Američtí vědci upozorňují maminky dětí ve věku do šesti měsíců na možná nebezpečí při léčbě antibiotiky. Podle nejnovějších studí mohou u kojenců poškodit imunitní systém a vyvolat astma.
Odborníci uvedli, že se varování týká také těch dětí, které nemají ke vzniku astmatu žádné genetické dispozice.
Studie ústavu Yale School se zaměřila na 1400 žen, které lékaři sledovali po dobu několika let. Maminky byly vyšetřovány během těhotenství a také šest měsíců po porodu spolu s jejich dítětem.
Vědci uvedli, že se u skupiny dětí, která užívala antibiotika, o 52 procent častěji rozvinulo astma než u těch, které žádné takové léky nedostávaly.
To prokázaly už dřívější studie. Experti ale jejich závěry popřeli. Soudili totiž, že rozvoj astmatu souvisel spíše než s užíváním antibiotik s výskytem bakterií, které napadly dýchací cesty dětí.
Studie z Yale ale takové názory vyvrátila. Podle zdejších vědců vyvolávají antibiotika astmatické záchvaty i u dětí, které žádnou bakteriální infekcí dýchacích cest netrpěly. A to dokonce i u těch, jejichž rodiče byli zdraví a v jejich genetické výbavě nebyly žádné známky toho, že by svým potomkům předali "astmatické" geny.
Hypotéza přílišné hygieny
"Velká hygiena" je totiž podle amerických vědců základním problémem, proč může u dětí v pozdějším věku propuknout astma a alergie. Mladý léčený organismus si údajně nemá jak zvyknout na běžné infekce, které mu jinak servíruje okolní prostředí.
|
Antibiotikum (též antiinfektivum) je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ, uvádí česká verze wikipedie.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. |
Vidět to je hlavně v rozvinutých zemích s vyspělou lékařskou péčí. "Brzké užívání antibiotik, speciálně těch, které mají široký účinek záběru, může zastavit rozvoj imunitního systému a potlačit proti-alergické reakce," míní profesor Michael B. Bracken z Yale.
Vědci jsou dnes přesvědčeni, že malé děti musejí mít "přístup" k mnoha bakteriím, které se usidlují například v zažívacím traktu. Jejich imunitní systém se jedině tak naučí správně reagovat na projevy mikroorganismů a dokáže jejich počet efektivně regulovat.
Antibiotika totiž ovlivňují populace mikrobů a imunitní systém se pak nemá kde "naučit", jak na škodlivé mikroorganismy reagovat, dodali odborníci z Yale.
Američtí vědci dnes bijí na poplach. Třetina tamních dětí ve věku do šesti měsíců totiž užívá širokospektrální antibiotika. A to i přesto, že jsou jejich infekce virového původu, na které antibiotika nezabírají.
"Náš výzkum by měl ukázat dětským lékařům, že je užívání antibiotik u dětí, které se s nemocí vyrovnají vlastními silami, spíše škodlivé, než užitečné," uvedla pediatrička Kari Risnes. Risnes ale zároveň dodává, že si někdy dítě neporadí s infekcí zcela samo. S antibiotiky a jejich podáváním by se ale mělo v zájmu zdraví šetřit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz