APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Biologické zbraně jsou sexy. Kvůli ceně

Proč utrácet miliardy za tanky a letadla, když zbraně hromadného ničení leží všude kolem nás? To je myšlenka přitažlivá pro spoustu armád...

Plukovník Miroslav Pek z Ústředního vojenského zdravotního ústavu v Praze k tomu říká: Náklady na jejich výrobu, abyste zahubili určité množství lidí, jsou neporovnatelně nižší, asi řádově stonásobky než u chemických zbraní, tisícinásobky než u atomové bomby.


Magazín Víkend, každé úterý večer na Nově.

Bakterie a viry

Jsou stvořeny, aby zabíjely. Bakterie a viry jenom dělají svou práci - eliminují slabší kusy a podporují evoluci. Jakmile si toho člověk všimnul, začal je zneužívat v boji. Přes hradby létaly kýble plné výkalů i celá lidská těla. Morem nakažená zvířata otravovala vodu ve studních a deky s neštovicemi pomáhaly zabíjet Indiány. Když Evropané poprvé přišli do Ameriky, tak populace Indiánů byla okolo 25 milionů. O století později už čítala asi jenom jeden milion.


Vegetarián

Rok 1942. Na Londýn dopadají německé rakety V1. Winston Churchill má strach. Bojí se, že Hitler z raket udělá biologické zbraně a chce být připraven na odvetu. Žádá Američany o dodávku půl milionu antraxových kapslí. Spouští operaci Vegetarián – plán roztrousit na německá pole infikovaná semena. Dobytek má nemoc přenést na lidi. Britové antrax úspěšně testují na ovcích, ale použít už ho nestihnou. Hitlera se Churchill bojí zbytečně. Ale na druhém konci světa staví kariéru na tisících mrtvých japonský mikrobiolog Shiro Ishii.

ČTĚTE TAKÉ:

Vražedné klobásky: nacisté prohráli válku, ale plánovali mstu


Shiro Ishii

Japonci shazují na Číňany kanystry s blechami nakaženými morem. Ale proti práci generála Ishiho to je hra na pískovišti. Ishii chce vyzkoušet všechno a lidský život pro něj má cenu laboratorní krysy. Celé spektrum biologických zbraní využívá v různých formách – kontaminovaných sušenek, mléka, nejrůznější pohlavní choroby, kterými infikuje vězně nebo vězeňkyně. Ishiiho bomby zabíjejí desetitisíce civilistů a kvůli špatné manipulaci také stovky japonských vojáků.


Anthrax

Bakterie způsobující antrax zůstala miláčkem vědců i po světové válce. Její odolné spóry mohou žít v půdě desítky let. Experimentovali s ním Američani i Britové, ale nejvíc se antrax zalíbil sovětským politikům. Sověti spustili největší program vývoje biologických zbraní na světě. A s největším programem přišla největší tragédie. Tragédie, která udělala z města Sverdlovsk Černobyl biologických zbraní.

ČTĚTE TAKÉ:
Ničitelé civilizací i životů: Nejhorší TSUNAMI dějin


Sverdlovsk 1979

V sušárně, kde prášek musel být vysušen, aby mohl být nasypán do bojové hlavice, skončila výroba. Směna odešla domů a předávající důstojník nechal vzkaz důstojníkovi noční směny, že odebral filtr, přes který byly zachytávány spóry antraxu a nenamontoval nový. Ať ten dotyčný, který zahájí novou směnu, nový namontuje.


Do továren přicházejí lidé na noční směnu. V nedalekém baru probíhá oslava. Sušárna antraxu běží bez filtru. Několik hodin unikají do vzduchu smrtící spóry a hledají své oběti. Podplukovník Michal Kroča z Centra biologické ochrany v Těchoníně k tomu říká: Došlo k úniku velkého množství spór do ovzduší, kdy následkem toho zemřelo asi 69 lidí a tisíce kusů dobytka. Antrax je stále onemocněním, které najdete skoro po celém světě. Kdo chce získat vzorky, stačí mu vypravit se do Afriky, do Kalifornie nebo třeba do asijských stepí. Tam je antrax přirozeně se vyskytujícím onemocněním, zejména zvířat. Třeba v Africe jsou sloni, žirafy a zebry přirozeně infikováni antraxem.


V podstatě cokoliv

Podle podplukovníka Kročy z Centra biologické ochrany dnes v důsledku pokroku v genetickém inženýrství a dalších oborech může být v podstatě kterýkoliv mikroorganismus potenciálně použit jako biologická zbraň. Lidé už po sobě nemetají kýble s výkaly, zato umí geneticky manipulovat a dávat mikroorganismům nové vlastnosti. Zatím to ale dá dost práce a v biozabíjení má člověk silnou konkurenci. Nejmocnějším bioteroristou je totiž sama příroda. Neustále vytváří nové organismy a nemoci nechává obíhat svět. A třeba jí v roce 2011 přijde, že 7 miliard lidí je na jednu planetu už trochu moc. A připraví lidem nějaké překvapení.

tn.cz/ kar/ Víkend/ Josef Kubeš

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz