Téměř polovina lidí žije podle mezinárodního průzkumu v rozporu s biologickými hodinami. Ráno vstávají, i když by jejich tělo ještě spalo. Podle odborníků to může být škodlivé. Pomoci by přitom mohlo třeba i ustálení jednoho času.
Ranní vstávání je pro některé lidi těžší než pro jiné. Zatímco skřivani jsou přirozeně aktivní brzy ráno, sovám se jejich biologické hodiny posouvají do pozdějších hodin. Právě tomuto nesouladu se říká sociální jet lag.
„Je to stav, kdy se snažíme nutit naše tělo fungovat jinak, než nám říkají naše biologické hodiny. Mezinárodní studie říkají, že se to týká 46 % populace,“ upozorňuje ředitelka expertní skupiny Ministr zdraví Martina Bulánková.
Nesouladu se snaží přizpůsobit i některé firmy a školy a posouvají začátek pracovní doby nebo vyučování – třeba až k deváté hodině.
Brzké vstávání samozřejmě není nic nového. Jenže technologie nám umožňují čas usínání posouvat – svítíme, díváme se na obrazovky nebo chodíme za zábavou. Ráno přitom stále musíme začít fungovat ve stejnou dobu.
Podle odborníků dlouhodobý sociální jet lag našemu zdraví neprospívá a nese s sebou řadu rizik. „Může poškodit zdraví, respektive negativně ovlivnit některé naše choroby, zejména chronické,“ upozorňuje praktický lékař Josef Štolfa.
„Základem je naučit se vstávat ve stejný čas s budíkem. To je pro to tělo hodně důležité, protože ono pak ví, kdy má nastartovat režim denní. A potom tomu přizpůsobit samozřejmě večer,“ radí lékařka v oboru spánkové medicíny Lucie Hermannová.
Podle odborníků našim biologickým hodinám nepomáhá ani pravidelné střídání letního a zimního času. Dlouhodobě proto doporučují zůstat u toho zimního.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz