Oslavy hokejistů po velkém úspěchu na mistrovství světa neberou konce. Zlatí hokejisté to odšpuntovali už v noci po nedělním finále, během které byla poničena replika trofeje, a někteří mají v plánu pokračovat až do víkendu. Radovánky si užívá i útočník Jakub Flek, který vyřazovací zápasy nemohl odehrát kvůli vysokým horečkám. Finále proti Švýcarsku si už ale mohl vychutnat v hledišti.
Útočník Komety Brno Jakub Flek si zahrál na svém čtvrtém mistrovství světa a vybojoval na něm druhou medaili. Tudíž už věděl, jak to chodí v Kramářově vile, kde si společně se spoluhráči od premiéra Petra Fialy převzal odznak a pamětní list. "Je to obrovská čest. Může to být jen jednou za život. Já jsem takhle byl pozvaný už dva roky zpátky, když jsme vyhráli bronz, tak nejsem v úplně neznámém prostředí," řekl 31letý útočník.
"Je to součást odměny. Asi největší odměna je ten pohár, který nevím, kde teď máme. Všechny tyhle věci okolo jsou součástí odměny a myslím, že si to všichni užíváme," přiznal Flek, který na turnaji nastoupil do sedmi zápasů, ve kterých vstřelil dva góly.
Do vyřazovacích bojů už ale nezasáhl, protože ho skolila nemoc. "Čtvrtfinále a semifinále jsem sledoval z postele, protože jsem měl horečky 39 a pomalu jsem nebyl schopen dojít ani do koupelny. Předposlední den mi zabrala antibiotika a ve finále jsem už mohl být s klukama na stadionu a užít si to s nimi. V hledišti jsem měl daleko větší nervy. Kolikrát jsem zavíral oči, že se na to nemůžu dívat," přiznal bývalý hráč Karlových Varů.
Z toho, že nemůže spoluhráčům pomoci, byl pochopitelně smutný. "Mrzelo mě to samozřejmě. Turnaj začal dobře, já se cítil skvěle. Každý chce hrát rozhodující zápasy, ale po zápase s Kanadou jsem se necítil dobře a druhý den jsem lehl s horečkou," vzpomíná Flek. "Říkal jsem, proč zrovna já a co jsem komu udělal, takový ty řeči... Pak jsem si ale řekl, že takové věci se stávají, a kdybych skákal hlavou do zdi nebo po pokoji, tak tomu nepomůžu," popsal.
Do oslav, které začaly už v noci na pondělí a budou i nadále pokračovat, se už zapojil aktivně. "Některé slabší kusy už odpadávají, ale jádro ještě drží," směje se. "Je to super. Vždycky se sejdeme velká parta. Někteří kluci jeli domů, měli nějaké povinnosti, které jsou přednější. Je nás tady ale dost. Uvidíme, jak dlouho to ještě bude trvat. My zkušenější typy táhneme už pár dní v kuse, ale myslím si, že vypadáme ještě dobře," dodává s úsměvem.