Jaderný útok na Nagasaki. Ničivý "Tlouštík“ zabil i britské zajatce

9. srpna 1945 jen tři dny po prvním jaderném útoku na Hirošimu se stalo městem zkázy i japonské Nagasaki. Měla to na svědomí bomba Fat Man.

Cesta k Nagasaki byla podobná jako u Hirošimy. Japonci fanaticky bránili pozice v boji muže proti muži, i když materiální, morální i početní převaha Američanů byla na sklonku druhé světové války evidentní.

Po drtivém knockoutu, který 6. srpna američtí piloti pod vedením Paula Tibbetse zasadili Japoncům v Hirošimě, se chystal další zničující atak. Američané si vybrali průmyslové město Kokura. Druhý v pořadí byl přístav Nagasaki na jihu Japonska.

Za provedení akce byl zodpovědný velitel Charles Sweeney. Ničivé svržení jaderné bomby byla pořádná fuška. Kromě létající pevnosti B-29 se jménem Bockscar se mise měly zúčastnit i další dva letouny. Jenže posádka jednoho z nich se v mlze nezorientovala a Sweeney se tak rozhodl provést úkol ve dvou.

Mlha nad cílem číslo jedna

A nebylo to snadné ani pak. Když letadla dorazila ke Kokuře, nad městem se snášela mračna. Vysoká oblačnost nedovolovala střelcům odpálit nálož s přezdívkou Fat Man (Tlouštík) na hlavní cíl amerických bombardérů. Letouny třikrát zakroužily nad Kokurou a mraky spíše houstly. Palivo docházelo a tak Sweeneymu nezbylo, než rychle nabrat kurs Nagasaki.

Nagasaki bylo průmyslovým centrem japonského jihu. Kromě výroby lodí Japonci měli v Nagasaki také rozsáhlé sklady zbraní. Město ale jinak vypadalo spíše jak z éry samurajů. Dřevěné domky byly běžnou součástí architektury přístavního města.

Žár skoro jako v krematoriu

Přesně v 11:01 vypálili Sweeneyho hoši "Tlouštíka“ alias nálož Fat Man. Bomba explodovala ve výšce asi 500 metrů nad Nagasaki asi tři kilometry od plánovaného místa výbuchu. Vzduchem i po zemi se nesla mohutná síla po explozi 6,4 kilogramů radioaktivního plutonia.

V Nagasaki začalo ohnivé peklo. Teplota několik minut po výbuchu dosahovala 4000 stupňů Celsia. V přístavu se proháněl ničivý vichr, který měl až 1000 kilometrů za hodinu.

Z čilého loďařského města se stalo místo duchů. Výbuch jaderné bomby připravil o životy 74 tisíc lidí. Byli mezi nimi i britští váleční zajatci, které Japonci drželi v koncentračním táboře na severu Nagasaki. V troskách skončil i katolický kostel.

Zdroj: TN.cz

Rychlý konec války

Američané počítali, že budou muset dát Japoncům za vyučenou ještě potřetí. Ale japonští bojovníci s krví samurajů si začali uvědomovat, že asijskými vládci se nestanou. Císař Hirohito se obával dalšího krveprolití. Navíc se čím dál hlasitěji ozývali Sověti pod vedením nelítostného Stalina, kteří si dělali zálusk na Kurilské ostrovy.

"Nepřítel vlastní ničivou zbraň, která může zmařit mnoho nevinných lidských životů a způsobit nevyčíslitelnou škodu,“ řekl císař už 14. srpna 1945. Japonci definitivně po jaderných útocích kapitulovali 2. září 1945. Druhá světová válka tak definitivně skončila i v Asii šest roků a den poté, co ji Němci rozpoutali v Polsku.

I dnes visí nad bombardováním Hirošimy a Nagasaki otazníky. Sami Američané jsou ale většinou přesvědčeni, že kontroverzní zabíjení i japonských civilistů mělo opodstatnění.

Šest z deseti Američanů si myslí, že jejich země byla v právu, když 6. a 9. srpna 1945 svrhla atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky letos v srpnu zveřejnila univerzita Quinnipiac ve státě Connecticut.