Každá automobilka se snaží nabídnout hybridy nebo ještě lépe elektromobily. Chtějí vypadat „zeleně“. My však říkáme – v současné podobě a za současných podmínek vaše elektromobily NECHCEME.
Také vás už dlouho štve, jaká optimistická kampaň se kolem elektromobilů rozbujela? Média se usmívají na automobilky, které hovoří o tom, jak ekologicky a s nulovými emisemi elektromobily jezdí. Jak strašně jsou čisté, výhodné, dokonalé. Jenže je tu také názor je opačný. Tady máte naše důvody, proč prostě elektromobily nemusíme.
1) Většina lidí nemá možnost si elektromobil nabít. Dokážete si představit, že vytáhnete prodlužovačku z okna v sedmém patře paneláku, abyste za rohem mohli nabít svoje auto? My ne. Většina parkovišť a parkovacích míst v republice žádná nabíjecí místa nemá a nikdy mít nebude. Představa, že si bude majitel jezdit do obchoďáku, kam vlastně ani nechtěl jet, nabít auto a čekat čtyři hodiny, než se mu nabije, je zcela zcestná.
2) Elektromobil NENÍ bezemisní! Tu elektřinu musí stejně někdo někde vyrobit. Elektromobil je LOKÁLNĚ bezemisní. Takže až se v Praze budou řidiči elektromobilů usmívat, jak strašně jezdí ekologicky, měl by jim někdo z Chomutovska dát pořádnou facku, protože tamní elektrárny prostě tu elektriku vyrobit musí a jim to o to víc čadí do oken.
3) Na předchozí bod navazuje studie Německého institutu pro aplikovanou technologii Öko Institut e.V., která říká, že elektromobily nejsou z pohledu CO2 ekologické. Jsou maximálně neutrální.
ČTĚTE TAKÉ:
Ruská Lada 2107 po 30 letech končí! Čím jste jezdili vy? ANKETA
Vezměte si příklad: uhelná elektrárna vyprodukuje 1000 g/kWh CO2, elektrárna na plyn 377 g/kWh, jaderná 27 g/kWh a větrná 24 g/kWh. Odhaduje se, že i v roce 2030 bude 75 % výroby elektřiny produkováno z uhlí, obnovitelné zdroje by se v úhrnu mohly dostat na 20 %. Tou dobou by po Německu mohlo jezdit 6 milionů elektromobilů, tedy zhruba 14 % celého vozového parku. Podle propočtů ale tato auta vytvoří jen 8 % kilometrového výkonu – elektromobil totiž ročně ujede o 40 % menší vzdálenost. I tento malý podíl elektromobilů znamená navýšení spotřeby elektřiny o 11 TWh (11 miliard kWh).
Kvůli předpokládanému energetickému mixu se v roce 2030 v souvislosti s dobíjením elektromobilů vypustí do ovzduší 5,2 milionu tun CO2. To představuje 6 % emisí v automobilové dopravě (srov. 14 % vozového parku bude jezdit na elektřinu a elektromobily ujedou 8 % všech kilometrů). U automobilů s konvenčními motory ale studie předpokládá v daném období snížení emisí CO2 o 25 %. Přínos elektromobilů by v takovém případě byl nulový.
4) Jak se vyrábí akumulátory? Tak především si musíme uvědomit, že záporná elektroda každého akumulátoru typu Ni-Mh je složená z niklu, kobaltu, manganu, hliníku a vzácných kovů - lanthanu, ceru, neodymu, praseodymu. Jejich těžba, čištění a zpracování patří k těm nejnáročnějším. Už dnes se bouří ekologové v Japonsku, kde se většina akumulátorů pro hybridy a elektromobily vyrábí, že jejich výroba zcela zničí ekologii Japonska. A to nemluvíme o kladné elektrodě a elektrolytu.
5) Řeči od odjezdu jsou vždy jen teoretické. Pokud se vám nelíbí, že tabulkové hodnoty spotřeby vašeho auta se liší od reálných, tak radši ani neuvažujte o elektromobilu. Hodnota například 120 km dojezdu na plné nabití je v případě ustálené jízdy, bez zapnuté ventilace, rádia a s ideální teplotou. Stačí zapnout větrání, několikrát zastavit a rozjíždět se a hned klesá dojezd na 70 km. Zapnout klimatizaci se rovná elektrické sebevraždě.
6) Bude tedy zapotřebí stále auto dobíjet, aby nezůstalo stát bez „šťávy“ uprostřed města. Odběr energie bude výrazně kolísat v průběhu dne, stejně tak bude kolísat i výkon větrných a solárních elektráren. Bohužel tyto elektrárny nepracují v noci a v zimě. Takže nejdůležitější část dne na dobíjení a čtvrt roku bude nutné pokrýt z ostatních zdrojů.
7) Jak dlouho vydrží akumulátory? Vezměme si lehký příklad – z jednoho konce Prahy na druhý je to cca. 20 km. Dojezd vozu 120 km je, jak jsme si už řekli, pouze teoretický. Vzhledem k tomu, že v Praze jsou samé semafory, kolony a zácpy, tak se auto nepojede ideálními podmínkami. Berme tedy, že se dojezd sníží na 80 km. Zapnete ventilaci nebo topení a spadne na 60 km. Na cestu do práce a z práce to stačí. Jenže se může stát, že se někde zaseknete, pojedete nakoupit, vyzvednout po cestě dítě ze školy... Takže pro jistotu auto nabijete v práci (pokud budete mít k tomu možnost) i doma. Za jeden pracovní den tak bude auto nabíjeno dvakrát. Automobilky hovoří o životnosti 1500 nabíjecích cyklů. Rok má 252 pracovních dnů. Kdyby každý den bylo auto provozováno, jednoduchým propočtem nám vyjde, že za tři roky je po akumulátorech. Ale opět jde o pouze o teoretickou hodnotu.
8) Co s nimi? Bohužel dnes se zatím takticky mlčí o tom, co s akumulátory dál. Evropa chce postavit speciální továrny na jejich ekologickou likvidaci či další využití. Jenže žádná taková ještě není. Elektromobily se začaly prodávat loni. Příští rok by tak měly být továrny hotové. Nejsou. Takže ta hromada těžkých a vzácných kovů skončí na skládce.
9) Cena akumulátorů je stále extrémně vysoká. Říká se, že postupně klesne, až se jich bude vyrábět větší množství. Jenže proti tomu stojí stále rostoucí ceny použitých kovů a tenčící se zásoby těch vzácných. Sada akumulátorů za 70 000 korun tak nebude ničím výjimečným. A to se promítne i na ceně elektromobilů.
10) Co dělat s ojetým automobilem? Myslíte, že lidé si koupí ojetý elektromobil? Po tom, co jsme tady všechno napsali? Nikdo z naší redakce by to neudělal. Vy ano?
Určitě se ptáte, co tedy máme dělat, abychom se neudusili a nevyčerpali zásoby ropy do dvou let. Ale to je další dlouhé povídání, a to si necháme na další zajímavý článek.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
