Proti zotročení lze bojovat všemi prostředky, řekl Nečas na Paumerově pohřbu

Od středečních 10.00 se v Poděbradech v místním divadle loučila veřejnost s Milanem Paumerem, členem skupiny bratří Mašínů.

Během prvních minut po otevření divadla se přišla poklonit jeho ostatkům zhruba stovka lidí. Smuteční hosté, kteří přijeli i z USA, Slovenska nebo Německa, vyzdvihovali Paumerovu statečnost, čestnost a odvahu. Do kondolenční knihy se podepsaly už stovky lidí.

PODÍVEJTE SE:

Reakce politiků na pohřbu Milana Paumera

Přišli i premiér Petr Nečas a ministři Radek John a Alexandr Vondra. Prezident Václav Klaus nedorazil.  "Je dobře, že Klaus nepřijede. Této republice jen škodí a já to věděla od počátku," řekla Věra Mašínová, sestra Mašínů.

Zobrazit všechny fotky (11)

Rakev byla vystavena na podiu divadla v záplavě květin, další přinesli lidé, kteří se přišli se svým hrdinou rozloučit. Pohřeb začal v pravé poledne.

PSALI JSME:

Vláda kvůli pohřbu Paumera přeruší jednání, Nečas zvažuje účast

Podle serveru iDnes.cz se v Poděbradech objevily plakáty, které Paumera označují za vraha. Server napsal, že na plakátech je černobílá Paumerova fotografie a nápis "Vrah zůstane vrahem". "Výlep byl legální. Dneškem jsem 26 plakátů formátu A3 nechal přelepit. Ne kvůli pohřbu, ale protože podobné věci na plakátové plochy prostě nepatří," řekl jednatel Technických služeb města Poděbrady Josef Martinic.

Plakáty na 14 míst vylepila firma v úterý ráno. Přinesl je muž, který do pokladního dokladu uvedl, že je z Nymburka. Za výlep zaplatil zhruba 500 korun. Senátor Jaromír Štětina označil výlep za projev zášti. Je přesvědčen o tom, že za plakáty stojí KSČM. Štětina naopak ocenil postoj vlády. Skutečnost, že přerušila jednání, znamená posun ve společnosti, řekl senátor. Věří, že se nyní otevře cesta k přijetí zákona o protikomunistickém odboji.

Paumer zemřel po těžké nemoci 22. července v Praze ve věku 79 let. Středeční Hospodářské noviny (HN) a Mladá fronta Dnes (MfD) napsaly, že premiér Petr Nečas přednese na pohřbu projev. Rozloučení by se měli zúčastnit například i předsedové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová. Účast zvažuje ministr obrany Alexandr Vondra (všichni ODS), podle HN dorazí také ministr vnitra Radek John (VV) a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za TOP 09).

ČTĚTE TAKÉ:
Zemřel Milan Paumer, který se s Mašíny prostřílel do Berlína

Paumerovi spolubojovníci Josef a Ctirad Mašínové se pohřbu nezúčastnili. "Náš postoj je jasný. Řekli jsme, že se vrátíme, až zde nebudou komunisté. Nic takového se nestalo," řekl Ctirad Mašín ve středečním vysílání České televize. Za rodinu Mašínových přijede do Poděbrad jejich sestra Zdena.

Kdo byli Mašínové a Paumer?

Skupina se v  50. letech postavila komunistickému režimu. Její členové zabili šest lidí, činnost skupiny je proto dosud hodnocena  nejednoznačně. V roce 1953 členové skupiny překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili několik policistů. Mašínům a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni.

Milan Paumer o útěku skupiny bratří Mašínů do Berlína v roce 1953:

Senát navrhl členy skupiny několikrát na státní vyznamenání, prezident zatím horní komoře nikdy nevyhověl. Zhruba před dvěma lety udělil Mašínům a Paumerovi plaketu předsedy vlády tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).

Projev premiéra Nečase na pohřbu Milana Paumera

Milan Paumer pro mě byl a zůstává člověkem odvážným a rovným a to i v situaci, kdy právě takový postoj znamenal reálné ohrožení.

Nečelil abstraktní akademické hrozbě, ale zcela reálnému nebezpečí pronásledování, fyzického útlaku, věznění a dokonce i smrti. Reálná historická fakta o obětech pracovních táborů, komunistických vězení i lidí zastřelených na útěku to jasně dokládají.

Rozhodnutí Milana Paumera vzepřít se nesvobodě a opustit život v totalitě mělo charakter hrdinského rozhodnutí v tom dobrém slova smyslu.

Řada historiků se dnes na Milana Paumera a bratry Mašíny dívá jako na postavy kontroverzní. Vyčítá jim lidské oběti, které jejich útěk za hranice bohužel přinesl.

Pokládám takový výklad za ne zcela správný a nespravedlivý. Nikdo z nás, z hlediska našeho dnešního vnímání tehdejší reality, podle mého přesvědčení, nemá právo soudit, zda Milan Paumer a skupina bratří Mašínů volila správné či nesprávné prostředky.

Život v totalitě konce čtyřicátých let a počátku padesátých let byl životem v otroctví a nevolnictví. Rodíme se a na tento svět přicházíme jako svobodní lidé a jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky.

Rozhodovali se v daném čase. Tváří tvář zmíněným hrozbám. V čase nesvobody. V situaci, kdy mohli buď rezignovat, postavit se do sdílené pasivní rezistence vůči totalitnímu režimu, nebo mu čelit. Vybrali si to poslední. Čelili mu i se zbraní v ruce, což pokládali za jediné řešení. Pokud tento postoj odsoudíme, zpochybníme morální hodnotu všech ostatních odbojů. Tedy odboje prvního i odboje druhého. A to třeba i protinacistického odboje mezi zářím 1938 a zářím 1939, který byl veden mimo váleční stav, a dokonce i protifašistického odboje v době druhé světové války. A komunismus přece vyhlásil válku vlastním občanům a Milan Paumer bojoval za osvobození naší země od totalitní diktatury.

Pro vypořádání s naší vlastní historií, a tedy i pro naši cestu do budoucna pokládám za velmi důležité, aby osud Milana Paumera a bratří Mašínů nezapadl. Aby nevymizel z paměti. To by bylo svým způsobem ještě surovější, než pokud se k životu těchto osobností vracíme někdy i ve velmi problematických diskusích.

Spor historiků o skupinu bratrů Mašínů a Milana Paumera pro nás může být spíše připomenutím našich omezených lidských možností. Ten příslovečný poslední soud, boží soud, nepřísluší nikomu z nás.

Dovolím si ale vyslovit svou osobní víru, naději i přesvědčení. Pan Milan Paumer před tímto soudem, mimo vší pochybnost, obstojí.

(Vzhledem k tomu, že se přispěvatelé pod tímto článkem  vzájemně vulgárně uráželi, byla diskuze ukončena. TN.CZ )