Katastrofa Hindenburgu: sabotáž nebo nehoda?

Celkem 36 mrtvých a desítky zraněných – tak skončil poslední let vzducholodi Hindenburg.

V pondělí 3. května 1937 opustila luxusní vzducholoď německý Frankfurt. Zkušená posádka pod velením kapitána Maxe Prusse zamířila do Lakehurstu (New Jersey). Jednalo se o první transoceánský let sezóny. Přes silný protivítr se podařilo za tři dny (6. května) do cíle doletět. Kolem 19:00 se Hindenburg přiblížil k letišti Lakehurst, u kormidla byl přímo kapitán. Pak došlo je katastrofě: během pouhých 37 sekund se zepelín vznítil a celý v plamenech se zřítil k zemi. Vodíkem naplněná vzducholoď se vzňala jako pochodeň… Zahynulo celkem 13 cestujících a 22 členů posádky. Při katastrofě zemřel i jeden člen lakehurstského pozemního personálu.

Vzducholoď snů

Často se tvrdí, že šlo o první let vzducholodi. Není to pravda. Hindeburg se poprvé vznesl 3. března 1936, za rok překonal Atlantik celkem čtyřiatřicetkrát. Jeden primát však měl – jednalo se o první zepelín, který komerčně létal mezi Starým a Novým světem.

Zobrazit všechny fotky (9)

Vzducholoď luxusu?

Jednalo se tehdy o nejkomfortnější způsob cestování. Cesta trvala dva až čtyři dny, hodně záleželo na počasí. Nejrychleji se podařilo Hindeburgu přeletět přes oceán za jeden a půl dne. Pro pasažéry byly připravené bohatě vybavené kabinky, na rozdíl od starších modelů vzducholodí poprvé vyhřívané. Nevídaným luxusem byla i teplá voda na palubě. Pasažéři bydleli ve dvou patrech nad sebou. Na větší (horní) palubě A měli promenádu, jídelnu, písárnu a 25 dvoulůžkových kabin. Dolní paluba B byla zaplněná toaletami, sprchami, kuchyní, barem a také kuřárnou. Kuřárna byla na palubě vzducholodi vůbec poprvé. V roce 1937 na dolní palubě postavili i několik kabin pro cestující.

Vzducholoď smetánky

Takový luxus pochopitelně nebyl zadarmo. Jednosměrná letenka mezi Amerikou a Evropou stála 400 dolarů (později 450 dolarů), zatímco cesta první třídou na lodi přišla jen na 150 dolarů. Na nejdražších parnících (například Bremen nebo Europa) se tehdy platilo jen 240 dolarů. Průměrný roční příjem V USA se přitom ve druhé polovině 30. let pohyboval kolem 800 dolarů.

Zobrazit všechny fotky (4)

Vzducholoď pokroku

LZ-129 Hindenburg byl nejmodernější vzducholodí své doby. Nebyl ovšem nijak revoluční, vycházel spíš z vyzkoušených principů starších zepelínů. Nejčastěji létal rychlostí 115 km/h ve výšce asi 200 metrů nad zemí. Dokázal však vystoupat mnohem výš; při přeletu pohoří dosáhl výšky 1900 metrů. Hindenburg měřil 245 metrů, na šířku měl 41 metrů. Mohl nést 72 pasažérů a 61 členů posádky, celkem unesl až 123 tun nákladu. V sedmi buňkách měl uloženo 200 000 kubických metrů vodíku.

Vzducholoď propagandy

Stavba i provoz Hindenburgu byly financované nacistickou vládou. Proto se vzducholoď často používala k propagandistickým účelům. Například se z něj rozhazovaly propagandistické letáky s vyobrazením říšského kancléře Hitlera, objevil se ale i při zahájení olympijských her v Berlíně v létě 1936.

Vzducholoď smrti

Příčina požáru ani místo, kde přesně vznikl, nejsou dodnes známy. Ví se jen, že cestující zemřeli už při výbuchu vodíku, nikoliv při pádu. Při doapdu na zem je ochránila poměrně pevná gondola, kterou oheň zachvátil jen částečně. Objevila se spousta spekulací o příčině požáru. Jednou z prvních byla sabotáž. Protože se Hindeburg stal symbolem nacistického Německa, mohlo jeho zničení poškodit německou prestiž. Vyšetřovatelé dokonce hned našli prvního podezřelého; stal se jím člen posádky Eric Spehl, který při nehodě zemřel. Mluví proti němu dva hlavní důkazy: jeho přítelkyně byla fanatická komunistka a Spehl se v době nehody podle několika svědectví pohyboval podezřele blízko buňky číslo 4, kde požár vypukl.

Spehl však mohl požár způsobit i neúmyslně. Protože byl zapáleným fotoamatérem, mohl si chtít vyfotit vnitřek balónu a tam elektrickou jiskrou z baterie blesku založit požár. Tato verze se objevila hned v několika filmech. Není sice úplně pravděpodobná, ale o to zajímavější.

Zobrazit všechny fotky (9)

Dnes se historici přou, jestli byl výbuch vůbec způsobený vodíkem. Podle mnoha teorií totiž za požár může hořlavý materiál pláště. Testy ukázaly, že k jeho vznícení stačí jen slabá jiskra, pak už se mohl oheň velmi rychle rozšířit po zbytku vzducholodi.

Poslední výzkumy tvrdí, že za pád je zodpovědný kapitán Pruss. Předtím, než se pokoušel přistát, provedl se vzducholodí nebezpečný manévr, na který plavidlo nebylo stavěné. Při něm se zřejmě někde zažehla jiskra, která požár způsobila. Ke vzniku ohně zřejmě přispělo i elektrické napětí, kterým byl zepelín nabitý po průletu bouří.

Dokud se však nenajdou nějaké jasné a prokazatelné důkazy, zůstane opravdová příčina tragédie pyšné vzducholodi tajemstvím.