"Anděl Smrti" z Argentiny dostal doživotí. Nechal zabít stovky lidí!

V letech 1976 až 1983 mučil, vraždil a nechával lidi zmizet. Teď si bývalý argentinský důstojník Alfredo Astiz přezdívaný "Anděl Smrti" u soudu vyslechl, že stráví zbytek života ve vězení. Stejně jako dalších 11 bývalých vojáků a policistů. Informaci přinesl server britské stanice BBC.

Astize, známého pod přezdívkou "Anděl smrti", shledal soud vinným z mučení, vražd a nucených zmizení lidí. Mezi jeho oběti patřily dvě francouzské jeptišky nebo tři zakladatelky argentinské lidskoprávní organizace Madres de Plaza de Mayo.

Stejný rozsudek jako Astiz si vyslechlo jedenáct bývalých vojáků a policistů, mezi nimi Jorge Acosta, Antonio Pernías nebo Ricardo Cavallo. Čtyři další dostali tresty mezi 18 a 25 lety.

ČTĚTE TAKÉ:

Anděl smrti Zelenka dal heparin 43 lidem!

Odsouzení pracovali v Armádní škole mechaniky (ESMA) v Buenos Aires. Tam v průběhu tzv. špinavé války vzniklo jedno z největších mučících a likvidačních středisek vojenské junty. Do zařízení se dostalo na 5000 vězňů, z nichž 90 procent zemřelo. Některé zabili vojáci přímo na místě, jiné shazovali z letadla do Atlantského oceánu.

V procesu, který se vlekl 22 měsíců, teď svědčilo 79 přeživších.
Devětapadesátiletý Astiz se stal symbolem krutosti diktatury nazývané oficiálně jako Proces národní reorganizace. Jako mladý důstojník pronikl do organizace Madres de Plaza de Mayo, která sdružovala příbuzné lidí unesených bezpečnostními složkami.

Následně naplánoval únos a vraždu třech zakladatelek skupiny - Azuceny Villaflorové, Esther Ballestrinové a Maríi Ponceové.

Již dříve byl v nepřítomnosti odsouzen ve Francii, kde ho soud shledal vinným z vražd francouzských jeptišek Alice Domonové a Leonie Duquetové. Ty zmizely v roce 1977 v Argentině.
Dnešní rozsudek Astiz vyslechl se vzpřímenou hlavou. Hájil se tím, že musel zachránit zemi před levicovým "terorismem", současný proces považuje za politickou mstu.
 

ČTĚTE TAKÉ

Zabil jsem 11 důchodců, přiznal se anděl smrti!
 

Bojovníci za lidská práva mají důvod k oslavě. Dnešní rozsudek nad trýzniteli byl první od obnovení demokracie v jihoamerické zemi.

V roce 1976 nastal v Argentině vojenský puč, který svrhl prezidentku Isabelu Perónovou. Až do roku 1983 se u moci střídaly vojenské junty. Šlo o nejkrvavější diktaturu v argentinské historii, nazývanou také jako špinavá válka - boje totiž nebyly formálně vyhlášené a vojenská moc se zcela vymkla kontrole civilních autorit.

Vojenský režim pronásledoval a likvidoval své odpůrce. Běžnými praktikami byly únosy, mučení, manipulace s informacemi, krádeže novorozenců a další zločiny. Nevládní organizace uvádějí, že v tomto období zmizelo nebo zemřelo násilnou smrtí až 30 000 lidí.