Vláda schválila rozpočet plný úspor. Deficit bude 135 miliard

Zdroj: Mediafax

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 s deficitem 135 miliard korun a dále střednědobé výhledy na léta 2012 a 2013 ve středu schválila vláda. Po jednání to řekl premiér Petr Nečas (ODS).

"Změny nastaly u kofinancování regionálních operačních programů, protože jsme se rozhodli pokračovat v kofinancování projektů, které jsou již podepsány. Tyto budou nadále kofinancovány ze státního rozpočtu ve výši 7,5 procenta," řekl Nečas. Výjimku budou tvořit krajské projekty, na které si kraje mají najít peníze z vlastních zdrojů.

Podívejte se na reportáž ze Snídaně s Novou

"Celkově se jedná o projekty obcí, měst, podnikatelských subjektů a u krajů počítáme s tím, že toto kofinancování si zajistí z vlastních zdrojů," řekl Nečas a dodal, že na toto kofinancování bylo vyhrazeno 1,1 miliardy korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) počítá pro rok 2012 s deficitem ve výši 3,5 procenta HDP a s 2,9 procenta pro rok 2013. Konvergenční program z února letošního roku však pro rok 2012 předpovídal deficit 4,2 procenta HDP.

Neexistence střednědobých výhledů byla přitom hlavním důvodem prvního přerušení projednávání zákona o státním rozpočtu (SR) na rok 2011. Premiér Petr Nečas (ODS) tehdy uvedl, že je nutné v koaličních vyjednáváních dopracovat tyto dokumenty, které podle zákona tvoří součást zákona o SR.

Zaměstnavatelé souhlasí

Vládní návrh mezitím prošel i tripartitou, na níž se potkal se souhlasem zaměstnavatelů a naopak striktním odmítnutím odborových předáků. Názory jsou v této problematice přesně opačné, protože zatímco odboroví předáci argumentují tím, že takto radikální snižování státních výdajů zpomalí ekonomiku, zaměstnavatelé soudí, že vládní cíl dosažení vyrovnaných veřejných financí v roce 2016 je málo ambiciózní.

"Je to prostě pozdě. Podle mého soudu lze dosáhnout vyrovnaných veřejných financí již v roce 2014," poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Příjmy státu mají podle odhadu ministerstva financí (MF) dosáhnout 1,05 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard.

Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.

Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Rozpočet jde do Sněmovny

V druhém čtení mohou předkládat návrhy i samotní poslanci. Nemohou měnit základní parametry rozpočtu, ale mohou navrhnout přesuny peněz i mezi kapitolami.

Ve třetím čtení se nejprve hlasuje o pozměňovacích návrzích výborů a poslanců, nakonec se hlasuje o návrhu rozpočtu jako celku. Pokud sněmovna rozpočet schválí, jde zákon rovnou k prezidentovi, protože zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát.