Raketoplány jsou kentauři vesmíru. Vše, co jste o nich chtěli vědět

Zdroj: NASA

Startujete v raketě z rampy kolmo k zemskému povrchu a přistáváte v bezmotorovém kluzáku na ranveji. Tak vypadá let americkým raketoplánem - křížencem letadla s raketou, vesmírným kentaurem.

Éra flotily těchto vesmírných korábů skončila. Ve čtvrtek v Kennedyho vesmírném centru na mysu Canaveral přistál Atlantis, který tak uzavřel tři desetiletí trvající odyseu raketoplánů.

Raketoplány americké vesmírné agentury NASA skončí v muzeích. Zatím nebudou mít následovníky. Pouze jejich menší bezpilotní verzi bude ke špionáži používat Pentagon. Pro vesmírná plavidla, která jako první umožňovala opakované použití, je to ústup ze slávy. Když raketoplány před třemi desítkami let začínaly létat do vesmíru, konstruktéři tvrdili, že to je začátek nové epochy.

Raketoplány však nesplnily všechna očekávání. Uvízly v polovině cesty. Konstruktéři jim nedokázali sestrojit vlastní raketové motory, které by je vynesly za hranici zemské přitažlivosti. Proto musí startovat "po staru", kolmo k Zemi a s přídavnými nádržemi.
Raketoplány jsou při startu připevněny k vnější palivové nádrži naplněné třaskavou směsí kapalného kyslíku a vodíku. Je to, jako byste seděli na sudu střelného prachu.

Především to je důvod, proč flotila raketoplánů nemá novou generaci. Raketoplánu Columbia se v roce 2003 během startu z vnější nádrže odtrhl kus hmoty a udělal díru do ochranného pláště křídla. Při sestupu do atmosféry se do tohoto místa dostal horký vzduch, který narušil jeho soudržnost a způsobil rozpad raketoplánu.

V případě klasické rakety s vesmírným modulem by se to nestalo. Modul je při startu upevněn před raketou.
Právě zkáza Columbie byla hlavním důvodem, proč NASA ustoupila od koncepce, která pochází z počátku 70 let dvacátého století. Vesmírná agentura sice přídavné nádrže i plášť raketoplánu vylepšila, riziko však zůstává.

Co víc, nesplnil se ani předpoklad úspornosti těchto lodí. Ekonomové NASA předpovídali, že raketoplány zlevní cesty do vesmíru, protože budou použity několikanásobně. To se však nepotvrdilo. University of Colorado spočítala, že do konce roku 2010 spolykaly lety těchto lodí 193 miliardy dolarů.

To jsou základní údaje o raketoplánech:
• Raketoplány NASA jsou první vesmírné lodi umožňující opakované použití - kromě externí palivové nádrže, která je po startu odhozena a shoří v atmosféře.
• Plán vyvinout raketoplány pro cesty do vesmíru vyhlásil 5. ledna 1972 prezident Richard Nixon. Vývoj byl zahájen v dubnu příštího roku. První raketoplán - Columbia - vyletěl na oběžnou dráhu 12. dubna 1981.
• Firma Rockwell International pro NASA postavila celkem šest raketoplánů: zkušební Enterprise (který létal pouze v atmosféře), Columbii, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour.
• Challenger a Columbia - ztroskotaly v letech 1998 a 2003. Challenger vybuchl při startu, Columbia se rozpadla při návratu na Zemi. Při každé z těchto havárií přišlo o život všech sedm astronautů na palubě.
• Sestava raketoplánu má tři částí: 1) vlastní raketoplán, 2) dva pomocné startovací stupně, které zajišťují 80 procent tahu při startu, 3) vnější nádrž, která při startu poskytuje palivo hlavním motorům raketoplánu a kterou raketoplán po startu odhodí. Sestava raketoplánu má délku 56 metrů, raketoplán 36. Vzletová hmotnost sestavy je 2 050 tun.
• Raketoplán startuje jako raketa. Ve vesmíru manévruje pomocnými motory, které používá také při sestupu, avšak jen v omezené míře. Raketoplán využívá během sestupu k brzdění především tření o atmosféru. To klade vysoké nároky na tepelnou izolaci lodě. Nakonec raketoplán klesá na ranvej jako kluzák.
• Program amerických raketoplánů nebyl jediný svého druhu. Rusové vyvinuli raketoplán Buran. Jeho první a poslední orbitální let se uskutečnil 15. listopadu 1988. Byl nepilotovaný, ale skončil úspěchem. Rusové však počátkem 90. let program Buran odpískali. Pokládali ho za příliš drahý. Také Evropská vesmírná agentura ESA plánovala raketoplán. Její letoun Hermes však skončil jen na rýsovacích prknech konstruktérů.
• Raketoplány NASA startovaly na oběžnou dráhu 135krát.

Nejdůležitější data v historii raketoplánů:

5. LEDNA 1972
Prezident Richard Nixon podepisuje zákon, který dává NASA 5,5 miliardy dolarů na vývoj okřídleného letounu schopného opakovaně letět do vesmíru. Letoun je nazván space shuttle (kyvadlová vesmírná loď).
17. ZÁŘÍ 1976
Představen prototyp raketoplánu. Je pojmenován Enterprise - po lodi ze seriálu Start Trek. Enterprise byl určen pouze pro zkušební lety v zemské atmosféře. Neměl přídavné motory ani tepelný štít.
12. DUBNA 1981
První z raketoplánu - Columbia - startuje do vesmíru. Let trvá 54 hodin a 30 minut. Na palubě jsou veterán z programu Apollo John Young a zelenáč Bob Grippen. Je to první pilotovaný let do vesmíru Američanů od konce programu Apollo v roce 1975.
7. DUBNA 1983
Astronauti Story Musgrave a Donald Peterson jako první vystupují z raketoplánu do vesmíru. Bylo to během letu Challengeru.
18. ČERVNA 1983
Na palubě raketoplánu (Challengeru) letí první žena - Sally Rideová.
30. SRPNA 1983
V raketoplánu (Challengeru) letí první Afroameričan - Guion Bluford.
28. LEDNA 1986
Při startu havaruje raketoplán Challenger. Zahynulo šest astronautů a učitelka Christa McAuliffeová. Příčinou nehody bylo popraskané teflonové těsnění, kterým unikala vodíková směs. Vodík nakonec explodoval.
29. ZÁŘÍ 1988
Startuje Endeavour - první raketoplán po havárii Challengeru.
24. ZÁŘÍ 1990
Startuje raketoplánu Discovery, který vynáší na oběžnou dráhu Hubbleův teleskop.
3. ÚNORA 1994
Na palubě raketoplánu (Discovery) letí první ruský kosmonaut – Sergej Krikaljov.
29. ŘÍJNA 1998
Discovery vynáší do vesmíru Johna Glenna, prvního Američana, který letěl na oběžné dráze - v roce 1962. Glenn se v 77 letech stává nejstarším člověkem, který kdy byl ve vesmíru.
4. PROSINCE 1998
Raketoplán Endeavour veze na oběžnou dráhu posádku, která zahajuje montážní práce na mezinárodní stanici ISS.
1. ÚNORA 2003
Columbia se rozpadá při návratu na Zem. Na palubě zahynulo v plamenech sedm astronautů včetně prvního Izraelce ve vesmíru Ilana Ramona. Izraelský pilot vzal na oběžnou dráhu kresbu židovského chlapce Petra Ginze z Prahy, který zahynul v Osvětimi. Příčinou havárie Columbie byly poškozené destičky tepelného štítu, na které po startu dopadly úlomky izolace z přídavného motoru.
25. ČERVENCE 2005
První let po havárii Columbie. Do vesmíru letí Discovery.
21. ČERVENCE 2011
Přistává Atlantis, vrací se z posledního (135.) letu raketoplánů.