Před rokem a půl pobláznili na olympijských hrách v Pekingu celý národ. Po šestém místě na největším turnaji přivedli na svět syna Matěje a nyní se pomalu a jistě vrací na led. V září curleři Paulovi odstartovali turnajovou sezonu a ve smíšených dvojicích chtějí uspět na mistrovství republiky i na MS, aby mohli sbírat body do olympijské kvalifikace.
Povoláním bankéři, srdce ale mají v curlingové hale. Manželé Paulovi poprvé postoupili na olympijské hry a v Pekingu si získali celý český národ. Nejen předvedenou hrou, ale také charakterem a komunikací přímo na dráze.
Po historickém šestém místě na olympijských hrách přivedli na svět syna Matěje. Zuzana přerušila kariéru a Tomáš se představil v mužském čtyřčlenném týmu, ale sám přiznal, že kariéru lehce také pozastavil. Nyní jdou ale do nové sezony a chtějí body do olympijské kvalifikace.
Budou to mít ale o něco náročnější, starat se totiž musí o syna Matěje, se kterým budou objíždět malé i velké turnaje. "Jsme ale zvědaví, jestli bude curling milovat, nebo nenávidět," řekla v exkluzivním rozhovoru pro web TN.cz Zuzana Paulová.
Související obsah
Jaké jsou cíle pro letošní sezonu?
Tomáš Paul: Máme dva hlavní cíle. Jedním z nich je vítězství na mistrovství republiky, odkud vede vstupenka na mistrovství světa. Tam už se sbírají důležité body do olympijské kvalifikace, takže tam bychom chtěli uhrát výsledek do první osmičky.
Jak moc trnitá cesta je směrem k olympijským hrám? Čím vším musíte projít?
Tomáš Paul: Cesta je dvouletá a sestavuje se z dvou světových šampionátů v roce 2024 a 2025. Tam se sbírají olympijské body, a to je náš hlavní cíl. Nejdříve se tam ale musíme kvalifikovat z českého šampionátu a zároveň dvakrát uhrát umístění do TOP 8.
Jaká je aktuální forma? Co ještě pilujete?
Zuzana Paulová: Forma je vlastně docela dost dobrá, mile mě překvapilo, že se curling nezapomíná. Jsou ale věci, které mi chybí. Na posledním turnaji jsem neviděla, jak některé kameny točí, další jsme přemetali a nezametali tak, jak jsme měli. Lehčí nerozehranost tam jde vidět, ale odhodová forma je stále dost dobrá.
Jak bylo těžké při mateřské sledovat manžela, jak hrál?
Zuzana Paulová: Bylo to jednoduché, pauzu jsem si dost užila. Čas od času je fajn vypnout, ale Tomášovi vždycky fandím. Pro mě vlastně dobrá sezona (smích).
Tomáši, vy jste působil v mužském týmu, tak jaká to byla změna oproti smíšeným dvojicím?
Tomáš Paul: Částečně příjemná, protože v posledních šesti letech jsme hráli se Zuzkou jen ve dvou. Je to nový impuls v rámci komunikace v týmu, je tam o dva hráče více a samozřejmě je ta disciplína trochu jiná. Já hrál skipa, takže jsem nemusel zametat a nebolelo mě tolik tělo. Byla to příjemná odpočinková sezona, zároveň jsme na mistrovství republiky uhráli dobrý výsledek.
Související obsah
Vy jste opět pod Duklou. Jaké jsou největší změny a výhody?
Tomáš Paul: Stěžejní jsou pro nás finance. Abychom mohli jezdit na turnaje a zaplatit si tréninkové ledy. My jsme rádi, že si nás Dukla vzala pod svá křídla, protože jsme pod ní byli už během olympiády. Zuzka si odskočila na mateřskou, já částečně s ní. Teď jsme rádi, že jsme se mohli vrátit.
Jak stíháte rodičovství, turnaje, navíc k tomu máte ještě normální zaměstnání?
Zuzana Paulová: Je to těžší, než jsme si mysleli. Asi jsme byli trochu naivní. Chceme se letos dostat hlavně do pohody a méně se stresovat ohledně dítěte. Před posledním turnajem nám odpadlo hlídání a hledali jsme všemožné náhrady. Řešili jsme, aby byl spokojený a seznámil se s novými lidmi. To bude asi to hlavní, ještě si to musí sednout.
Chodí s vámi už do haly. Vnímá už, že děláte nějaký sport, nebo je na to ještě brzy?
Zuzana Paulová: Ještě je brzy. Jsme ale zvědaví, jestli bude curling milovat, nebo nenávidět. Je pravda, že s námi těch hal a curlingových ledů objede dost. Tak uvidíme, jak se to na něm podepíše.
Co je těžší? Rodičovství, nebo se dostat na olympiádu?
Zuzana Paulová: Jsou to úplně jiné, neporovnatelné disciplíny (smích).
Pocítili jste, že vás účast na olympiádě proslavila?
Tomáš Paul: Rozhodně. Lidí nás potkali v metru a gratulovali nám k výsledku. Nečekali jsme, že nás vůbec někdo v davu milionového města pozná. Trochu to vyprchalo, protože už nejsme tolik na očích. Nejdříve nám gratulovali k výsledku na olympiádě, v poslední době mi lidé spíše gratulují k narození syna (smích).
