjí 150 let, vylepšují se pravidla, ale ve všech věcech také nemáte stejný výklad. Stejně tak je to s videem. Fotbal není na každém hřišti stejný. Měl by se ale výklad sjednotit. Ale přesně ta situace, o které mluvíte, tak se má vzít a vykomunikovat v tom určitém prostředí. Vy máte jako novináři přijít a zeptat: „Honzo Jílku, proč tohle bylo posouzeno takhle?“ a já řeknu, že takhle přesně to bylo v zápase Bohemky se Spartou a všichni uvidí, že ten výklad je stejný. Ale to by tu musel být někdo, kdo bude mít koule na to vystoupit a fóru to takhle představit. A když si nebudu vědět rady, tak prostě si zavolám na UEFA a okomentuji to o den déle. Vždyť to přece není problém. Jsme lidi, děláme chyby a tohle jsou modelové situace. Pořád se učíme. A pomoci musí i média.

Nemyslíte si, že VAR brzdí růst rozhodčích?

Neřekl bych, že brzdí růst rozhodčích, ale potlačuje jejich osobnost. To je za mě přesnější výraz.

Pojďme zase trošku jinam. Jak se stavíte k celé situaci kolem Romana Berbra?

Podívejte, bylo to jako papiňák. Vařilo se to, bublalo to a nyní to bouchlo. Je jen otázkou, jak dlouho se toto vše bude uklízet. Celá ta kauza je obrovský zásek do celého českého fotbalu. Ale dává to naději tomu, že se věci změní a řada i narovná a odstraní. Fotbal se teď personálně hodně odšpuntuje.

Myslíte si, že se současnou situací může pomoct F-evoluce?

Do jisté míry určitě. Měli bychom se všichni chovat jako demokratický spolek. Je to věc, která fotbalu nastavuje nové možnosti, tváře a nové myšlenky. Teď je otázka, jak to kdo uchopí. Ne se všemi věcmi F-evoluce úplně souhlasím. Ale je to věc, která se k téhle situaci hodí a nabízí se.

Související obsah

Kandidaturu na předsedu FAČRu oznámil Karel Poborský. Je to za vás vhodný kandidát?

Je dobře, že toto odhodlání na sebe vzala persona typu Karla Poborského. Je to signál pro český fotbal, pro sponzory, pro veřejnost i pro NSA. Je to člověk, který má významný kredit jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Očekávám, že bude mít hodně silný mandát. Ve volbě o to nejvyšší křeslo by se s ním mělo velmi silně počítat.

Napadá vás jiné jméno, které by se na tento post hodilo?

Ideální kandidát všeobecně asi neexistuje. Není kandidát, který bude vyhovovat všem. Já si myslím, že čím víc bude kandidátů, tím to bude horší. Myslím, že by se měli vyprofilovat dva kandidáti a z nich by se mělo volit. Čím více bude kandidátů, tím více se budou štěpit hlasy. Nabízí se, aby druhý kandidát byl případně nominován F-evolucí, kdy se hodně mluví o Vláďovi Šmicerovi, což je opět velice významná a úspěšná osobnost českého fotbalu. Oba prošli nejúspěšnější érou novodobé fotbalové historie. Přál bych si, aby se vrátili do českého fotbalu ty časy, kdy byl silný předseda, velký trenér, mimořádní hráči = úspěch Českého fotbalu. Ale samozřejmě může být i někdo třetí. Jak říkám, je to jen můj soukromý názor. Myslím, že takhle by to bylo fér pro delegáty, ale i pro veřejnost.

Současný předseda Martin Malík ještě kandidaturu neoznámil. Očekáváte, že do toho půjde?

Vůbec nevím. Nedokážu odhadnout současné rozpoložení Martina Malíka. On si musí vyhodnotit svoji pozici a šance vůči ostatním případným kandidátům.

Neměl by spíše s ohledem na současné aféry funkci položit?

Musí si to vyhodnotit on sám. Ne všechno je černé nebo bílé. On musí vědět, jaká je současná situace, jaké jsou jeho šance a jaký je náhled na jeho osobu. Takže těžko říct. On by měl říct, jaké věci pro fotbal udělal a neví se o nich. Ať se tím pochlubí. Ale pak tu jsou již zmíněné kauzy, které se staly za jeho vlády a to mu logicky ubližuje.

Související obsah

Za vlády jakého předsedy šel fotbal správným směrem? Nejvíce se v tomto ohledu skloňuje asi jméno Ivana Haška.

Každý předseda byl určitá osobnost. Někdo byl více manažerský, někdo více úřednický, někdo profotbalový a někdo propolitický. Každý měl své klady a přednosti, které fotbalu prospěly. Za každým z nich ale zůstalo kus nedokončené práce a otazníky. Já k těm věcem ale nemám přístup a nemůžu se k nim vyjádřit. Nejsem úplně kompetentní tohle hodnotit.

Když byl předsedou Miroslav Pelta, nedocházelo ke střetu zájmů, jelikož je také majitelem Jablonce?

Tohle je několikrát diskutovaná otázka. Když ho zvolilo hnutí a ligové kluby, tak to tak asi nevnímaly.

Pojďme toto vztáhnout zpět k rozhodčím. Kdo byl podle vás nejlepším předsedou komise rozhodčích?

Já už jsem to kdysi říkal. Byla to Dáša Damková. Ačkoliv se to mnoha lidem líbit nebude, tak to tak bylo.

Co ona pro to dělala víc než ostatní předsedové?

Tím že měla průnik do Evropy a později i do světa, tak měla kontakty a dokázala přenášet odborné věci do českých podmínek. To je to, co nám dneska chybí. Dokázala to vysvětlovat a přinášet odborníky. Měla přístup k metodickým a instruktážním materiálům z první ruky. Za ní komise pracovala poměrně jednotně. Neměl jsem pocit, že by tam v té době docházelo k nějakým vnitřním bojům. Vše se vedlo v týmovém duchu a doba byla uvolněnější. Například Listkiewicz se polovině lidí líbil a druhé ne. Za něj to nebylo konzistentní. Byl na tom ale dobře mediálně. Ale směrem k nám, jako k rozhodčím, se to nijak extra neposouvalo. Pak jsem půl roku zažil vládu pana Chovance, kde se to právě ten půlrok nastavovalo a já pak skončil. Své jsem k tomu napsal, když jsem odcházel. Některé kroky jsem si představoval jinak.

Související obsah

Vy jste i bývalý mezinárodní rozhodčí. Proč Česká republika vychovává těchto rozhodčích tak málo?

Neumíme s nimi pracovat. Kluci přijdou do ligy a my neumíme říct, že třeba za dva až tři roky by se mohl objevit na mezinárodní listině. A když už se tam někdo dostane, musíme s nimi pracovat i potom. Je to obrovský mentální a výkonnostní skok. Je to obtížná role, a ne každý ji zvládne. To má následně dopad i na jejich výkonnost. Chybí tady generace, která by se zapojila do takového mezičlánku. Máme tady starší generaci, která dožívá v delegátech. A pak tu máme mladší, která byla odejita po nějakých eskapádách. Však za mojí éry se vyměnilo skoro 60 rozhodčích. A pouze 15 procent z nich se stále nějak angažuje. Kdyby jich bylo více, máte lidi přímo na VAR, na školitele, mentory a podobně. Pak by to nemuselo být tak, že ti kluci v sobotu pískají a v neděli jsou na VARu. Tohle se musí změnit. Pak tu máme kluky, který střelíme na mezinárodní listinu a bum, konec, starej se sám.

Je nějaký zahraniční model, kterým by se Česká republika mohla inspirovat?

Není to o tom, že takový model vymyslí jeden člověk. To musí udělat celý tým lidí. Komise jako taková, se musí skládat z rozhodčích, kteří pískali alespoň ligu nebo byli na mezinárodní scéně. V lize nenajdete klub, který by trénoval rozhodčí, ale rozhodčí řídil trenér. Až se stane i ta druhá věc, tak se všem omluvím. Ale taková anomálie nikde není. To jsme byli schopni udělat jenom u nás. Já bych taky jako rozhodčí nešel trénovat ligový klub. Prostě s tímhle nesouhlasím. Myslím, že rozhodčí by se měli alespoň zpoloprofesionalizovat. Za výkon musí nést hlavní zodpovědnost a musí se tomu věnovat. A ne aby měli v hlavě například při cestě na utkání ještě problémy z práce. Ta cesta k tomu nebude úplně krátká a bude hodně bolet. Musí se udělat průnik mezi českou a moravskou řídící komisí. Kluci se musí testovat. Já si pamatuji, jak jsem před nějakými skoro 20 lety postupoval do ligy, kdy jsem dostal dva zápasy na zkoušku ve druhé lize. Šel na mě člověk z komise řídící a ligové komise rozhodčích, ti řekli, máš, nebo nemáš na to, abys postoupil nebo máš ještě čas.

Kdyby se vyměnilo vedení, vrátili by se někteří rozhodčí?

Tak maximálně deset procent by se možná vrátilo.

Vy byste se vrátil?

Kdyby komise začala pracovat tak, jak si myslím, že by pracovat měla, tak ano. Ale musí ve mně vzbudit důvěru, že to tak bude fungovat. Ale musí tam být určité synchro. Pokud by to ale mělo fungovat jako za starého vedení například pod panem Chovancem, tak bych se tam nevrátil.

Související obsah

Chybí vám pískání?

Ne, vůbec. Chybí mi lidi, se kterými jsem se rád potkával. Ať už hráči na hřišti, tak i lidi mimo hřiště. S klukama na hřišti jsme se sice občas poškorpili, ale cítil jsem, že to je pořád přátelské. I s funkcionáři jsem měl vesměs dobré vztahy a navzájem jsme se respektovali. Vnímali jsme, že každý dělá svoji práci. Prohodili jsme i pár vtípků, lehce občas zavzpomínali a zasmáli se. Chybí mi ale i kolegové. Kolikrát byla fakt sranda. Ale samozřejmě, když se zápas nepovedl, jeli jsme se sklopenými hlavami. Ale to k tomu patří. Teď už bych to ale nedal. Fotbal je ohromně dynamický a ne všechno můžete nahradit zkušenostmi.

Když si promítnete vaši dlouhou kariéru, vzpomenete si na nějakého hráče, kterého jste fakt nerad pískal?

Ne že bych ho nerad pískal, ale jeden takový fotbalista byl, a byl to skvělý fotbalista, Libor Došek. On byl na pískání vážně složitý.

A takový Tomáš Řepka?

Tomáš byl ikonický hráč a ohromná osobnost. Byť měl ty svoje výstřelky. Já jsem tenkrát Tomáše při utkání Sparty s Boleslaví nevyloučil a měl jsem to udělat. Ale neměl jsem s ním nikdy žádný verbální nebo osobnostní problém.

Liší se nějak příprava na zápas, když prvně pískáte derby a poté například Příbram s Opavou?

Určitým způsobem se liší. Ale to hlavně s ohledem na mediální tlak. Vnímáte to jinak a má to jiný dopad na psychiku. Ale pořád jde o ligové utkání, které se hraje jedenáct na jedenáct. Pracujete jen s jiným nastavením zápasu. Zásadně jiné to ale není.

Jak jste se vyrovnával s tlakem od diváků, případně od médií? Dopadalo to na vás nějak?

Po určitých letech už to nevnímáte a berete to jako součást života. Kritizovaný je každý, ať už funkcionáři, trenéři, tak i rozhodčí. A pokud to člověk chce dělat, tak se s tím musí umět vypořádat. Ale nepřijde to ze dne na den. Postupně vás to zocelí.

Související obsah

Pískalo se vám líp před plnými tribunami?

Určitě. Tam jste totiž neslyšel, když vám někdo nadává (smích).
Jaké si myslíte, že to je teď pro rozhodčí, když pískají před prázdnými tribunami? Má to nějakou výhodu? Třeba v tom, že všechno slyší a hráče může trestat?
Musí to být hrozný. Výhoda to určitě není. Já si to nedovedu představit a nechci to ani hodnotit. Už takhle se mi na to těžko dívá a nedovedu si představit, co to je pro hráče a rozhodčí. Naopak mají můj respekt. Vždyť i oni to dělají pro lidovou zábavu. Takhle to vypadá, jak když si jde x frajerů zakopat a tři jim to jdou odpískat. Což tak samozřejmě není.

Je nějaký zápas, na který ve vaší kariéře vzpomínáte vážně rád?

Určitě. Jsou to zápasy Sparty s Plzní, derby nebo zápasy Sparty na Baníku ještě na Bazalech. To jsou krásné zážitky. I na Bohemce. Měl jsem tu čest pískat první utkání, když se Bohemka vrátila do ligy, to byly krásné okamžiky.

V Ďolíčku je to prý pro rozhodčí hodně specifické.

Při každém zápase musíte přemýšlet, kde máte diváky. Hřiště jste si musel nahrát a přizpůsobovat se tomu. Před lavičkami musíte být naprosto přesný. Jinde zas malinko benevolentnější. V zápase si potřebujete maličko odpočinout. Hlavně hlavě musíte dát trošku oddych. Nejde se soustředit celých devadesát minut na každou vteřinu. Od toho jsou tam pak i pomezní, kteří vám musí pomoct.

A naopak. Máte nějaký zápas, který se vám hrubě nepovedl a nějakým způsobem jste ho ovlivnil?

Určitě. Je to již zmíněný zápas Sparty s Boleslaví, kdy jsem nevyloučil Tomáše Řepku za faul na Luboše Pecku. Tenkrát to byly velké zápasy. Tuším, že Sparta tehdy vyhrála 2:1. Ne všechno se vždy povedlo.

Za zápas Jihlavy se Slavií jste v minulosti dostal stopku na čtyři zápasy. Jak se k tomu stavíte odstupem času?

Ale pozor, to nebyl nepovedený zápas. To byla sólo akce Listkiewiczovy komise, kdy jsem dostal stopku na čtyři zápasy za odpískanou penaltu, která neměla být. Ale Slavia ji neproměnila. Zápas skončil 1:1 a byl to můj jediný přehmat. Zápas to nakonec neovlivnilo. Ale komise potřebovala krev, tak ji měla. Necítil jsem se, že bych něco zásadně zkazil. Ano, odpískal jsem penaltu, která ze všech tribun vypadala jako jasná. Při zpomaleném záběru se zjistilo, že to penalta být neměla. Tenkrát nebyl VAR, aby mě opravil. Bylo to zjevné pochybení, které by teď opravil. Ale tenkrát byl vyslaný signál, že se bude trestat tímto způsobem, ale po mně už nikdo takový trest nedostal.

Zdroj: Profimedia

Má možnost se rozhodčí proti verdiktu nějakým způsobem odvolat?

To by bylo sisyfovské snažení. Souhlasím, že omezení delegace je žádoucí a působí to i jako sebereflexe. Rozhodčí si alespoň uvědomí chyby, ale trestání by nemělo být exemplární. Pokud nejde o exemplární záležitost. Podle mě odpískaná, nebo neodpískaná penalta není exemplárním prohřeškem. To je podle mě zápas, který je řízen tendenčně. Když čtyři týdny nezasáhnete do zápasu a pak nastoupíte do ligy, tak jak to asi dopadne? Tenkrát to na mě byla účelovka. Kdyby to nebyl Jílek, tak to tak nedopadne. Oni potřebovali ukázat, že nikdo pod nimi není chráněný.

Čím jste se jim tak znelíbil?

To nevím, ale asi chtěli ukázat, že nikdo u nich nemá zastání. Chtěli ukázat, že jim je jedno, jestli je to Královec, Jílek nebo nějaký mladý rozhodčí. Chtěli to řezat hlava nehlava, jenže to nedodrželi. Já trest dostal a pak už nikdo. Zjistili totiž, že kdyby takto jeli dál, tak nebudou mít za čtyři kola žádné rozhodčí. Pak byly tresty většinou na dva týdny. Čtyři na první dobrou už pak nedostal nikdo.

Pojďme na poslední téma. Jak současná covidová doba ovlivňuje rozhodčí? Jak je to s výchovou nových mladých rozhodčí?

Hezká otázka. V tuto chvíli je obrovský problém, že populace rozhodčích stárne. Je málo mladých rozhodčích a je málo teenagerů, kteří by se tomu chtěli věnovat a vydržet u toho. Máme obrovskou mortalitu. Je to tím, že současná doba je hodně agresivní a na kluky klade obrovské nároky. V dnešní době mají v průměru 2,3 delegace za víkend. Tak je to u nás v kraji. Oni tím omezují rodinný život, volnočasové aktivity atd. A mladí tolik času tomu věnovat nechtějí. Druhý je tlak na hřišti, který se těžko snáší. Mladí kluci navíc nemají na hřišti zastání. Hráči se na něj sesypou a není tam nikdo, kdo by se ho zastal, ale ten kluk se to taky musí naučit. Navíc my s tím tlakem neumíme pracovat, protože na to nemáme lidi. Točíme se pořád v kole. Poslední věcí je, že nás zabíjí technologie, moderní věci a třeba i ostatní sporty. Ale nejhorší jsou ambiciózní tatínci, trenéři a hráči, kteří se na toho kluka sesypou a on dostane nálož. Pak se divme, že mladí rozhodčí nejsou. Myslím, že fotbal v tomhle čeká velký problém. Bude nedostatek rozhodčích. Za chvilku se dostaneme do stavu, kdy nebudeme moct obsazovat žákovské soutěže. Budou to pískat laici, pokud to vůbec někdo bude pískat, a děti nebudou mít k rozhodčím přirozenou autoritu. Pak je začne pískat rozhodčí a ony se budou chovat, jak kdyby tam nebyl. Musí se ve výkonnostním fotbale zmobilizovat síly a aktivity a nenechat to takto dopadnout.

Rozhodčí nemusí být nutně jen muži. Takhle jedna ženská sudí napálila hráče:

TN.cz
Voyo

Sledujte Nova Sport ve full HD na Voyo.cz

Důležité Události