Miliony Evropanů trpí nebezpečnou nemocí jater způsobenou špatnou životosprávou. A spousta z nich o tom ani neví. Ve chvíli, kdy se projeví, už je totiž často neléčitelná a je nutná transplantace.
Únava, bolesti břicha a celková nevolnost – to můžou být známky nebezpečné nemoci známé pod zkratkou MASLD. V češtině se nazývá jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí a jednoduše řečeno jde o ztučnění jater.
Počet lidí s tímto onemocněním přitom rychle stoupá. „Přední vědci z Londýna a Glasgow nyní zjistili, že počet diagnóz u praktických lékařů ve Spojeném království vzrostl z přibližně 1 300 osob v roce 2003 na 283 762 do roku 2022,“ upozorňuje britský deník Sun.
Na celém světě má tuto nemoc asi 1,3 miliardy lidí, tedy asi každý šestý. V západní Evropě je poměr nemocných ještě vyšší – odhaduje se, že jí trpí přibližně čtvrtina až třetina populace.
Není to náhoda. MASLD, jak už její název napovídá, totiž úzce souvisí s životosprávou. Mezi hlavní rizikové faktory se řadí obezita, nedostatek fyzické aktivity, vysoký krevní tlak a diabetes 2. typu.
Chorobu přitom není vhodné podceňovat. Ztučnění může způsobovat záněty, které pak vedou k nevratným změnám. „Ta játra postupně tuhnou, obvykle po několika desetiletích dochází k rozvoji cirhózy,“ řekla v IKEM Podcastu lékařka z Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Irena Míková.
„Játra můžou postupně selhávat, může se v nich vyvinout zhoubný nádor a pacient může dospět do stádia, kdy vyžaduje transplantaci,“ popsala Míková další vývoj.
Mnozí nemocní přitom často do poslední chvíle netuší, že takovou nemoc mají. „Steatóza, steatohepatitida, fibróza a dost často i cirhóza jater nemívají vůbec žádné příznaky,“ varuje Míková. Důležitou roli proto podle ní hrají preventivní prohlídky. Ve chvíli, kdy se nemoc projeví, bývá totiž už pozdě a játra jsou trvale poškozena.
Vojtěch chce pomoci dětem s obezitou. Pojišťovny by jim nově mohly hradit léky (6/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz