Test Renault Latitude: tvrdá škola

Francouzská auta jsou pohodlná. S tím jsme usedali do luxusního sedanu Renault Latitude. Vystupovali jsme však s jiným názorem.

Dřív měl Renault pro manažery model Safrane. Pak Vel Satis. Teď je to Latitude. Co jméno, to jiný styl i přístup k problematice. Latitude se vrátil ke klasice, a to tak klasické, až se to u tak progresivní značky, jakou Renault v poslední době je, nechce věřit.

Sedan sedanovič sedanov

Latitude je sedan se vším všudy. Typičtějšího představitele bychom si asi mohli jen těžko představit. Velká karoserie elegantních tvarů v tříprostorovém uspořádání má plochou příď, velkou masku chladiče, plochou záď a uprostřed prostor pro cestující.

Ani v interiéru nenajdeme žádné velké překvapení. Jednoduchá přístrojovka má standardní rozvržení všech přístrojů. Ne, že bychom proti tomu protestovali. To určitě ne. My raději jednodušší a klasičtější tvary. Možná by to ale chtělo trochu méně černého a tvrdého plastu a lehce dotáhnout eleganci, pokud chtějí Francouzi konkurovat německé kvalitě.

Šestiválec jede, převodovka ne

Náš testovaný model měl pod kapotou naftový vidlicový šestiválec o objemu tři litry. Má výkon 177 kW a točivý moment 450 N.m. Jede skvěle. Jednoduchý a hladký běh motoru se přesně k tomuto typu auta hodí. Možná je slyšet o kousek víc, než by se na tenhle typ auta slušelo, ale to asi spíš bude chyba převodovky. Jde totiž o šestistupňový automat, který je pomaličký a váhavý. Takže každé zrychlení znamená, že řidič musí sešlápnout plynový pedál o kousek víc, než by bylo zapotřebí, aby se začalo něco dít.

Tvrdě neznamená jistě

Největší překvapení u auta nás ale čekalo u podvozku. Ten je totiž naladěn... a teď se podržte něčeho stabilního... tvrdě. Vážně. Renault udělal auto, které má celkem solidně hrubé reakce na nerovnosti. Bohužel to je u auta, které má být luxusní a pohodlné. Tahle kombinace nás tedy dost zaskočila.

Také nás dost překvapilo, že tvrdost podvozku neznamená stabilitu. Když už někde někdo takhle přitvrdí, vždy směřuje k tomu, aby auto lépe sedělo, mělo lepší reakce na řízení apod. Jenže tady je to tak nějak samoúčelné a bez dopadnu na další vlastnosti. Prostě jsou cestující vyklepáni a v zatáčkách stejně auto nesedí tak, jak má a vrhnout se do dvojitého esíčka musíte stejně jako třeba s měkce naladěným scénicem.

Hlavně cena

Tím hlavním je ale u auta cena. Asi právě pro ní se dá očekávat, že si tohle auto někdo koupí. Vždyť plně vybavené auto s šestiválcem stojí 889 900 korun! A pozor! Nejlevnější verze s dvoulitrovým zážehovým čtyřválcem přijde zákazníka na 499 900 korun.