Krysí zombie i beton v krvi: Nejděsivější vojenské projekty v medicíně I.

Zdroj: oficiální zdroj

Američtí biologové se pokusili vytvořit krysy, které by byly schopné žít i po smrti. A to není zdaleka nejhorší vojenský pokus o lékařský výzkum.

Už od starověku platilo, že za největší pokrok v lékařství mohli vojáci. Spousta chirurgických nástrojů vznikla na bojištích. Ale někdy je vojenský výzkum v medicíně opravdu děsivý…

Nemrtvé krysy

Roku 2005 se Pentagon pokusil uskutečnit sen všech šílených vědců. Biochemik Mark Roth pro armádu testoval nemrtvé krysy. Vědec se snažil pomocí drog a chemikálií vypnout mozkovou a srdeční činnost u krys tak, aby déle vydržely traumatické stavy, konkrétně velk

Zdroj: oficiální zdroj

Zdroj: oficiální zdroj

Organizace DARPA teď zadala výzkumníkům z Texas A&M pokračování tohoto projektu, jen se má z krys přejít k prasatům. Mark Roth pokračuje ve zkoumání neumírajících krys dál, jen už je necpe drogami, ale jen mrazí a pumpuje z nich kyslík.

Bio-energie a bojová akupunktura

Ač to zní trošku absurdně, bojová akupunktura se v americké armádě používá už od roku 2008. Tehdy je zavedlo letectvo jako nejlevnější a nejúčinnější metodu k potlačení lehčích zranění. “Jedná se o nejrychlejší způsob, jak se vypořádat s bolestí. Bolest přejde do pěti minut,“ řekl tehdy novinářům plukovník Richard Niemtzow, který mě projekt na starosti.

Zdroj: oficiální zdroj

Válka v Iráku a Afghánistánu však vede armádu i k dalším alternativním metodám – například k potlačení psychických problémů vojáků slouží jóga, reiki i práce s bio-energiemi. Léčitelé se pomocí nich snaží vojáky zbavit psychologických problémů jako je například syndrom PTSD.

Na traumatická zranění betonem

Už v příštím roce by se měl na 20 pacientech cestovat cement. Speciální látku vyvíjí na zakázku Pentagonu univerzita v Pittsburgu. Dostala 12 milionů dolarů na projekt, který má armádě přinést látku schopnou “opravit“ zlomené kosti. Pokud testy na veteránech nudou mít úspěch, pak se vojáci mohou těšit na betonu podobnu substanci, která může znamenat obrovský přelom v medicíně.

Zdroj: oficiální zdroj

Vyléčí nejen zlomeniny, ale také může zabránit amputacím, nahradí používání a kovových součástek v lidském těle a snad by mohla působit i při nápravě kostí lebky.

Umělá krev

Na vykrvácení zemře nejvíc vojáků – to platilo v minulosti a platí to i dnes. Čerstvé kvalitní krve je nedostatek téměř neustále. Není divu. Že už od konce II. světové války se armády snaží přijít s její náhradou. Zatím marně.

Zdroj: oficiální zdroj

Nejblíže úspěchu jsou – jak nečekané – Američané. Výzkum financuje jako obvykle DARPA, která platí biochemickou společnost Arteriocyte. Ta už na začátku roku 2010 dodala armádě první výsledek: uměle vyrobené červené krvinky skupiny 0. Podařilo se ji získat z tzv. hematopoetických kmenových buněk, které obsahuje pupečníková krev novorozenců. To sice vědci dokázali už dříve, ale ne v dostatečném množství. Bohužel výzkum je zatím děsivě drahý – jedna dávka umělé krve stojí pět tisíc dolarů. Z jedné dávky pupečníkové krve se dá získat dost krvinek na transfuzi pro tři vojáky. Pokud armáda v tomto výzkumu uspěje, může to výrazně pomoci i běžnými lidem, kteří na krev musejí čekat v nemocnicích.

Umělé ruce jako živé

Umělé končetiny se po II. světové válce příliš nevyvíjely. Změna přišla až roku 2000, kdy americká armáda vypsala projekt Berger prosthetics. Za pouhých deset let díky němu došlo v oblasti umělých náhražek končetin doslova k revoluci. Nové protézy jsou lehčí, hezčí a především praktičtější než cokoliv si lidé dokázali ve 20. století představit.

Zdroj: oficiální zdroj

A brzy se možná dočkáme protéz, které budou dokonce stejně silnější a lepší než “obyčejné“ ruce a nohy z masa a kostí. DARPA totiž investuje několik milionů dolarů do projektu, který má dokázat nemožné: propojit nervová zakončení lidského těla s robotnickými končetinami. Program nazvaný Reliable Peripheral Interfaces už dokázal, že umí přenést asi 500 nervových signálů za sekundu. Zdá se to jako úspěch, ale aby robotická ruka dokázala uchopit předmět, je potřeba několikanásobně lepších výsledků.