"Jsem tu od toho, abych do té klece chodil," odpověděl Michal Martínek na otázku, jaké to bude čelit v kleci nejtvrdším úderům v kariéře. Už 14. října v hlavním zápase galavečera KSW 87 v Třinci se přesně rok od posledního zápasu postaví síle Darka Stošiče. Tváří v tvář se střetli už během eventu v polské Vratislavi, to ještě bez rukavic. Jaké to bude naostro, jak se těší na zápas na domácí půdě i proč do přípravy nepotřebuje Jiřího Procházku, Martínek prozradil ve Vratislavi redaktorovi TN.cz Davidu Chmátalovi.
Na KSW 86 jsi se setkal tváří v tvář s Darkem Stošičem. Co se ti honilo hlavou?
Že už to máme za dveřmi, že už to konečně budu moci vypustit ven. Jsem po zranění, čekal jsem rok a už se nemohu dočkat. Hltám to tady, jsem rád, že jsme se viděli face to face jako praví chlapáci, a už se těším, až to vypustím ven.
Jaká mezi vámi panuje atmosféra, je napjatá?
Je nám jasné, o co nám jde. Jde nám o titul, to je jasné. Ale jsme natolik dospělí chlapi, že máme pod kontrolou sami sebe. Z něj jde cítit zkušenost. Ví, co má dělat v kleci a jak se chovat mimo ní. Je to typ fightera, kteří jsou mi sympatičtí a rád se s nimi utkávám. Je to o sportu a nepatří do toho novodobé trash-talky a věci, které zajímají lidi, co jdou jiným směrem. Drží si to etiku a kodex: "Dáme si placáka, pojďme se pozdravit a respektovat, ale v kleci buďme nemilosrdní". Tak by to prostě mělo být.
Darko Stošič je známý pro svůj knokautový úder. Jaká bude proti tomu tvoje taktika?
Darko má menší rozpětí než já a musí se probít přes moje dlouhé ruce. Samozřejmě je na to zvyklý, už rozsekal vyšší soupeře, než jsem já. Bude to těžký oříšek, ale proto jsme tady. Mně by ani jiný zápas nedával smysl. Mám ho v hlavě, vím, co chci v zápase dělat. Z logiky mého strikingu se nabízí, co asi je pro mě vhodné, ale jsem připravený to jak ukončit před limitem, tak to dobojovat do konce.
Granáty Darka Stošiče na vlastní kůži pocítil i Slovák Vojčák:
Už jsi během své kariéry zápasil s někým, kdo má tak drtivý úder jako Stošič?
V zápase asi ne. Kromě zápasu se Smoldarevem, kde byla trochu ta hlavička a pak mě dobil na zemi, jsem žádný knokaut nedostal. Na tréninku jsem samozřejmě nesčetněkrát odplácal a nesčetněkrát jsem byl nahulenej, to k tomu patří. Já míval somatotypem podobného sparinga – Michaila Tutěreva, který je drtivý knokauter, dvojnásobný mistr K-1. Dlouhá léta jsme spolu spárovali a myslím, že jsem na tenhle typ boje připravený.
Ale přeci jen, když vidím, jak poráží své soupeře, je to, jako když vás srazí kamión. Jaké to bude s ním jít do klece?
Jsem tu od toho, abych do té klece chodil. Takže já to vyhledávám. Jsem velice rád, že mi KSW umožňuje zápasit s takovými jmény, jako je Stošič nebo kdokoli v divizi. Myslím, že tu (v těžké váze) máme důstojnou konkurenci a všichni se mezi sebou pořádně rozštípeme.
Takže se vyloženě těšíš, až budeš čelit těm nejtvrdším úderům kariéry?
Samozřejmě. Je to výzva. Kdyby ne, tak to nedělám. Vždy se snažím najít toho nejtěžšího soupeře. Abych se na něm něco naučil, abych si utříbil svůj styl boje, abych se posunul a abych si věřil v atributech, které nejsou mojí předností. V každém zápase se snažím mít typově někoho jiného a prosadit si s ním své věci. Vlastně to hledám, jsem spokojený.
Plánuješ v přípravě spárovat s Jiřím Procházkou? Přeci jen o síle jeho úderů rovněž není pochyb...
To není potřeba. Jirka je úplně jiný somatotyp, má úplně jiné rozpětí a určitě má svoje plány. Já potřebuji nižší kluky s menším rozpětím, abych hned měl správnou vzdálenost. Jiřina s ním sice zápasil, ale bylo to před deseti lety, měl za sebou čtyři zápasy a bylo to o váhu níž. Takže to pro mě není směrodatné. Já vždy vycházím z posledních čtyř zápasů. Pak nakoukám i ty další, ale ty čtyři jsou pro mě nejpodstatnější.
(Jiří Procházka ukončil Darka Stošiče v prvním kole na galavečeru GCF v roce 2014. Zápas proběhl v kategorii do 93 kilogramů, pozn. red.)
Co pro tebe znamená, že budeš v Třinci hlavní zápas večera?
Je to pro mě obrovská pocta. Bude to pro mě třetí zápas v KSW. S Omielanczukem jsem měl hlavní předzápas, teď to bude hlavní zápas. Pro kluka z Čech je to obrovská čest. KSW jsem sledoval už v době, kdy jsem hrál hokej. Koukal jsem na Pudzianowského, Materlu, Chalidova... Jsem rád, že je to u mě doma. Liberec mi utekl a teď se to trochu vrátilo, když budu na kartě ještě lépe postavený. Je to motivace, lidé mě poženou. Dlouho jsem to nezažil. Čtyři–pět let jsem nebyl doma a už řada lidí si koupila lístek, takže tam bude pořádný kotel. To bude moje obrovská výhoda, protože se budu moci předvést, a když cítím, že mi lidí fandí, tak to ve mně otevře další Pandořinu skříňku zla.
Sám jsi řekl, že je těžká váha v KSW nabitá. Ve Vratislavi do ní přibylo další jméno – tvůj bývalý soupeř Viktor Pešta. Co na to říkáš?
Jak říkáš. Je tu další kocour v sestavě a myslím, že máme o zábavu postaráno.
Viktor při svém debutu ukončil Filipa Stawowého v prvním kole. Ty jsi s Filipem bojoval na tři kola. Já jsem se na to Viktora ptal, jestli je to pro tebe nějaký vzkaz. Prý ať si to každý přebere po svém, tak jak to bereš ty?
Každý zápas je jiný, styl na styl a pokaždé může dopadnout jakkoli. Se mnou zase odešel se zlomenou očnicí, takže to pro mě není směrodatné. Zápas ukázal Viktorovu silnou stránku a na čem musí zapracovat Filip. Co se mě týče, samotného mě zápas zajímal, protože jsem porazil oba. Užil jsem si to.