VIDEO: Studenti jsou po krk v bahně. Opravují mlýn v Zubnicích

Parta studentů v Zubnicích původními postupy opravuje starý mlýn ze 17. století

V těchto dnech můžete ve skanzenu v Zubnicích na Ústecku narazit na partu mladých lidí upatlaných od hlavy k patě od hlíny. Vyplňují tam spáry roubeného mlýnu směsí, kterou používali už naši předkové.

"Používáme směs z jílu, vody, písku a přidáváme tam slámu a plevy. To všechno se nahází na plachtu a pak  z toho ušlapeme mazlavou směs, kterou vyplňujeme spáry mezi roubením v trámech,“ vysvětluje profesor Jaroslav Prášil, který na studenty dohlíží a pracuje s nimi.

Je to docela dřina

Mladí lidé, kteří už několik dní pracují s hlínou, jsou studenti z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. "Takhle my trávíme v rámci povinné praxe prázdniny. Je to ale docela sranda. Jíme tu i spíme, baví nás to, i když je to piplačka,“ říkají dívky.

"Sláma a ostatní přísady zajistí, že hmota po vyschnutí drží dohromady. Pak to necháme vyschnout a během toho vysychání spáry praskají. Ty prasklinky pak zamažeme následující rok. Pak se spáry přetřou vápnem. Drží to, dělali to už tak i naši předkové, je to vyzkoušené,“ zaručuje trvanlivost materiálu profesor Jaroslav Prášil.

Základy mlýna Týniště 28, na kterém studenti právě pracují, pocházejí ze 17.století.

"Mlýn patřil k největším a nejstarším, které na zubrnickém Lučním potoce stály. První písemná zmínka o něm je z roku 1626, že si ho předávají navzájem sourozenci, takže mlýn mohl být starší. Byla u něj vodní pila a lisovna oleje,“ vysvětluje František Ledvinka, vedoucí souboru lidové architektury Zubrnice.

"Po válce po vysídlení Němců byl mlýn využíván jen jako zemědělská usedlost. Na jeho základech pak vyrostl mlýn přemístěný z obce Homole. Tam jsme mlýn rozebrali, převezli a postavili ho na tomto místě. Trvalo nám to tři roky,“ dodává Ledvinka.