Evropský Hershelův teleskop udělal nečekaný objev. Ve vesmíru nalezl díru. Jev pomohl lépe vysvětlit "dětství" velmi mladých hvězd.
Astronomové se díky Herschelovu vesmírnému teleskopu mohli blíže zaměřit na vznik nových hvězd. O těch je známo, že se rodí z hustých oblaků prachu a plynů, které jsou dnes sledovány v dechberoucích detailech.
To vše díky novým zařízením a technologiím.
ČTĚTE TAKÉ:
Utváření hvězd a galaxií zpomalilo. Důvod neznámý
Evropský teleskop objevil "nemožnou" hvězdu
Pohled do hlubokého vesmíru odhaluje skryté galaxie
Přestože už dříve vědci pozorovali, kterak od mladých hvězd odchází velké množství hmoty v podobě takzvaného hvězdného větru a výtrysků hmoty, fyzici si nebyli jisti, jak se objekt osvobodí ze spárů svého zárodečného okolí. Herschel nyní nabídnul odborníkům dříve netušený pohled na průběh takové události.
Astronomové sledovali jasnou mlhovinu NGC 1999, jejíž součástí je podivný temný útvar. Po většinu dvacátého století vědci takové objekty považovali za velmi hustá oblaka tvořená prachem a plynem, která blokovala světlo z okolních hvězd.
Když se však Herschelův teleskop zadíval směrem takového temného útvaru poblíž mladé hvězdy, objekt i nadále vypadal jako naprosto "černý".
Něco bylo špatně. Herschelovy infračervené oči by totiž takovým jevem měly velmi snadno proniknout. Jako nůž máslem. Vědci tak najednou stáli před hádankou, zda se dívají na nepředstavitelně hmotný útvar, nebo na čirou prázdnotu.
Další vyšetřování probíhalo už s pomocí několika dalších pozemských teleskopů a pomohlo přijít záhadě na kloub. Opravdu šlo o prázdné místo v jinak ucelené mlhovině. Jako by z ní někdo kus "odfouknul".
Oním tajemným někým byla pravděpodobně blízká rodící se hvězda, která z mlhoviny vykousla a odvála podstatný kus hmoty.
"Nikdo z nás nikdy neviděl takovou díru," uvedl astronom Tom Megeath z Toledské univerzity. "Je to podobně překvapující zjištění, jako objev, že nemáme pod trávníkem červy, kteří by jej ničili malými dírkami, ale takové, kteří vytvářejí místo nich obrovské 'zívající' otvory," dodal Megeath.
| Herschelův vesmírný dalekohled |
| Herschelova vesmírná observatoř (HSO) ke přístroj určený k pozorování objektů v infračerveném oboru světla. Byl vypuštěn 14. května 2009. HSO je díky svému hlavnímu zrcadlu o průměru 3,5 m největším infračerveným dalekohledem a zároveň největším teleskopem umístěným ve vesmíru. |
| Herschelův kosmický dalekohled je asi 7,5 metru dlouhý a 4 m široký. Váží 3400 kg a je rozdělen na dvě části. Servisní část obsahuje polohovací zařízení, zdroj energie, místo pro ukládání dat a centrum pro komunikaci. Ve druhé části je umístěno primární zrcadlo o průměru 3,5 m a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 m. |
| Celá aparatura je ochlazována tekutým heliem na teplotu blížící se absolutní nule. Navíc každý ze tří detektorů má zvláštní chlazení, které dokáže snížit teplotu až na 0,3 stupně nad absolutní nulu. Chladicí kapaliny má teleskop k dispozici 2000 litrů. Její spotřebované množství je hlavním faktorem, který ovlivňuje dobu funkčnosti celé observatoře, přičemž se počítá s 3 - 4 roky její výdrže. |
| Zdroj: wikipedia.cz |
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz