Vláda schválila státní maturity a modré karty

Vláda ve středu rozhodla o tom, že státní maturity proběhnou už ve školním roce 2010/11. Potvrdila také snížení armádního rozpočtu o pět miliard.

Státní maturity se uskuteční už ve školním roce 2010/2011. Na středečním zasedání o tom rozhodla vláda. V říjnu 2010 se uskuteční generální zkouška, ta bude stát 140 milionů korun, a na jaře 2011 první studenti odmaturují podle nových pravidel.

PODÍVEJTE SE:

Petr Nečas mluví o státních maturitách
 

Ministerstvo školství věří, že státní maturita pozvedne kvalitu českého vzdělávání. Podle ministerstva se do čtyř let po spuštění státních maturit sníží počet studentů nastupujících do maturitních ročníků až o deset procent. Nový systém zkoušek by měl pozvednout kvalitu českého školství, protože ne všichni studenti mají předpoklady studovat na středních školách. Vyšší standard nastavený státní zkouškou by měl odradit studenty s nižšími schopnostmi. Školy, jejichž studenti nebudou dosahovat kvalitních výsledků, se mohou v budoucnu zrušit.

ČTĚTE TAKÉ:

Učitelé dostanou přidáno, shodla se koalice

Státní maturita zavádí jednotné testy a bude se skládat z písemné i ústní části. V roce 2011 složí studenti povinně dvě státní zkoušky, z českého jazyka a z matematiky nebo z cizího jazyka. Další dvě nebo tři takzvané profilové zkoušky budou v gesci ředitelů škol. Žáci budou mít na výběr mezi jednodušší a složitější variantou.

O rok později budou muset středoškoláci složit už tři části státní zkoušky: z českého jazyka, z matematiky, nebo z cizího jazyka a z informatiky, nebo společenskovědního základu. Studenti si budou moci opět vybrat mezi dvěma úrovněmi zkoušky.

Státní maturity v minulosti kritizoval premiér Petr Nečas (ODS), prezident Václav Klaus o nich hovořil jako o "naprosté zbytečnosti". Proti jednotným maturitám protestovali rovněž někteří studenti.

V případě zrušení projektu státních maturit by však Česko muselo vrátit dotace z EU, která na něj přispívala. Na přípravu může resort využít až 405 milionů korun z evropských fondů do roku 2013. Státní maturita stála od roku 2000 více než 340 milionů korun. Celkové náklady by měly být každoročně 250 milionů korun.

Loterijní zákon poslala vláda dál

Nečasův kabinet ve středu poslal do sněmovny návrh novely zákona o loteriích, který ministrům předložil pražský magistrát. Ten požaduje, aby se zpřísnily podmínky pro udělení oprávnění k provozování interaktivních videoloterních terminálů (IVT). Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko.

Loterijní zákon dosud zahrnoval pouze výherní hrací přístroje, ale IVT opomíjel. Pražský magistrát to zdůvodňuje tím, že v metropoli se jejich počet rapidně zvýšil a hráči na nich mohou prosázet podstatně vyšší částky.

PSALI JSME:
Praha chce omezit počet videoterminálů, předložila vládě novelu
 

Novelami zákona o loteriích se zabývala již úřednická vláda Jana Fischera. Ta měla na stole návrhy nejen od pražského magistrátu, ale také od ČSSD nebo KDU-ČSL. Kabinet k nim vydával neutrální stanoviska. Projednání těchto materiálů Poslaneckou sněmovnou bylo limitováno blížícími se parlamentními volbami. Normu ČSSD přitom těsně před volbami posvětila nejen sněmovna, ale také Senát a dokument putoval k prezidentovi. Václav Klaus ovšem novelu odmítl podepsat a zákon vetoval.

PSALI JSME:
Klaus vetoval loterijní zákon. Vytváří problémy, řekl

Armáda musí šetřit

Rozpočet ministerstva obrany bude kvůli úsporným opatřením vlády premiéra Petra Nečase v příštím roce zřejmě o pět miliard korun štíhlejší. Prostředky na platy klesnou o deset procent. Pouze na výzkum, vývoj a inovace dostane armáda zhruba o 13,6 milionu více. Vláda schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok před týdnem.

Obrana má podle nynějších plánů ministerstva financí příští rok hospodařit s výdajovým limitem ve výši zhruba 44 miliard korun. Letos přitom měla k dispozici téměř 49 miliard.

Zatím tedy není jasné, zda nebo kolik lidí bude armáda nucena propouštět. Ministr obrany Alexandr Vondra se ale po svém nástupu do funkce vyjádřil, že se šetření neobejde bez snížení platů a personálních příspěvků nebo snížení počtu zaměstnanců, především na ministerstvu obrany.

Odborníci ze zemí mimo EU získají k pobytu v ČR "modrou kartu"

Průkazy o povolení k pobytu s biometrickým zobrazením obličeje a otisky prstů zavede Česká republika pro občany zemí mimo Evropskou unii k 1. květnu 2011. Modré karty se budou vydávat odborníkům ze zemí mimo EU.

Novinka v podobě takzvané modré karty bude cizince opravňovat k dlouhodobému pobytu i k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Rozhodovat o jejím udělení bude ministerstvo vnitra.

Novela zákona také řeší otázku zaměstnávání cizinců v Česku. Nově se zvýší spoluodpovědnost zaměstnavatele při řešení situace cizince, který je propuštěn před skončením platnosti jeho povolení k zaměstnání. Podle novely bude mít zaměstnavatel například povinnost předčasně propuštěnému cizinci uhradit náklady zdravotní péče za období od skončení pracovního poměru do vycestování z České republiky.

Norma mimo jiné upravuje nový institut rozhodnutí o povinnosti opustit území. To bude vydáváno například cizincům, kteří sice pobývají na území ČR neoprávněně, ale jsou držiteli povolení k pobytu vydaného jiným členským státem EU. Toto rozhodnutí nebude spojeno se zákazem opětovného vstupu na území Česka.

Novela krizového zákona nově definuje odpovědnost krajů

V novele je definována odpovědnost krajů za zpracování krizových plánů, práva a povinnosti starostů v krizovém řízeni.

Novela zákona také podle požadavků EU vymezuje pojmosloví týkající se kritické infrastruktury (KI) na národní úrovni, tedy materiálních služeb a systémů, jejichž zničení či narušení činnosti by vážně ohrozilo zdraví obyvatel, bezpečnost či ekonomickou situaci země. Mezi tyto zdroje patří například vodárny, elektrárny, nemocnice či dopravní cesty.

Návrh zákona stanovuje kromě základních pojmů orgány krizového řízení či otázku kontroly a státního dozoru. Zpřesňuje také pravidla pro komunikaci mezi kraji, obcemi s rozšířenou působností a obcemi v krizové situaci.

Novela obsahuje také paragraf o možnosti povolat v době krizových situací na pomoc nejen vojáky, ale také hasiče. Nově také novela zavádí takzvaný stav nebezpečí, který může hejtman vyhlásit během povodní.

Vláda odmítá bankovní daň

Nečasův kabinet také na svém zasedání odmítl zavedení bankovní daně. "Tento náš názor je i v souladu se stanoviskem České národní banky," řekl premiér Petr Nečas. Vláda na tom názoru trvá, obává se, že tento typ daně by snížil celkový objem úvěrů, které jdou do hospodářství, zatíží klienty vyššími poplatky a vystaví banky morálnímu hazardu.

Na zavedení této daně se shodli šéfové evropské sedmadvacítky na červnovém summitu. Proti byla pouze Česká republika, kterou na setkání zastupoval tehdejší premiér Jan Fischer.

PSALI JSME:
Česko nesouhlasí s bankovní daní navrhovanou Evropskou komisí

 

Unie chtěla zavedením bankovní daně zabránit situaci, kdy evropské vlády zachraňovali banky z peněz daňových poplatníků.