ČESKO SLOVENSKÁ SUPERSTAR: Reparát i propadnutí

Scalexova gilotina si dnes užije. Ššššššvunk... a hlava je v koši. Čí? Čtěte dál a dozvíte se víc.

Tento víkend se karta obrátila a chlapci byli nuceni obnažit své hlasy až na dřeň pouze za doprovodu klavíru. A v některých případech to byl dost žalostný striptýz. Pořad Česko Slovenská Superstar znovu dokazuje, že týden co týden mohou být výkony soutěžících naprosto odlišné a kdo minule vybouchl, tentokrát mohl zazářit.

 

Trochu zmatená je z toho už i porota, která do této chvíle byla v názorech na soutěžící víceméně konzistentní. Jenže výkony některých zpěváků porotce rozdělily. Nebo možná vzhled, protože zatímco Paľo s Ondřejem byli s některými chlapci značně nespokojeni, Dara s Martou vrhaly nyvé pohledy a chválily i zpěv, který mi přišel poněkud jalový a nevýrazný. No, až budu někdy ženská, třeba se do toho vcítím víc. Sice jsem poměrně empatický, ale ve větším vcítění mi brání můj hudební sluch.

 

Zmínit se musím ještě o jedné věci. Každý z chlapců dostal domů videokameru, aby natočil svůj propagační medailonek. Někdo to vzal s humorem, někdo spíše suše. Nejvíc mě pobavili Ahmad Hedar s arabskými titulky, Jan Bendig, který vyzýval spolužáky k fandění jako v gladiátorské aréně a René Bošeľa, který chodil po městě s cedulí ”Postoupil jsem v Superstar. Gratulujte mi!”

 

A teď už konečně k tomu hlavnímu – jak kluci v pátek večer zpívali.

 

 

Ahmad Hedar – Otherside (Red Hot Chilli Peppers)

 

Bohužel, ”Ali Amiri efekt” se projevuje i u Ahmada, ten hlas a styl je prostě příliš orientální na přímočarou rockovou skladbu. Když k tomu připočtu nezdařilý falzet a značně rozkolísanou intonaci, vychází mi z toho dost chabý výkon. Ahmad si zkrátka musí najít styl, do kterého se jeho hlas hodí a věnovat se výhradně jemu. Pak to bude výborné a dobře poslouchatelné. Ale tyhle Red Hot Chilli Peppers v uších hodně pálily. Dávám čtyři body z deseti.

 

 

Denis Lacho – Sorry Seems To Be The Hardest Word (Elton John)

 

Vynikající. Citlivě podaná balada, čistý zpěv, bezchybná intonace a výborná práce s dynamikou hlasu. Tohle je přesně ta písnička, na které se ukáže, jestli zpěvák dokáže zaujmout posluchače, nebo ne, protože to není prvoplánová líbivá pecka. Denis to dokázal a já se nepřestanu divit, jaký talent se letos skrývá v tak mladých lidech. Hodnotím deseti body z deseti, nač se držet při zdi.

 

 

Leo Machala – When You Believe (Leon Jackson)

 

Leo je bohužel stále ovlivněn svým handicapem, v dětství prodělanou boreliózou s trvalými následky, které jsou dodnes patrné v jeho pomalejší mluvě. Nejhorší ale je, že to výrazně ovlivňuje Leovo sebevědomí směrem k horšímu. Málo si věří a bohužel si málo věří i na podiu. Tentokrát to bylo hodně slyšet, v hlase se vyloženě odráželo, jak se mu trémou třese břicho. Je to velká škoda, protože Leo má zajímavou barvu i sílu hlasu. Tentokrát bohužel jen tři body z deseti a doufám, že jestli ho fanynky podrží, tak příště tu potvoru trému porazí.

 

 

Miroslav Šmajda – Wicked Game (Chris Isaak)

 

Tuhle skladbu měl Miro věnovat Kurtu Cobainovi jako omluvu za minulé kolo. Protože tentokrát to bylo o něčem úplně jiném. Žádné culení do mikrofonu při vážném textu a čisté falzety, které u jiných účastníků někdy tak bolí. Sice se o tom výkonu těžko dá mluvit jako o rockovém – a o Mirovi se pořád mluví primárně jako o rockerovi - ale Superstar je zkrátka o mnoha stylech a tohle Mirovi sedlo a zazpíval to senzačně. Deset bodů z deseti.

 

 

Jan Bendig – Podvod (Jan Nedvěd)

 

Ze začátku jsem se trochu vyděsil, první dva verše totiž Honza zazpíval stylem typickým pro romský folklór. A to bohužel v jakémkoli jiném žánru vždy působí velmi lacině a nevhodně. Je jasné, že Honza je odmalinka ovlivněný svým původem a romskou hudbou, měl by se ale naučit oddělit žánry. To se mu naštěstí ve zbytku písně povedlo. Zazpíval ji vkusně a jeho podání se mi líbilo víc než Nedvědovo. Nedvěda považuju za dobrého skladatele, ale jako zpěvák mi přijde dost hrozný. Jan Bendig mi přijde lepší než Nedvěd, z deseti bodů mu jich dávám devět.

 

 

René Bošeľa – Kristínka iba spí (Peter Nagy)

 

Tedy na to, jak muzikální René je, se mi jeho výkon silně nelíbil. Proti intonaci a rytmu nelze mít jedinou výhradu, až teda na ty strašlivé falzety, ale to herectví a přehnaná dynamika, to bylo silně přestřelené. Přišlo mi to jako muzikálové představení v podání nezkušených ochotníků, neskutečná křeč v hlase i ve výrazu. Dávám čtyři body z deseti, protože zazněly i horší výkony. Kdo si to pustí s vypnutým obrazem, může k tomu jeden bod přidat.

 

Ben Cristovao – Let's Stay Together (Al Green)

 

Strašlivé. Po tomto výkonu už i – zdá se – porota pochopila, že Ben je skvělý tanečník a freestyle snowboardista. A skromný pohledný sympaťák. Ale nic víc. Se zpěváky bohužel nemá nic společného a krásná barva hlasu to nezachrání. Duch Juliana Záhorovského se vrátil na pódium Superstar v plné parádě. Dávám jeden bod z deseti a příště už bych Bena raději viděl jen metat salta na zasněžených stráních.

 

 

Thomas Puskailer – Jessie (Joshua Kadison)

 

Thomase jednoznačně zachraňují skvěle vybrané písně. To ostatně řekla i porota. Slaďáček a Thomasův úsměv je něco, co bude na většinu dívek dobře fungovat. K tomu jeho skromné vystupování a naprostá absence namyšlenosti a ejhle, najednou je z toho docela slušný výkon, i když kdyby měl Thomas kousek té barvy hlasu, co má Ben, bylo by to úchvatné. Dávám sedm bodů z deseti a jste-li dívka, které se typ jako Thomas líbí, klidně přičtěte tři body a můžete u toho i vřískat a pištět a vše bude jak má být.

 

 

Marek Lacko – Wild World (Cat Stevens)

 

Marek má jeden velký problém a tím je síla hlasu. Do některých písniček je potřeba se pořádně opřít a na to Marek, jak se zdá, nemá. Jeho největším kladem je jeho zvláštní tichý tón s výraznou příměsí dechu. Jenže na tom se kariéra postavit nedá a nedovedu si představit třeba tři písničky po sobě zpívané tímto stylem. To by asi byla nebetyčná nuda. Takže Marka musím poslat do fitness centra, aby posiloval svůj hlas a prozatím mu dávám čtyři body z deseti.

 

Martin Chodúr – Lady Carneval (Karel Gott)

 

No, co dodat k Martinovi Chodúrovi? Snad jen že by pro něj měla existovat samostatná kategorie. Protože ostatní zpěváci jsou stále v jeho stínu a porota to řekla bez okolků. Souhlasím, takhle má vypadat výkon v Superstar. Sebevědomý, pohodový, intonačně i rytmicky perfektní, zábavný a měl by přinášet pokaždé něco málo navíc. V tomto případě třeba úžasný mezitóninový přechod v dlouhém tónu, zpívaném plným hlasem. Martinovi bych vytkl jedinou věc a tou je příliš úzké ”á”, takže jeho ”mám tě rád” znělo spíše jako ”mám tě ród”. Ale to je taková drobnost, že jsem se při psaní té výtky styděl a červenal. Uděluji deset bodů z deseti a jsem zvědavý, jestli v jeho případě dojde někdy k poklesu alespoň na devět.

 

 

 

V sobotu večer si od Superstar dáme pauzičku a v neděli si to rozdají slečny za doprovodu malé kapely. Na to jsem hodně zvědavý, protože už s klavírem dámy předvedly, že mají nad kluky navrch a s kapelou by leccos mohlo vyznít ještě úderněji.

 

..: Vše o Česko Slovenské Superstar najdete ZDE

 

..: Předchozí gilotiny:

 - Na co vypadlíci dojeli? (Rozhodnutí)

 - Dívky? O třídu výš! (1.semifinále - dívky)

 - Poprava československých pánů (1.semifinále - kluci)