Na Titanu jsou kapalná jezera. Netvoří je ale voda

Zdroj: NASA

Aktualizováno 01:00, 24. 9. 2010 24. 9. 2010, 00:00

Saturnův měsíc Titan je unikátní svou desetkrát hustší atmosférou ve srovnání s pozemskou. Astronomové díky sondám navíc zjistili, že těleso obsahuje nejen mnoho tekutých jezer, ale také spousty údolí a pohoří, ve kterých dokonce prší.

Složení jezer na Titanu je zásadně odlišné od těch, která najdeme na Zemi. Jak ukázala sonda Cassini-Huygens, která do atmosféry tohoto měsíce vyslala průzkumný modul, obsahují kapalné plochy hlavně uhlovodíky etan a metan.

"Unikátní atmosféra na Titanu neobsahuje kyslík jako ta pozemská, ale hlavně metan," uvedl exobiolog Akviva Bar-Nun z Tel Avivské univerzity. Sluneční záření navíc štěpí metan na další produkty a ty dopadají zpět na povrch Titanu v podobě připomínající pozemský déšť.

"Než plyny dopadnou na studený povrch, kapalní a tvoří velké louže a rozlehlá jezera," dodal Bar-Nun. Sluneční záření rovněž v atmosféře vytváří malé shluky aerosolů, které měsíci dodávají tajemnou oranžovou záři.

Zdroj: NASA

Chemické procesy, které se odehrávají na Titanu, jsou výrazně odlišné od těch pozemských. V atmosféře tohoto Saturnova měsíce sice není voda, ale vědci se domnívají, že by ji spolu s unikátními formami života mohli najít pod jeho povrchem.

Sonda Cassini-Huygens rovněž při studiu Titanu odpověděla na otázku, proč hory na tomto měsíci nejsou vyšší než 1900 metrů.

Vědecké vysvětlení jevu je prosté - protože Titan kryje zmrzlá ledová krusta schovávající nejspíš spodní obří oceán tekuté vody, nemohou pohoří vyrůst výše než ony necelé dva kilometry. Jinak pod vlastní tíhou klesnou zpět do útrob měsíce.

Cassini je americká planetární sonda, určená pro průzkum planety Saturn, jejích prstenců a systému jejích měsíců. Na jejím přístrojovém vybavení se podílely také evropská organizace pro výzkum vesmíru ESA a italská národní kosmická agentura ASI. Během letu po meziplanetární dráze a v počáteční fázi letu sondy Cassini po oběžné dráze kolem planety byla k ní připojena i sonda Huygens, určená k průzkumu měsíce Titan.

Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a 2 hodiny po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese. Pravděpodobně na povrchu měsíce vydržela pracovat 4 hodiny, avšak Cassini zprostředkovávající informace se dostala do jeho zákrytu, přenos byl tedy přerušen.

V dosavadním průběhu mise sonda provedla výzkum měsíců Saturnu.

V prosinci 2007 odeslala sonda na Zem fotografie svědčící o existenci tekutých uhlovodíků na měsíci Titan. V tu dobu jej minula po čtyřicáté.

Konec mise byl původně plánován na 30. června 2008, 15. dubna 2008 však NASA oznámila prodloužení mise nejméně o dva roky.

Zdroj: wikipedia.cz

adr, TN.cz