Tycho Brahe – génius, který miloval Prahu

Zdroj: oficiální zdroj

Tycho Brahe byl jedním z nejlepších vědců všech dob. Výsledky jeho práce využíváme dodnes. Ale Brahe byl i nesmírně zajímavá osobnost.

Dnes bychom ho označili za typicky postmoderního muže: narodil se ve švédském městě, které leželo v Dánsku, studoval v Německu a nejplodnější část života prožil v českých zemích… V té době však byla podobná nadnárodnost úplně normální.

Tycho Brahe se narodil roku 1546 ve švédském Knudstrupu do bohaté šlechtické rodiny. Už jen o jeho dětství by šel natočit strhující hollywoodský film. Tycho přišel na svět společně s bratrem-dvojčetem. Jeho sourozenec se však narodil mrtvý. A to byl pořádný průšvih: ještě před porodem uzavřená dohoda totiž stanovila, že jedno z dětí si adoptuje Tycheho strýc Jorgen Brahe. Bezdětný strýc nutně mužského příbuzného potřeboval, sám byl totiž bezdětný. Co se stalo potom, není jasné, ale Tycheho rodiče se se strýcem Jorgenem zjevně nepohodli. V důsledku sporu byl Tycho Brahe strýcem unesen, a to ve věku pouhých dvou let!

Byla to pro něj nakonec výhoda: strýc byl na rozdíl od jeho rodičů velmi bohatý a navíc si pro talentovaného chlapce vysnil velmi ambiciózní cíle. V pouhých dvanácti letech Tycho nastoupil na univerzitu v Kodani, kde se zamiloval do astronomie. Později přešel na lepší německé univerzity – nejprve do Rostocku a později do Augsburku.

Láska ve stínu hvězd

Ani tak vědou pohlcenému muži, jako byl Brahe, se nevyhnula láska. Tycho Brahe potkal v Dánsku krásnou mladou dívku jménem Kirsten, do které se na první pohled zamiloval. Nemohlo mu zabránit ani to, že Kirsten není urozeného původu a tedy není možné podle platných zákonů mezi ní a šlechticem Tychem uzavřít sňatek. Oba spolu však žili jako muž a žena, Kirsten mohla po boku nosit klíče od společného domova. Jejich dcery Kristen a Magdalena však byly po narození nešlechtického původu a nesměly tedy po Tychovi ani zdědit jeho obrovský majetek.

Vědec, který se naprosto zmýlil

Seznam Tychových astronomických objevů je pořádně dlouhý. Jako první na světě objevil novu v souhvězdí Cassiopey a poznal také, že tento nesmírně zářivý objekt je nová, právě zrozená hvězda. Od tohoto objevu se stal Brahe evropskou astronomickou superstar první velikosti. Později studoval oběžné dráhy Měsíce, Marsu a pozoroval roční odchylky hvězd i komet od jejich obvyklých drah. Všechny své objevy uskutečnil bez dalekohledu – v té době totiž byly tyto přístroje tak nedokonalé, že byly astronomům spíš na obtíž…

Stejně jako většina těch největších mozků i Tycho Brahe přišel s vlastní, originální teorií vysvětlující vesmír. Jeho originálni kosmologická teorie tvrdila, že Země je středem vesmíru – přesně jak se domnívala tehdejší věda. Ale Brahe si navíc, pod vlivem pozorování oblohy, myslel, že kolem Země obíhají jen Slunce a Měsíc – ostatní planety měly obíhat kolem Slunce. Mýlil se, ale jeho teorie pomohla objevit pravdu. Čísla, o která své teorii opřel, později použil Jan Kepler a správně z nich vyčetl, jak vypadá Sluneční soustava.