RARITA! Ve sklenících zkoumají budoucnost. Jak bude v roce 2050?

Jedinečné vědecké pracoviště, jaké nemá v Evropě obdoby, ukrývají husté lesy na Bílém Kříži v Beskydech – vědci zde v obřích sklenících zkoumají, jak si stromy poradí se znečištěným ovzduším, které zde bude v roce 2050.

Unikátnímu experimentu, který na Bílém Kříži už několik let provádějí vědci z Akademie věd České republiky v Brně, slouží dva obrovské skleníky ukryté v lese. V každém z nich jsou vysazeny stejné druhy stromů, jehličnatých i listnatých. V každém je však jiné ovzduší. Zatímco v jednom je normální venkovní, do druhého skleníku je vháněn oxid uhličitý v takové koncentraci, jakou vědci předpokládají v roce 2050. Tedy v koncentraci oproti dnešku dvojnásobné.

Oxid se do skleníků, neboli sfér, vhání z přistavené cisterny, kde je uložen v kapalném stavu, během roku se ho spotřebuje okolo sta tun. Přísun oxidu uhličitého reguluje počítač, který zároveň řídí větrání skleníku pomocí otevíratelných skleněných lamel. Uvnitř totiž nesmí být příliš vysoká teplota, ze sfér se totiž nesmí stát klasický skleník. Vše je přitom sledováno množstvím nejrůznějších čidel, shromážděná data se automaticky odesílají k vyhodnocování přímo do Brna.

Uvnitř skleníků však člověk žádnou změnu kvality vzduchu nepozná, koncentrace je sice dvojnásobná, ale není nijak nebezpečná, dá se normálně dýchat. A co se vlivu na stromy týče, na první pohled se zdá, že jim znečištěné ovzduší budoucnosti dokonce svědčí! Není to ale pravda. Stromy si s dvojnásobkem CO 2 sice poradí, ale škodí jim. “Už například víme, že zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého zrychluje fotosyntézu, ale narušuje kořenový systém a stromy jsou tak náchylnější k napadení škůdci a k nemocem,“ říká pracovník vědecké stanice na Bílém Kříži Josef Andratschke.

Vědecké pracoviště na Bílém Kříži bylo navíc před několika týdny začleněno do unikátního projektu CzechGlobe, který se bude věnovat výzkumu globální změny klimatu a jeho dopady na lidský život ve všech oblastech. Mezinárodní vědecký tým bude mít sídlo v Brně, v rámci projektu bude pracovat na 150 vědců. Ministerstvo školství na projekt CzechGlobe schválilo dotaci 650 milionů korun, přičemž o výzkum má zájem i americká NASA.