Druhá pražská defenestrace zahájila třicetiletou válku

Zdroj: TN.cz

23. května 1618 vtrhli do místodržitelských kanceláří na Pražském hradě nespokojení evangeličtí šlechtici a vyhodili nepřátele z okna.

Když roku 1526 zvolily české stavy Habsburka Ferdinanda I. za českého krále, podmínily jeho vládu v zemi několika státoprávními požadavky.

Ferdinand mimo jiné slíbil náboženskou svobodu, vybírání daní a používání zemské hotovosti jen se souhlasem stavů nebo to, že jeho sídelním městem bude Praha.
 

Většinu těchto slibů porušil už on sám a nedodržovali je ani jeho nástupci na trůně. Čestnou výjimkou byl snad jen Rudolf II., kterého ale po roce 1611 zcela odstavil jeho bratr Matyáš II.
 

Situace v zemi se vyhrotila v roce 1617, kdy katolická strana porušila Rudolfův majestát uzavřením evangelického kostela v Broumově a zbořením svatostánku v Hrobech. Ihned na to reagovaly nekatolické stavy, které na březen 1618 svolaly sněm do Prahy.
 

Vznikla na něm stížnost na porušování zemských svobod určená Matyášovi. Ten ale sjezd zakázal. Nekatolická šlechta se nenechala zastrašit a svolala velké shromáždění do Karolina. Utvořila se i menší skupinka radikálů, která tajně jednala v domě Smiřických.
 

Šlechtici vypracovali postup proti katolickým místodržícím, kteří spravovali zemi a zastupovali nepřítomného krále. Dne 23. května 1618 se vydala na Pražský hrad delegace v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem a Václavem Budovcem z Budova.

Vstoupili do Starého královského paláce, do tehdejších místodržitelských kanceláří, a požadovali vysvětlení po Adamu Michnovi z Vacínova, který však nebyl přítomen.
 

Rozhněvaní evangelíci se proto obrátili na místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic. Místodržící byli přitisknuti ke zdi. Improvizovaný soud je shledal vinnými a odsoudil k smrti vyhozením z oken.

Zdroj: oficiální zdroj

První byl vyhozen Martinic. "Jesu, Maria, miserere mei! (Panno Marie, ochraň mě!)" vykřikl. Poté byl vyhozen Slavata, který si při pádu těžce zranil hlavu o římsu, a nakonec písař kanceláře Filip Fabricius. Všichni tři přežili, protože příkop pod okny byl pozvolný a navíc vystlaný odpadem z kanceláře, včetně stohu papírů.
 

Defenestrovaní žalovali do Vídně. Tam se chystaly i bojechtiví nekatolíci, kteří začali verbovat armádu. České stavovské povstání začalo. Pražské události zároveň odstartovaly vojenský konflikt, který na dlouhá léta změnil situaci v Evropě - třicetiletou válku.