Historická Šeherezáda: válečnice, která měla syna s vlastním otcem

O seriálu Tisíc a jedna noc se u nás teď hodně mluví, Pohádky tisíce a jedné noci zná každé malé dítě. Ale víte, kde se tento příběh a jeho hlavní představitelka vzali?

Zřejmě vás to překvapí, ale Pohádky tisíce a jedné noci jsou mnohem starší než česká kultura. První zmínky o krásné a současně modré královně Šírazíd pocházejí z Indie přibližně z doby 2. století našeho letopočtu. Co dělali v tu dobu naši předkové? Těžko říci, ale zbylo toho po nich pramálo: pár žárových hrobů a něco keramiky…

ČTĚTE TAKÉ.

Co víte o Šeherezádě - herečce Bergüzar Korel?

V příbězích o krásné Šeherezádě, které se právě v té době dostaly z Indie do oblasti dnešního Íránu, se však už vypráví o velkolepých městech, bohatých obchodnících a zlatých pokladech. Právě v Persii se stala vyprávění o Šeherezádě nejoblíbenějšími. Když dobyli Persii Arabové, pohltili její kulturu – a pohádky o Šeherezádě si vzali také. Sbírku bajek a vyprávění obohatili o desítky dalších příběhů, ale nebáli se ji rozšířit také o židovské, řecké a další vyprávěnky.

Odkud přišla Šeherezáda?

Nepřipadá vám zvláštní, že právě muslimská kultura, která neproslula právě vstřícností k ženám, vytvořila příběh o krásné ženě, která přechytračila nejmocnějšího vládce své doby? Na Západě se to moc neví, ale arabský a perský svět měl v té době celou řadu vlivných žen, které příběh o Šeherezádě inspirovaly.

Jednou z nich byla legendární královna jménem Homay Čehrzád (Šeherezáda). Podle historických pramenů vládla nejméně 30 let velké perské říši – nesmírně moudře a přitom poměrně mírně. Její přezdívka Čehrzád znamenala „ušlechtilá“. Život přitom podle dnešních poměrů určitě neměla úplně jednoduchý: za manžela si musela vzít vlastního otce, krále Bahmana. S ním také zplodila následníka trůnu – ale až poté, co Bahman zemřel.

Aby si udržela trůn, musela být extrémně tvrdá: svého syna nechala zavřít do rakve, kterou hodila do řeky. Chlapce však zachránil chudý rolník, který z něj vychoval ctihodného muže. Později se matka chlapce znovu ujala a udělala z něj svého následníka.

Anebo to bylo jinak?

Jiná verze příběhu o historické postavě královně Šeherezád vypráví o jejím osudu odlišně – ale také poutavě. V této legendě byla Šeherezáda nejsilnější válečnicí Egypta. Íránský král Bahman usiloval i její ruku, ale princezna Šeherezád se mu odmítla vydat, dokud ji vládce nepřemůže v boji muže proti muži. Vlastně muže proti ženě. Krásná a silná princezna však krále několikrát porazila, trvalo prý několik měsíců, než ji Bahman dokázal dostat na lopatky. Pak si ji ale vzal za ženu a když se blížila jeho poslední hodinka, odkázal jí říši.

Jak vládla?

K době, kdy tato historická postava vládla, není mnoho pramenů.Někteří perští kronikáři tvrdí, že několikrát napadla Řecko a jako zajatce si odtamtud odvedla přední stavitele. Ti pak pomáhali s výstavbou královského města Persepolis. Kdy přesně měla královna Šehrezád z kayánské dynastie vládnout, není jisté. Pokud jsou tyto příběhy pravdivé, pak spadají přibližně do doby kolem roku 500 před naším letopočtem.