Srovnání jaderných havárií: Fukušima vs. Černobyl

Z japonské jaderné elektrárny Fukušima I začala v první polovině března unikat radiace. Jaký je její vliv na okolní svět ve srovnání s ukrajinskou elektrárnou Černobyl?

Oficiálně byla japonským úřadem pro jadernou bezpečnost úroveň havárie z 12. března 2011 ohodnocena stupněm 4., tedy jako havárie s malým vlivem na okolí. 

ČTĚTE TAKÉ:
Nemoc z ozáření. Kdy hrozí a jaké jsou příznaky?

Japonsko zasáhlo zemětřesení letos 11. března. V elektrárně byly v provozu tři reaktory. Ihned po katastrofě se automaticky zastavily.

Pozdější problémy vznikly kvůli tomu, že je nutné reaktory i po odstavení stále chladit. To však náhle nebylo možné (jaderný komplex se ocitl bez dodávek energie) a elektrárenské bloky se začaly přehřívat, vybuchovat a uniká z nich dosud radiace.

Zdroj: Mediafax

Později se havárie na 1. bloku zhoršila a rozšířila se i na 2. a 3. blok. Japonská agentura pro jadernou bezpečnost překlasifikovala 18. března nehodu na úroveň  5. To znamená, Fukušima už měla a má velký vliv na okolí, které je zasaženo větší mírou radiace.

Na následky radioaktivního záření dosud ve Fukušimě nikdo nezemřel. A to ani nikdo z členům tzv. "jednotky hrdinů", která čítá asi 50 lidí, kteří v jaderném komplexu pravidelně zasahují.

Zdroj: Oficiální zdroj

Obyvatelům střední Evropy nicméně žádné velké nebezpečí pocházející z Fukušimy nehrozí. Radioaktivní mrak, který se šíří z japonských elektráren, je totiž od ČR vzdálen více než 9000 kilometrů.

Za dobu, než dorazí nad naše území, se značně rozptýlí. Odborníci sice naměří i v Evropě zvýšené hodnoty radiace, ale to jen díky velmi citlivým přístrojům.

Radiace naměřená v Evropě bude 1000x – 10 000x nižší, než ve srovnání s Černobylskou havárií. Zjistitelná bude jen velmi citlivými přístroji a lidské zdraví vůbec neovlivní. Vážnější situace je ale v samotném Japonsku.

Nebezpečné hodnoty radiace sice postupně opadávají. Podle odborníků se však zvyšuje množství radioaktivního jódu v pitné vodě. V Tokiu by tak děti neměly pít z městských vodovodů.

Míra radioaktivního jodu zvýšila asi dvojnásobně (z limitu 100 becquerelů na kilogram povoleného pro děti na 210 becquerelů). Dospělým ale takto kontaminovaná voda žádná zdravotní rizika nezpůsobí.

Podívejte se, jak se Japonci snaží zlikvidovat nebezpečí ve Fukušimě:

 

Fukušima je proti Černobylu slabý odvar

Černobylská havárie z 26. dubna 1986 zničila celý 4. blok jaderné elektrárny Černobyl; jejím důsledkem bylo nejhorší radioaktivní zamoření, které dodnes lidstvo postihlo. Podle stupnice INES je označena bodem 7.

Radioaktivní zamoření z jaderné elektrárny Černobyl zasáhlo značnou část Evropy. Podle zprávy Černobylského fóra bylo postiženo asi 200 000 kilometrů čtverečních v Evropě radioaktivním Cesiem (137Cs) dávkou vyšší než 37 kBq na metr čtvereční.

Asi tři čtvrtiny zamořeného území ležely v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Většina uniklých radioizotopů spadla na území vzdáleného do 100 km od havarovaného reaktoru.

Zakázaná zóna

V tzv.zakázané zóně, tedy oblasti kolem 30 kilometrů od reaktoru, byla v důsledku zvýšené radiace zaznamenána zvýšená úmrtnost u jehličnatých stromů, bezobratlých živočichů i savců.

Živočichové se z ozáření ale velmi rychle zotavili. Dnes zde už bez problémů rostou rostliny a v ruinách měst se prohánějí králíci. Biologové dokonce hovoří o tom, že je v oblasti větší druhová různorodost než před katastrofou.

Mrtví lidé: tři muži, nebo tisíce?

Oficiální zpráva OSN týkající se havárie v Černobylu odhaduje, že radiace zasáhla asi 600 tisíc lidí. Z toho měla o život připravit asi čtyři tisícovky lidí.

Bezprostředních obětí však bylo mnohem méně – v důsledku výbuchu reaktoru zemřeli jen tři pracovníci elektrárny. Dalších 47 osob z řad záchranářů a pracovníků elektrárny zemřelo později na nemoc z ozáření.

Ty výše zmíněné 4000 obětí jsou lidé, kteří zemřeli na nemoci způsobené radioaktivním zamořením. Jde však o pouhý odhad – na zdraví lidí zasažených radiací totiž působilo mnoho dalších rizikových faktorů, v SSSR například zastaralé rentgeny, které mohly rakovinu vyvolat stejně pravděpodobně jako radiace z Černobylu.

Mnoho dětí totiž chodilo na pravidelné rentgenové kontroly a ty měly být pro jejich zdraví daleko horší než následky Černobylu.

Pokud se zohlední počet obětí havárie s počtem zemřelých celkově, pak odhadovaný celkový počet obětí souvisejících s havárií v Černobylu představuje nárůst počtu zemřelých z přirozených důvodů na rakovinu o méně než 3 procenta. A to už je číslo velmi blízké statistické chybě.