Motocyklový závodník Adam Peschel si v závěrečné etapě Rally Dakar vybral pořádnou dávku smůly a po necelých 30 kilometrech na trati havaroval. Z osudného momentu si nic nepamatuje, až z vyprávění a vlastních střípků paměti zjistil, že měl dost namále. "Kluci mi teď říkali, že jsem letěl tři metry vysoko. Prý takovou držku neviděli," uvedl 36letý závodník. Na nohy mu pomohl krajan David Pabiška a několik dalších motorkářů. "Moc jim za to děkuju," řekl Peschel.
Peschelovi se na premiérovém Dakaru dařilo vcelku slušně, v poslední etapě ale málem předčasně skončil. Nevyhnul se totiž vážné nehodě, z níž si v první chvíli vůbec nic nepamatoval.
"Stalo se to asi po 25 kilometrech. Jelo se tempo. I když jsem si řekl, že nebudu úplně závodit, tak jsem ten plyn stejně držel. Pamatuju si, že jsem si říkal, že nepůjdu přes nějaký limit, a jel ve skupině třeba sedmý. Držel jsem se jich a pak tam byla nějaká rovina, výmoly, dostal jsem kopanec do zadku a nevím vůbec nic," rozvyprávěl se jezdec týmu Fesh Fesh, jak k nešťastné situaci došlo.
Na karambol si začal postupně vzpomínat, mezery mu doplnili další závodníci. "Pamatuju si Davida Pabišku. Teda nevěděl jsem, jestli to byl on, jen jsem si to myslel. V cíli mi to potvrdili, že mě zvedal ještě s nějakými dvěma jezdci, pamatoval jsem si jeho hlas. Pak zase nic. A pak si pamatuju, že jsem jel a motorka měla divný zvuk. Zlomil jsem výfuk, bolelo mě rameno, nechápal jsem, co se děje, ale pořád jsem jel. Tak nějak jsem pochopil, že jsem to asi pořádně vytřel, ale chtěl jsem to dotáhnout do konce," popsal děsivé momenty Peschel, který se nakonec vytouženého cíle dočkal.
"Jediné, co jsem věděl, že musím jet a nesmím zastavit. Neuvěřitelně náročné, ale jsme tady. Jsem vděčný, že pánbůh mě dokopal," uvedl v cíli vděčný závodník. Ten zároveň přiznal, že poslední den na Dakaru byl asi nejhorší.
"Nejtěžší den. Ten tlak na to, aby vydrželo tělo i motorka, byl velký. Mám všechny končetiny, ale asi mám otřes mozku, nevím nic. Teď mi kluci říkali, že jsem letěl tři metry vysoko, že takovou držku neviděli. Vůbec si nedokážu představit, co se dělo," přiznal Peschel, že má události posledních hodin stále v mlze.
Nezapomněl ale vyseknout poklonu těm, kteří mu na trati pomohli. "Prostě mě postavili a za to jim moc děkuju. Hlavně Davidovi a každému, kdo tam byl, protože si našli čas a zastavili, aby mě zvedli. Prý mě zvedli, posadili na motorku, museli nastartovat, dát mi tam jedničku a normálně mě tlačili, abych se rozjel. Pak jeli chvíli přede mnou, aby viděli, že jedu, a pak už si jeli to své," pověděl.