Sex ve stavu beztíže: jaký je? A jde to vůbec?

"Časem budou vybudovány vesmírné lodě, které poplují celá desetiletí či staletí vesmírem, lidé si v nich budou pěstovat vlastní stravu a také se budou muset rozmnožovat. Proto je nutné buď vynalézt umělou gravitaci nebo najít způsob, jak se efektivně milovat v beztížném stavu. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit druhého jmenovaného výzkumu," dodává se smíchem.

1. problém: potíže s prostorem

Velkým problémem milujícího se páru je malý prostor a značná nestabilita. Zatímco na zemi nás gravitace tiskne směrem dolů a můžeme se spolehnout na to, že budeme neustále na jednom místě, v beztížném stavu vede sebemenší pohyb k tomu, že se dvojice "rozletí" některým směrem. "Ve vesmírné lodi ale nemáte většinou k dispozici prostornou vypolstrovanou ložnici, ale jen velmi malý a úzký prostor. Neustále se proto musíte soustředit na to, abyste hlavou nenarazili na předměty na stěnách. A to požitek ze sexu pořádně kazí," říká Michael Behar.

2. problém: scházející gravitace

Na první pohled je příjemné, že se člověk může zbavit veškeré tíhy, ale při sexu je to mnohdy nežádoucí. "Zjistili jsme, že při sexu využíváme svoji váhu často a automaticky. Ani nad ní nepřemýšlíme. Prostě se nějak hýbeme a náš pohyb vychází z toho, že gravitace existuje. I při milování ve vodě, kdy jsme hodně nadnášeni tekutinou, tu gravitace pořád existuje. Ale zkuste ve vesmíru pořádně tvrdě přirazit a za chvíli jste vy i partnerka každý na opačné straně místnosti," upozorňuje Behar na problematiku beztížného milování.

To lze řešit jen jediným způsobem. Polohami, při nichž jsou milenci dostatečně propleteni a žena například nohama obepíná mužovo tělo. I tak je ale obtížné udržet obě těla u sebe. "Patrně se pro tyto účely budou vyrábět nějaké pomůcky, například pružné pásky, jimiž se milenci svážou. Pásky je od sebe nepustí, ale dovolí jim dostatek pohybu nutného pro sexuální styk," upřesňuje Michaelova slova jeho žena Ashley.

3. problém: tělní tekutiny