Inzerát
Petr Koukal čelí tvrdé kritice uvnitř svazu. Je to zákeřné jednání, říká
Zdroj: Markéta Navrátilová
Badmintonista Petr Koukal už svou raketu vytahuje pouze sporadicky. Od loňského července se totiž 35letý bývalý hráč vydal na dráhu funkcionářskou a stal se předsedou Českého badmintonového svazu. Jeho působení je však zatím velmi náročné. Kromě pandemie se musí Koukal také vypořádat s kritikou na jeho osobu.
Inzerát
Inzerát
K té došlo přímo uvnitř svazu. Podle loňského neúspěšného protikandidáta na post šéfa svazu Karla Reichmana totiž neměl Koukal čtyři měsíce platnou smlouvu a navíc prý pracuje s neschváleným rozpočtem.
"Badmintonistům zbudou oči pro pláč. Dopadneme jako Gábina," prohlásil předseda dozorčí rady Reichman pro web expres.cz a nezapomněl zmínit ani Koukalovu exmanželku a bývalou biatlonistku Gabrielu Soukalovou.
Sám Petr Koukal se ale všem nařčením brání. "Činy pana Reichmana nejsou útokem na mou osobu, ale na každého badmintonistu, o kterého se svaz stará," prohlašuje.
Související obsah
Co říkáte na ostrá tvrzení předsedy dozorčí rady Karla Reichmana, překvapila Vás?
Upřímně řečeno, nepřekvapil mě obsah. Ten znám ze zprávy dozorčí rady předložené před pár týdny výkonnému výboru. Zpráva samotná neobstojí v jakémkoliv odborném posouzení, je zavádějící, plná chyb a tvrzení vytržených z kontextu. Pro svaz nenabízí žádná řešení domnělých nedostatků, to je do očí bijící selhání funkce dozorčí rady. Ihned jsme na ni reagovali našimi komentáři, které jsme spolu se zprávou zveřejnili. Co mě ale překvapilo, je styl a zákeřnost jednání předsedy dozorčí rady, to nabralo rozměry, které jsou za hranou nejen našich vnitřních předpisů, ale základů slušného chování.
Jedním z bodů kritiky je ten, podle které jste smlouvu podepsal až čtyři měsíce po nástupu do funkce. Jak k této situaci došlo?
O této skutečnosti ví pan Reichman už od listopadu, proto nerozumím, proč to vytahuje nyní… Asi že je pár týdnů před valnou hromadou. Důvody, proč tomu tak bylo, jsem několikrát veřejně popsal na jednáních výkonného výboru i v článcích na našem webu. Smlouvu jsem podepsal až po několika měsících po nástupu jednoduše proto, že jsme čekali, jak se vyvine situace kolem covidu, jaký vliv budou mít různá opatření na náklady, například na turnaje reprezentace. Sportovní stránka má prostě vždy absolutní přednost. A upřímně – první měsíce ve svazu pro mě byly tak hektické a náročné, že i vlastní smlouvu jsem opravdu začal řešit, až když jsem měl alespoň trochu klidu a zorientoval jsem se v každodenních potřebách svazu.
Související obsah
Podle ostrých slov pana Reichmana také badmintonový svaz pracuje s neschváleným rozpočtem. Je toto tvrzení pravdivé a můžete ho případně vyvrátit?
Toto tvrzení je naprosto lživé. ČBaS (Český badmintonový svaz) hospodaří s rozpočtem, který předložila ekonomická komise a následně jej schválil výkonný výbor. Jelikož je proces schvalování rozpočtu ve stanovách popsán na první pohled ne zcela jednoznačně, požádal jsem o stanovisko Legislativní radu ČBaS, k tomu kompetentní orgán našeho spolku, která svým odborným stanoviskem potvrdila správnost přijatého postupu.
Jako předseda se i dost věnujete trénování, dají se tyto dvě funkce v rámci jednoho postu úspěšně spojit a nelimituje to chod svazu?
Zatím určitě nelimituje. V této nelehké době, kdy se sport i společnost vzpamatovává z covidového šoku, nemůžu věnovat tolik času, kolik bych si představoval například jednání s partnery, organizaci turnajů a dalším projektům. Proto mi přijde naopak smysluplné část mého času i úvazku využít pro předání mých dlouholetých zkušeností našim hráčům a trenérům v národním centru.
Zdroj:
isifa.com
Kdybyste měl shrnout svoje působení v rámci badmintonového svazu, jak byste ho zhodnotil? Co se povedlo, a naopak třeba zatím nepovedlo?
Podařilo se navýšit dotaci od NSA (Národní sportovní agentury), byť naše očekávání byla vyšší, ale i za to jsme vděčni a uvědomujeme si, že zdaleka ne všechny svazy se tímto mohou chlubit. Marketingové či sponzorské peníze se zatím sehnat nepodařilo, ale na tom se samozřejmě velkou měrou podílí současná situace, kdy většina firem a korporací tyto aktivity velmi omezuje či úplně ruší.
Naopak se nám daří budovat naši značku a jsem přesvědčený, že v dalších měsících se podaří získat i silného finančního partnera, který ve spolupráci se sebevědomým svazem najde smysl. Největší radost mám ale z úspěšného nastartování provozu Národního tréninkového centra v Plzni, což je něco, po čem český badminton hlasitě volá poslední dvě dekády. Věřím, že právě tento krok nás může v budoucnu více přiblížit evropské i světové špičce, protože doteď neměli naši reprezentanti ani zdaleka odpovídající podmínky pro přípravu v porovnání s jinými zeměmi.
V badmintonu jsou občas k vidění parádní údery:
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát