Robotická armáda Velké Británie se rozrostla o Kudlanku

Mantis neboli Kudlanka– to je název nejnovějšího vojenského drona armády Velké Británie.

Dálkově ovládané vojenské stroje jsou zbraní 21. století. Raketově se šíří do všech armád, především Američané jimi nahrazují kdejakou ozbrojenou složku. Aby toho nebylo málo, na robotické stroje teď vsadila i Velká Británie.

Mantis je tichý a chytrý zabiják

Robotický bojovník Mantis vlastně ani není klasický dron, neřídí ho lidský operátor, ale pouze výkonné počítačové programy. Letoun je velký asi jako střední bombardér, ale má úctyhodně dlouhá křídla – měří téměř 22 metrů. Na první pohled vypadá jako každé jiné normální letadlo; zvláštní je jen to, že nemá kokpit, kam by se vešel pilot. Pokročilé vybavení umožňuje, aby se letoun mohl vznášet ve výšce až 20 tisíc metrů nad zemí, odkud jeho citlivé senzory bez problémů sledují, co se pod ním pohne.

Zdroj: Oficiální zdroj

Díky tomu, že nemá posádku, vydrží Mantis ve vzduchu až 24 hodin. Na rozdíl od amerických dronů jako Predator nebo Raptor se může ovládat sám pomocí sady vyspělých algoritmů. Patří mezi novou generaci bojových prostředků, které se dokáží samy orientovat v prostoru, samy se pohybují a samy jsou schopné se bránit i útočit. Člověka vlastně tito roboti potřebují na jedinou věc – aby odpálil ničivé rakety umístěné pod křídly.

Sám vybírá, sám míří, sám střílí.

Dron kontroluje tým operátorů, kteří vyhodnocují data, jež robot získává. Kromě satelitního pohledu snímá Mantis okolí ještě šesti kamerami, které nabízejí kontrolorům několik pohledů. Dřívější, dnes už zastaralé, řady dronů, měly tolik zmatených výstupů, že je vyhodnocovaly obrovské týmy expertů – někdy se jednalo až o 160 lidí na jeden stroj. Mantis nic takového nepotřebuje, stroj sám poskytne ideální zobrazení. Dokáže díky tomu nahradit až čtyři vojenské vrtulníky.

Zdroj: Oficiální zdroj

Britská armáda se doposud spoléhala jen na americké a izraelské drony, které nakupovala. Mantis je první ukázkou domácí ostrovní technologie. Její vývoj trval jen čtyři roky, do praktického provozu by měla být uvedena někdy kolem roku 2015.

Byznys robotických vrahů

Vývoj Mantisu stál 124 milionů liber, v přepočtu 3,7 miliard korun. Pracovala na něm spousta britských firem (např. Rolls Royce nebo QuineticQ) i univerzity ( např. Loughborough). V současné době existují pouhé dva prototypy, které se testují v přísně tajných zónách na území Velké Británie.

Mantis není první zcela autonomním robotem. Už deset let se nad asijskými zeměmi vznáší americký autonomní špionážní letounGlobal Eagle. 

Vlastní robotické letouny v současné době má nebo na nich intenzivně pracuje 43 států. Americká armáda plánuje, že do roku 2020 bude robotických plných 80 procent jejích strojů. Odhaduje se, že stále rostoucí trh s robotickými vojenskými stroji má v současné době objem asi 53 miliard dolarů – v přepočtu přes bilion korun.