Láska na dálku? Vzdálenost rozpaluje, ale...

Když se totiž potkají dva, kterým takový vztah sedí, může fungovat velice dobře. Chcete vědět víc? Ptali jsme se psychologa.

Potkali se náhodou. A bylo to fajn - poprvé, podruhé a taky po čase se spolu vždycky náramně bavili. Antonio je ze Itálie, přijel do Prahy za prací jen na pár měsíců. Tereza se v Praze narodila, žila a pracovala.

Jen žádné city! Sex stačí, brouku!

Karty byly rozdány – rychle, stručně a jasně. A podle toho oba hráli – otevřeně, naplno a intenzivně. Rozjíždět hru vedenou pod názvem vztah se zdálo zbytečné.

I love you...

První „I love you“ přišlo po třech měsících. Žádné překvapení. Oba to věděli dávno předtím. Často zneužívané slovní spojení ale dalo impuls k malé změně – už si nemohli žít ze dne na den a nejasnou budoucnost nechat osudu.

Všechno bylo pryč

Tonymu skončil pracovní kontrakt a následovalo slzavé skoro až filmové loučení na ruzyňském letišti. Lusknutím prstů se změnilo všechno.

Zůstalo prázdno, které bylo nutné nahradit něčím jiným – prací, sportem, zábavou. Nově taky mnohem intenzivnějším psaním sms zpráv, e-mailů, voláním a občasnými naplňujícími návštěvami. Oba ale nakonec dostali to, po čem touží snad každý - svobodu a lásku. Obojí mají v dostatečných dávkách.

Vzdálenost rozpaluje?

„Člověk, který vyžaduje každodenní pozornost svého partnera by se o takový vztah ani neměl pokoušet,“ varuje psycholog Karel Humhal. Ze své praxe ale zná mnoho případů, kdy velká vzdálenost pomohla, aby vztah zůstal nevšední, živý a plný. „Dokonce existují páry, které si tolerují vzájemnou nevěru.“