Velký bratr sledoval batole. Poodhalil původ lidské řeči

Zdroj: Oficiální zdroj

Britský výzkumník Deb Roy nechal své dítě sledovat 11 kamerami a 14 mikrofony. Snažil se tak odhalit vznik řeči.

"Chtěli jsme porozumět tomu, jak pracuje lidská mysl. Jak se vyvíjí řeč a jaký vliv má na její vznik prostředí," řekl serveru BBC Roy.
 

Pro vědce je odhalení původu řeči stále jednou velkou neznámou. Někteří z nich si myslí, že je mluvení výsledkem vrozených schopností. Jiní zase, že se jazyk učí díky komunikaci s ostatními lidmi a okolím. Mezi těmito dvěma extrémy pak existuje nekonečně mnoho názorů, které se přiklánějí na tu, či onu stranu.
 

"Zpočátku jsem se snažil odhalit vznik jazyka a přijít tak na nový způsob, jak stavět roboty," řekl Roy. Pak ale narazil na problém, se kterým se "potýká" mnoho rodičů. Řeč u dětí nevzniká okamžitě. Trvá řadu měsíců, než se vyvine.
 

Roy proto vybavil domov jedenácti kamerami a čtrnácti mikrofony, které jako Velký bratr neustále sledovaly jeho potomka od věku 9 do 24 měsíců.

V rámci unikátního projektu "Human Speechome" později nahrál čtvrt milionu zvukových a obrazových záznamů. Nyní je analyzuje a hledá odpovědi na prastaré otázky o původu a vzniku řeči.
 

Roy při experimentu posbíral denně kolem 200 GB dat (pro srovnání, kompaktní disk obsahuje 0,7 GB dat), které ukládal do rozsáhlých diskových polí. Jeho tým se zpočátku snažil data roztřídit na počítači. Software však vykazoval 90 procentní chybu při rozpoznávání dat.
 

Roy a jeho kolegové se proto do analýzy nahrávek vrhli ručně. Odhadovali přitom, že přepis jedné hodiny záznamu zabere asi 10 hodin lidské práce.
 

Dnes se vědcům podařilo nasadit do procesu automatické programy a doba pro přepis hodiny záznamu se zkrátila pětinásobně.

Inspirací jsou stále roboti

Roy nicméně nezapomněl na své kořeny v robotice. Stále doufá, že se výsledky výzkumu podaří uplatnit i na tomto poli.
 

"Co když můžeme postavit stroj, který se postaví do střevíců jako dítě a začne se učit jako člověk," uvádí Roy na podporu svých výzkumů.

Vědci se už podařilo převést některé pohyby dítěte do algoritmů pro monitorovací bezpečnostní systémy. Ty se tak naučily rozpoznávat některé z lidských úmyslů, které prozradí další pohyb.
 

"Vidím ale další způsoby uplatnění výsledků," dodává Roy, jehož výzkum stále není u konce.