Fotbalové mistrovství Evropy vyvolává řadu otázek, a to nejen tu, kdo stane novým šampionem starého kontinentu. Fanoušci spekulují také o tom, kdo bude nejplatnějším hráčem, nejlepším brankářem nebo nejúspěšnějším kanonýrem. V minulosti získalo korunu pro krále střelců celkem 26 fotbalistů. V historických tabulkách je jako jediný Čech zapsaný i Milan Baroš. Kteří další hráči se mohou titulem nejlepšího šutéra evropského šampionátu pyšnit?
Historie evropských šampionátů se píše od roku 1960, kdy premiérové mistrovství Evropy hostila Francie. Na turnaj tehdy vedla cesta přes spletitou kvalifikaci a účastnily se ho jen čtyři nejlepší týmy.
Podle tohoto modelu se ME hrálo až do roku 1976, a tak na jednotlivé týmy čekala vždy jen dvě utkání – nejprve semifinále, a poté finále pro vítěze a duel o třetí místo pro poražené.
Proto není divu, že první šampionát měl hned pět nejlepších střelců. Těmi se stali Francouz Francois Heutte, dva hráči tehdejšího Sovětského svazu Valentin Ivanov a Viktor Ponědělnik a dva fotbalisté bývalé Jugoslávie Milan Galič a Dražan Jerkovič. Všichni zaznamenali po dvou gólech.
O čtyři roky později se počet nejlepších šutérů snížil na tři. Španěl Chus Pereda, a Maďaři Ferenc Bene a Desző Novak dali shodně po dvou brankách. Dvě trefy stačily na korunu pro nejlepšího kanonýra i v roce 1968 na ME v Itálii. Tehdy na pomyslný trůn usedl Jugoslávec Dragan Džajič.
Poté se nejpilnějším šutérem stal Němec Gerd Müller. I když odehrál jen dvě utkání, stihl v nich vsítit čtyři góly. O čtyři roky později na něj v Jugoslávii, kde tehdejší Československo bralo zlato, navázal krajan Dieter Müller. Ten rovněž zapsal čtyři branky. Roku 2008 vyhrál se čtyřmi zásahy Španěl David Villa.
V letech 1980, 1992 a 2012 stačily na vítězství v této statistice jen tři trefy. Roku 1980 díky nim ovládl pořadí střelců Němec Klaus Allofs. Na ME 1992 se shodně třikrát prosadili Švéd Henrik Larsen, Němec Karl-Heinz Riedle, Nizozemec Denis Bergkamp a Dán Tomas Brolin. Bylo to prozatím poprvé i naposledy, kdy tabulce kanonýrů vévodili Švéd či Dán.
Největší gólovou smršť předvedl v roce 1984 na domácím šampionátu Michel Platini, jenž překonal brankáře soupeřů hned devětkrát. Jeho počin dosud nikdo nepřekonal. V roce 2016, kdy se hrálo rovněž ve Francii, na krajana velmi slušně navázal Antoine Griezmann. Nejlepším střelcem šampionátu se stal díky šesti gólům, což je historicky druhý nejvyšší počet branek na ME.
Statistika nejlepších střelců má i výraznou českou stopu. Na ME v Portugalsku roku 2004 se stal nejlepším kanonýrem Milan Baroš, jenž se z branky radoval pětkrát. Se stejným počtem přesných zásahů kralovali střelcům i Marco van Basten v roce 1988, Alan Shearer v roce 1996, Patrick Kluivert a Savo Miloševič v roce 2000 a Cristiano Ronaldo na uplynulém šampionátu v roce 2021.
Stejně gólů jako Ronaldo ale vstřelil na minulém ME i Patrik Schick, od roku 2008 ale o pořadí rozhoduje při shodném počtu branek ještě počet asistencí, a ten měl Portugalec vyšší. Čech ale nebyl jediný, kdo na pravidlo doplatil. Na evropském šampionátu v Polsku a na Ukrajině se kvůli tomu společně s Fernandem Torresem nestali nejlepšími střelci Mario Mandžukič, Mario Gómez, Mario Balotelli, Cristiano Ronaldo a Alan Dzagojev, kteří shodně skórovali třikrát.
Celkově se pyšní titulem pro nejlepšího střelce ME šestadvacet fotbalistů, nikdo nedokázal na trůn usednout víckrát. Nejúspěšnější jsou bývalá Jugoslávie a Německo se čtyřmi nejlepšími střelci.
I na letošním šampionátu figuruje mezi adepty na krále střelců řada fotbalistů. Angličané věří Harrymu Kaneovi, který dal v uplynulé sezóně 44 branek. Ve španělské lize zase řádil Ukrajinec Dovbyk, jenž se v lize trefil 24krát.
Věří se i mladíčkovi Jamalovi z Barcelony nebo Judovi Bellinghamovi, který oblékne dres Anglie. Francie zase bude spoléhat na Kyliana Mbappého a Antoinea Griezmanna. Portugalce určitě potáhne Cristiano Ronaldo a dobrý turnaj by mohl zažít i Němec Kai Havertz.
Přehled vítězů koruny pro krále střelců na ME:
1960 – Francoise Heutte (Francie), Valentin Ivanov a Viktor Ponědělnik (oba Sovětský svaz), Dražan Jerkovič a Milan Galič (oba Jugoslávie) – 2 góly
1964 – Ferenc Bene a Dezső Novak (oba Maďarsko), Chus Pereda (Španělsko) – 2 góly
1968 – Dragan Džajič (Jugoslávie) – 2 góly
1972 – Gerd Müller (Německo) – 4 góly
1976 – Dieter Müller (Německo) – 4 góly
1980 – Klaus Allofs (Německo) – 3 góly
1984 – Michel Platini (Francie) – 9 gólů
1988 – Marco van Basten (Nizozemsko) – 5 gólů
1992 – Henrik Larsen (Dánsko), Karl-Heinz Riedle (Německo), Dennis Bergkamp (Nizozemsko), Tomas Brolin (Švédsko) – 3 góly
1996 – Alan Shearer (Anglie) – 5 gólů
2000 – Patrick Kluivert (Nizozemsko), Savo Miloševič (Jugoslávie) – 5 gólů
2004 – Milan Baroš (Česko) – 5 gólů
2008 – David Villa (Španělsko) – 4 góly
2012 – Fernando Torres (Španělsko) – 3 góly
2016 – Antoine Griezmann (Francie) – 6 gólů
2021 – Cristiano Ronaldo (Portugalsko) – 5 gólů
Frankfurt zahájil Euro světelnou show: