Senát podpořil změnu ústavy. Na tahu je Klaus

Jednání Senátu. Ilustrační foto | Zdroj: Mediafax

Horní sněmovna odhlasovala změnu ústavy, která zjednoduší rozpuštění Poslanecké sněmovny. Návrh musí ještě podepsat prezident.

Poslanecká sněmovna odpoledne přijala návrh Marka Bendy na změnu ústavy. Podle ní může Sněmovnu rozpustit třípětinová většina poslanců. Ihned po schválení putoval návrh do horní parlamentní komory.

Po poslancích schválili změnu ústavy i senátoři. Pro bylo 63 zákonodárců, proti 3. Ke schválení bylo za účasti 72 senátorů potřeba nejméně 44 hlasů.

S návrhem nesouhlasili lidovečtí senátoři Jiří Čunek, Petr Pithart a Rostislav Slavotínek. Šest senátorů, včetně Karla Schwarzenberga nebo Tomáše Töpfera se zdrželo hlasování.

V zápětí senátoři schválili i návrh zákona o zkrácení volebních lhůt. Pokud prezident obě normy schválí, což je velmi pravděpodobné, mohly by se předčasné volby konat na začátku listopadu.

Návrh ústavního zákona Senátu představil senátor Tomáš Julínek. Vysvětlil kolegům, v čem změna ústavy spočívá a požádal je, aby ji schválili.

Historii návrhu a důvody, proč vznikla, shrnula i senátorka Jiřina Rippelová, předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a členka Ústavně-právního výboru Senátu.

Schwarzenberg, Pithart i Čunek mají výhrady

Karel Schwarzenberg upozorňil na to, že novela ústavy vychyluje její vyváženost. Podle senátora mění českou demokracii na čistě parlamentní. Tím, že si prezident nemůže vybrat, zda sněmovnu rozpustí, či ne, jsou jeho pravomoci omezeny.

Ústavní změnu zkritizoval senátor Petr Pithart. Podle něj může rozpuštění Sněmovny třípětinovou většinou poslanců přinést riziko. Podle Pitharta mohou být ohroženy menší politické strany na úkor velkých stran, které Sněmovnu rozpustí.

Jiří Čunek zkritizoval, že se senátní komise, která měla změnu ústavy na starosti, předložila jen argumenty pro přijetí a vynechala záporná stanoviska. Upozornil i na to, že verze, která do Senátu přišla, se zcela liší od té, kterou senátoři poslancům poslali. Ohradil se i proti rychlosti, jakou návrh vznikl. Proto řekl, že návrh nepodpoří.

Předseda Sobotka a senátor Dryml doporučili změnu schválit

Za novelu se naopak postavil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle něj je řešení, které přišlo ze Sněmovny, ústavně čisté.

V obecné rozpravě se do diskuse přihlásil i senátor za ČSSD Vladimír Dryml. Zdůraznil, že navrhovaná změna ústavy je ústavně konformní. Podle něj by s ní Ústavní soud neměl mít problém.

Senátoři se nejdřív sešli dopoledne. Odhlasovali si, že mohou přijímat zákony i po 19. hodině. Poté na několik hodin přerušili chůzi, aby se o změně ústavy poradili.

V Senátu se kvůli novele sešel organizační výbor, ústavní komise, a také ústavně-právní výbor. Ten horní komoře doporučil přijmout návrh beze změn, jak ho Sněmovna schválila.

Ráno bylo v Senátu přítomno 61 senátorů. K přijetí ústavních změn je totiž na rozdíl od Sněmovny potřeba v Senátu souhlasu tří pětin přítomných zákonodárců, a nikoli tří pětin všech.

Schválení ústavních změn má být reakcí na čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil jednorázový ústavní zákon o zániku současné Sněmovny, na jehož základě se měly volby konat za měsíc. Nové předčasné volby by se podle návrhu změn ústavy a volebního zákona mohly uskutečnit 6. a 7. listopadu.

Na reakci politiků na rozhodnutí Ústavního soudu se podívejte na videu.