Ženy se v armádách objevují jen výjimečně. Ale když už se na bojiště dostanou, často vstoupí do dějin.
Když byl Sovětský Svaz napaden Německem, ocitl se v zoufalé situaci. Dokonale promyšlená a materiálně zajištěná ofenzíva zlikvidovala obrovské množství vycvičených jednotek, technicky se Rusové s Němci také nemohli měřit. Jedním ze způsobů, jak vyrovnat síly, bylo nasazení žen do armády.
Sovětská armáda se v průběhu války stala nejvíce emancipovanou na světě – ženy představovaly asi polovinu všech vojenských lékařů, pracovaly také jako odstřelovačky, zdravotní sestry a objevily se i v protivzdušné obraně. Nejvíc se ale proslavily jako pilotky.
Za vlast
Německá invaze zasáhla z ruských sil nejhůř letectvo. Přes tisíc letadel umístěných blízko hranic bylo zničeno ještě v hangárech, aniž by dostalo možnost zapojit se do bojů. Ještě horší byla ale smrt většiny vycvičených pilotů. Odkud měla Rudá armáda čerpat letce? Musela vzít zavděk i ženami, které se před válkou létání věnovaly.
Tak vznikl slavný 46. ženský pluk – letecká bombardovací jednotka složená pouze z žen. Bývalé sportovní nebo zemědělské pilotky i naprosté začátečnice se hned po vzniku pluku vrhly na německé okupanty jako saně.
Vidí ve tmě jako kočky
Němci získali velmi rychle k odvážným pilotkám respekt. Nevěřili tomu, že by obyčejné ženské dokázaly tak snadno vítězit nad “nadřazenými“ německými vojsky. Ženám v kokpitech Letounů Po-2 přezdívali “noční čarodějky“. Tvrdili o nich, že jim ruští lékaři vpichují do žil speciální drogy, díky nimž pilotky získávají schopnost nočního vidění.
Noční čarodějky však dosahovaly úspěchů úplně z jiných příčin. Hazardovaly se svými životy, prováděly sebevražedné manévry a nedodržovaly předpisy. Létaly na letounech Polikarpov Po-2, přezdívaných v Rusku Kukuruznik, Němci mu říkali Létající šicí stroj. Tento dvouplošník byl levný, tichý, ale také hodně primitivní. Dokázal létat nízko nad zemí, takže dívčí pilotky mohly zasahovat cíle zcela přesně. Aby nabraly co nejvíc pum, nebraly si kvůli hmotnosti do letadla ani padáky.
Zima, děvenko?
Noční čarodějky dokázaly vlastnosti Kukuruzniku naplno využít. Při náletech shazovaly bomby z výšky jen 600 metrů – níž už to nešlo, jinak by je ohrozily exploze vlastních pum. Hlavní nevýhodou letounu byla jeho otevřená kabina; ženám v zimě při letu omrzaly tváře, při větší rychlosti a nepříznivém počasí zase špatně viděly. Otevřená kabina však přinášela i jednu výhodu – pilotky mohly rukama uvolňovat zaseklé bomby, které přimrzly k pumovnici…
Jednou z nejslavnějších Nočních čarodějek byla Naďa Popová. Vynikla především v bitvě nad Kavkazem při útocích za absolutní tmy. Těžko říci, jak je možné, že se i za bezměsíčné noci dokázala tak skvěle orientovat v prostoru. Během jedné noci musely ženy provést až patnáct bojových vzletů! A to vše za neustálých útoků německých Messerschmittů.
Ještě více se proslavila jiná Noční čarodějka – Jevgenije Žigulenková. Během celé své kariéry provedla neuvěřitelných 968 vzletů, což je číslo, kterého nedosáhlo ani 95 procent mužských pilotů. Přestože byla dvakrát sestřelená, vždy se vrátila zpět do bojů.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz