Co dělají komunistické špičky 20 let po revoluci?

Česká republika si připomíná 20. výročí od sametové revoluce.

Před listopadem 1989 měla komunistická strana v Československu takřka neomezenou moc. Po revoluci se nejvyšším představitelům strany a vlády v základech změnily životy. Někteří se stáhli do ústraní, další začali úspěšně podnikat, jiní se dnešních dnů už nedočkali.

Zdroj: Mediafax

Poslední socialistický prezident byl v 50. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Propuštěn a rehabilitován byl po šesti letech. V 60. letech se dokonce stal jednou z hlavních osobností reformního proudu. V 70. letech se ale naopak stal symbolem normalizace a v roce 1975 prezidentem. Po listopadových událostech v roce 1989 abdikoval a stáhl se do ústraní, zemřel 18. listopadu 1991 v Bratislavě.

LADISLAV ADAMEC

Poslednímu komunistickému premiérovi mnozí nemohou dodnes zapomenout, že v roce 1989 zahájil dialog s Občanským fórem. Do strany vstoupil už roku 1946, členem ÚV KSČ byl přes tři desítky let, dlouhá léta zastával i vysoké vládní posty. Ještě osm měsíců po převratu byl předsedou KSČ. V roce 1996 kandidoval do Senátu za KSČM, ale neuspěl. Zemřel 14. dubna 2007 v Praze.

JOZEF LENÁRT

Dožil život v klidu v Praze na Petřinách. V souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 byl souzen za vlastizradu, soud ji ale neprokázal. Lenárt se za války účastnil protifašistického odboje, od září 1963 do dubna 1968 byl předsedou vlády ČSSR. V srpnu 1968 podpořil okupaci země a posléze se stal jedním z představitelů normalizačních sil v KSČ. Koncem listopadu 1989 ze svých funkcí odešel, v únoru následujícího roku byl ze strany vyloučen. Zemřel 11. února 2004.

MIROSLAV ŠTĚPÁN

Je zatím jediným vysokým funkcionářem KSČ, který byl po revoluci odsouzen. Za zneužívání pravomoci veřejného činitele, kterého se dopustil tím, že nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn, mu soud uložil dva a půl roku vězení, ale v říjnu 1991 byl podmínečně propuštěn.

Štěpán označil své odsouzení za politický proces a ve vězení napsal paměti. Ačkoli ho "obrozená" komunistická strana ještě na konci roku 1989 vyloučila, Štěpán se znovu stal členem KSČM v roce 1992.

V roce 1993 se vrátil do české politiky tím, že založil málo významné extrémní levicové uskupení Lidová unie národní a sociální záchrany. V roce 1995 se stal generálním tajemníkem ultralevicové Strany československých komunistů, která se stále hlásí k ideám marxismu a leninismu. V letech 1996 a 1998 neúspěšně kandidoval do senátu na Bruntálsku.

VASIL BIĹAK

Někdejší tajemník ÚV KSČ Vasil Biĺak si dnes užívá důchodu v luxusní bratislavské vile. Do KSČ vstoupil roku 1945, od ledna 1968 do prosince 1988 zastával vysoké posty na ÚV KSČ. V roce 1968 patřil k vůdčím představitelům konzervativních sil. Vždy patřil ke konzervativní a tvrdé linii strany a byl proti jakýmkoli náznakům demokratizace. V prosinci 1989 byl zbaven funkcí a ze strany vyloučen. Svůj život popisuje v memoárech Milníky mého života. Za své činy v období před rokem 1989 nebyl nikdy potrestán.

VASIL MOHORITA

Bývalý šéf Svazu socialistické mládeže se i po revoluci snažil uchytit v politice. V 90. letech byl členem Demokratické strany práce a Strany demokratické levice, za něž neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny i do Senátu. Úspěšnější však byl Mohorita v podnikání, například jako majitel společnosti CIS Group, v níž využil svých kontaktů v bývalém SSSR. V současnosti působí ve více firmách najednou. Chtěl se angažovat i ve fotbale. Projevil zájem o koupi Dukly Praha.

LUBOMÍR ŠTROUGAL

Bývalý předseda vlády dnes žije v ústraní v osadě Jizerka v Jizerských horách. V srpnu 1968 odmítal sovětskou invazi, postupně se ale stal hlavní postavou normalizace. Měl však spory s tvrdou linií strany, proto v říjnu 1988 na své funkce rezignoval, poté kritizoval poměry v KSČ i ve společnosti. V únoru 1990 byl z KSČ vyloučen.

MILOUŠ JAKEŠ

Důchodce dožívá v pražských Dejvicích. S médii ani se svým okolím nekomunikuje. Na veřejnosti se ale vždy objeví na 1. máje, na dostaveníčku se soudruhy na pražském Výstavišti. Klidný život mu narušilo jen několik žalob. V 90. letech totiž bylo proti Jakešovi několikrát vzneseno obvinění za úlohu při srpnových událostech v roce 1968, nicméně nikdy nebyl pravomocně odsouzen.

"Legendární řečník", který se nechvalně proslavil svým projevem v Červeném Hrádku u Rokycan, vydal v roce 1996 memoárovou knihu Dva roky generálním tajemníkem, ve které popisoval své působení ve vysokých funkcích, ze kterých musel po sametové revoluci odstoupit. Počátkem prosince 1989 byl vyloučen z KSČ a odešel z politického života. Více o jeho názorech čtěte ZDE.