Jakub Dobeš září v týmu, kde je Tomáš Plekanec legendou. Jednoho z nejlepších českých hokejistů historie těší jeho výkony, ale úplně ho nepřekvapují. "Když jsme byli v Montrealu na pracovní cestě a viděli jsme ho chytat, tak mě ty jeho výkony až zas tolik nepřekvapují," pronesl Plekanec pro TN.cz. Pobavil se i o možném trénovaní kanadského velkoklubu či o tom, zda mu hokej vůbec chybí.
Jednou z největších hvězd NHL posledních týdnů je český brankář Jakub Dobeš, který dostal na konci roku 2024 šanci v brance Montrealu a hned v debutu vychytal s čistým kontem úřadující šampiony NHL z Floridy.
Od této doby odchytal pět utkání, ani jednou neprohrál a v noci na pondělí si poprvé zachytal také doma. Dostal sice čtyři branky, ale v prodloužení zapsal dva skvělé zákroky a vysloužil si tím potlesk vestoje.
Jeho výkony chválí i bývalý hráč Canadiens a tamní ikona Tomáš Plekanec, který viděl mladého Čecha ještě v době, kdy chytal na farmě. Povedené výkony současného asistenta trenéra národního týmu ani nepřekvapily, protože to v něm viděl, i když brankářům prý moc nerozumí. Co říká na jeho budoucnost, proč mu nechybí hokej a zda ho láká trénování v NHL se můžete dočíst v rozhovoru níže.
Tomáši, Jakub Dobeš teď září v dresu Montrealu. Co na jeho výkony říkáte?
Je to výborný start. Musí si to užívat, zvláště jako brankář v Montrealu. Já sice brankářům moc nerozumím, ale když jsme byli v Montrealu na pracovní cestě a viděli jsme ho chytat, tak mě ty jeho výkony až zas tolik nepřekvapují. Chytal výborně, měl formu a je to dobré nejen pro něj, ale i pro nás – pro českou brankářskou školu. Snad se mu bude dařit dále.
Jaký je tlak na hráče v Montrealu?
Sledovanost hokeje v Montrealu je obrovská, s tím se musí poprat, ale teď si to docela užívá. Vyhrávají a jemu se v brance daří. Nepříjemné to je v době, kdy se týmu nedaří. To se stupňují otázky. Musí si udržet čistou hlavu a být konzistentní. Je mladý, snad si to užívá a snad si udrží laťku těch výkonů.
Jak se projevuje kritika v Montrealu?
Tlak a kritika šla spíše od novinářů. Já neuměl francouzsky, takže se mě to moc nedotýkalo, ale vždy se to k vám a do kabiny nějak dostane. Máte i spoustu kamarádů mimo hokej. Je důležité vážit si toho, když se vám daří, ale zároveň být připraven na dobu, kdy se vám nedaří. Je potřeba si na to připravit hlavu.
Takový start zrovna v Montrealu je ale mimořádný. Brankářům to tam v poslední době moc nešlo...
Já jsem ho poznal a přišlo mi, že to má hrozně srovnané v hlavě. Ví, co přesně chce a co ho čeká. Má velký potenciál se se vším poprat. V takové fazóně si asi nedovolí poslat ho zpátky na farmu. Sezóna je dlouhá a stát se může cokoliv, ale teď bych to opravdu nepředpokládal.
Po dvou zákrocích v prodloužení přišel potlesk vestoje. Děje se to často?
Už jsem to zažil, když za Montreal chytal Carey Price. V Montrealu se to děje s kterýmkoliv brankářem, který chytá dobře a má takové zákroky. V určitých momentech tím diváci žijí a radují se, jako kdyby padl gól. Lidé tam hokejem žijí a umí ocenit brankáře i hráče v poli.
Takto Jakub Dobeš vymazal střelce Rangers a vysloužil si standing ovation:
Co říkáte na současné výkony Montrealu? Útočí na účast v play-off...
Montreal hraje teď lépe, udělal pár výher v řadě a mají sebevědomí. Jde vidět, jak je sezóna dlouhá a jak se všechno může měnit během dvou týdnů. Mají stále mladý tým, tak uvidíme, zda přijde další propad, nebo budou jejich výkony konzistentní.
Od klubových ikon si v NHL rádi vyslechnou nějaký názor či radu. Potkalo to i vás?
Byli jsme tam na trenérské cestě, cílem bylo vidět nějaké české kluky. S vedením Montrealu jsme mluvili, každý zápas jsme seděli společně v boxu a něco jsme probrali. Určitě se mě ale neptali na nějaký názor či na někoho jiného.
Kdyby přišla nabídka z Montrealu na trénování. Šel byste do toho?
Na trénování v NHL vůbec nemám myšlenky. Jde to teď trochu mimo mě a užívám si čas s národním týmem. Snažím se do toho plynule projít od pozice hráče do pozice trenéra. Baví mě to a zároveň si užívám, že mám čas na rodinu. Pro mě je to ideální místo teď.
A do budoucna přemýšlíte nad trénováním? Třeba někde doma...
Trénování mě baví a určitě bych někdy chtěl fungovat na každodenní bázi v nějakém klubu. Teď mě to baví v národním týmu, a co bude další sezóny, nedokážu vůbec odhadnout.
A nesvrbí vás někdy ruce a nohy? Nešel byste si zahrát?
Hokej mi vůbec nechybí. Dopadlo to tak, jak mělo. Já jsem smířený s tím, že bych riskoval. Konec ve 40 letech a nějakých 24 let profesionálního hokeje mě dostatečně nakrmilo. Přiznám se, že mi to vůbec nechybí. Užívám si tu druhou stranu. Od konce kariéry jsem byl ve výstroji snad třikrát. Třeba ta chuť zase někdy přijde.
Tomáš Plekanec byl nedávno na inspekci v Montrealu s hlavním trenérem reprezentace Radimem Rulíkem: