Sněmovna posvětila církevní restituce, ČSSD chce jednání napadnout u Ústavního soudu

Zdroj: Mediafax

Poslanecká sněmovna schválila ve čtvrtek návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. 102 koaličních poslanců tak i podruhé odhlasovalo nápravu majetkových křivd a navrácení majetku církevním společnostem zabaveného po roce 1948.

Zákon o majetkovém vypořádání státku s církvemi by měl odloučit církve od státu. Kromě toho by se měl majetkově vypořádat s církvemi, kterým komunisté zabrali majetek. Navrácení majetku ostře kritizuje opozice.
 

Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Podívejte se na reportáž TV Nova o schvalování zákona o církevních restitucích:

Cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.
 

Související obsah

Ve Sněmovně půjde o všechno: DPH, rozpočet, důchody, restituce

23. 10. 2012

"Bohužel, to všechno řešíme v době, kdy se česká ekonomika propadá. Vláda, která si říká vláda rozpočtové odpovědnosti, nám tady předkládá další zadlužování státu s dopadem na HDP, na státní rozpočet a na zadlužování příštích generací na třicet let," uvedl před časem Vladimír Dryml (ČSSD).

"Mám obrovskou radost a přiznám se, že jsem i dojatý. Po dvaceti letech se podařilo dosáhnout spravedlnosti v této otázce," okomentoval noční výsledek hlasování ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Naopak opozici noční jednání pobouřilo, proto ještě před hlasováním poslanci KSČM a ČSSD opustili jednací sál, aby ukázali, že jednání nepokládají za legitimní.

"Já jsem přesvědčen, že takto velké majetkové přesuny v řádu desítek miliard nemůžou procházet většinou 101 či 102 hlasů a jednání podle našeho názoru nesplňovalo znaky zákonného postupu, protože tento tisk měl být projednán na nejbližší schůzi, a tak se nestalo. Toto projednávání má zpoždění několik měsíců, jsem přesvědčený, že zákon fakticky byl smeten ze stolu a dnes nebylo o čem jednat. Proto jsme také odmítli se účastnit diskuse a následně i hlasování, protože bychom jen pomáhali budit zdání, že šlo o normální schůzi. Přitom šlo o schůzi, která byla podle našeho mínění za hranou zákona," uvedl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.

Související obsah

Levice drtí v preferencích pravici! ODS i TOP 09 ztrácí hlasy voličů

8. 11. 2012

Podle Tejce koalice jednala na hraně zákona a sociální demokraté jednání o církevních restitucích napadnou u Ústavního soudu. ČSSD připravuje ústavní stížnost pro případ, že norma projde celým legislativním procesem. Zákon, který má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948, budí mezi politiky i řadou obyvatel velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizuje a snaží se jeho přijetí zabránit, nebo ho přinejmenším oddálit.

Vláda normu poslancům předložila již 19. ledna tohoto roku. U řečnického pultíku vystoupily během jednotlivých čtení se svou kritikou návrhu zákona desítky poslanců, například místopředseda dolní parlamentní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten před časem reagoval na opakované tvrzení koaliční vlády, že návrh jde v souladu s principem: co bylo ukradeno, musí být vráceno.

"Já jsem si všiml, že bychom měli uznávat zásadu: co bylo ukradeno, musí být vráceno. Říkal jsem si, jak tato zásada je v této zemi uplatňována. Když se na to podíváte, tak zjistíte neuvěřitelná čísla, jak v této zemi je uplatňován princip, že to, co je ukradeno, musí být vráceno. Obětem trestných činů se v této zemi vrací to, o co přijdou, v méně než pěti procentech," řekl sněmovně Zaorálek.

"Jak je možné, že když tento princip není respektován, tak vy ho vytahujete na děje dávno minulé? To je pozoruhodná nedůslednost. Chápete, jestli vy jste bezohlední vůči obětem současným, tak mi netvrďte, že máte náhlé hnutí šlechetnosti vůči zlodějnám, co se staly v minulosti. To nedává smysl. To jste si měli rozmyslet. Měli byste tento princip uplatňovat vůči fyzickým osobám dnes. Ti si to skutečně zaslouží!" vyzval ministry vlády Petra Nečase (ODS).

Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.

Norma nyní míří k prezidentovi republiky.