Tajemné případy: Novák po nehodě začal mluvit osmi světovými jazyky

Zdroj: oficiální zdroj

Kaspar Hauser a Karel Novák. Jejich příběhy od sebe dělí více než 100 let. Spojuje je to, že nikdo nedokázal vysvětlit, kde se vzali, odkud přišli a za co vděčili svému výjimečnému nadání.

Odkud přišli? Kdo je poslal? Kdo je vzdělával? A kdo je zabil? Kde vzali své tajemné schopnosti? Přišli z budoucnosti? Nebo z jiné planety? Nebo to byli jen všeho schopní podvodníci, kteří dokázali zmást i fundované odborníky? Podívejme se spolu na tajemné příběhy Kaspara Hausera a Karla Nováka.
 

Kaspar Hauser
 

Dne 26. května 1828 se uprostřed německého Norimberku objevil neznámý chlapec neurčitého věku. Mlčel. Jediné, co z něj dostali, bylo jméno. Kaspar Hauser. Na sobě měl zaprášené oblečení, které ale pocházelo z lepší krejčovské dílny. V dlani svíral obálku. V ní byly dva dopisy psané lámanou němčinou. V jednom stálo, že se chlapec narodil 30. dubna 1812 a je synem vojáka šestého regimentu. V tom druhém psaní je pak prosba, aby byl klučina vychován jako voják. Chlapec prý byl z bezpečnostních důvodů vychován v naprostém utajení a neví nic o světě, do kterého přichází.
 

Kaspar Hauser je provizorně umístěn do obecní šatlavy. Je vidět, že tmavá kobka mu vůbec nevadí, že je na ni zvyklý. Co mu naopak vadí, je ostré světlo. Mlčí, sedí v klidu a jediné, co pozře, je voda a tmavý chléb. Přivolaný lékař Kaspera prohlédne a určí, že chlapec je zcela zdravý, jen má opožděný vývoj.
 

Kaspara se ujme profesor Daumer, který se specializuje na chování tzv. vlčích dětí. Hauser má vynikající čich i sluch, špatně vidí v denní světle, bojí se svíčky nebo tikajících hodin. Rychle se ale učí. Vědomosti do sebe nasává jako houba. Je velmi inteligentní a Daumer brzy nabývá přesvědčení, že Kaspar má fotografickou paměť.
 

Z minulosti si pamatuje Hauser jen pár záblesků. Vyrostl v jakési kobce, kde měl jedinou hračku - dřevěného koníka. Spal na slámě a nikdy neviděl ty, co mu v noci nosili jídlo. Netušil, jak se dostal do Norimberku a nedokázal odpovědět, proč si říká zrovna Kaspar Hauser. Ani nechápe, proč je najednou na svobodě.
 

Z nějakého důvodu projeví o výchovu Kaspara Hausera zájem anglický obchodník Lord Stanhope a ujímá se ho. V té době chlapec, ze kterého se zatím stala atrakce evropského významu, začíná hovořit o tom, že ho pronásleduje muž v černém kabátě a s černou tváří. Stanhope na čas svěří Kaspara do péče svého přítele doktora Meyera.
 

Tam žije chlapec až do 14. prosince 1833 v klidu. Osudný den se ale přibelhá domů s bodnými ranami na hrudi a tvrdí, že ho v parku napadl muž v černém. Před útokem mu dal papír, který obsahuje nesrozumitelné klikiháky. Policisté ve sněhu ale objeví pouze Kasparovy stopy. Chlapci je diagnostikována schizofrenie. Smrtelné zranění si podle závěrů vyšetřování způsobil sám. O tři dny později umírá. Vražedná zbraň nenalezena. Tajemství svého původu i své smrti si bere s sebou do hrobu. Na jeho náhrobku stojí: Zde leží Kaspar Hauser, hádanka své doby. Původ neznámý, smrt tajuplná.
 

Kasperovou smrtí ale nekončí touha rozluštit jeho tajemství. Při pokusech objasnit jeho původ vedou indicie až do rodiny bavorské velkovévodkyně Stephanie Bádenské. Té se měl v září roku 1812 narodit synáček, který krátce nato za záhadných okolností umírá. Objevila se hypotéza, že chlapec ale nezemřel, pouze byl (kvůli dynastickým sporům) ukryt. Spekulaci o šlechtickém původu Kaspera Hausera nahrává i jeho zarážející podoba s údajným otcem Karlem Bádenským.
 

V roce 2002 provedl profesor Bernd Brinkmann z Ústavu soudního lékařství v Münsteru rozbor DNA několika vzorků dochovaných Hauserových vlasů a srovnal ho s genetickým kódem potomků bádenského rodu. Genetické řetězce nebyly sice vyhodnoceny jako identické, ale bylo nalezeno velké procento shodných genetických informací.
 

Karel Novák
 

Snad ještě záhadnější je případ Karla Nováka. Nebo lépe řečeno muže, který si toto jméno zvolil. Dne 24.června 1955 zadrželi pohraničníci poblíž česko-polských hranic u obce Oravská Polhora asi dvacetiletého muže. Nereagoval na hlasy, zdálo se, že je hluchoněmý. Neměl u sebe doklady, ani peníze. Na služebně napsal, že se jmenuje Karel Novák. Komunikoval v češtině. O muže se okamžitě začala zajímat StB, objevilo se podezření, že muž je zahraniční agent. Jenže se to nedařilo prokázat.
 

Novák byl poslán na psychologické vyšetření, které odhalilo, že má velmi vysoké IQ, vynikající logické a matematické uvažování a fotografickou paměť. Lékaři nedokázali zjistit, zda muž je skutečně hluchoněmý, nebo to pouze předstírá. Komunistický režim tu najednou měl člověka, o kterém nic nevěděl a nedokázal to zjistit.
 

Zdroj: Oficiální zdroj

Státní bezpečnost začala Nováka mučit, aby z něj dostala přiznání, že je zahraniční špion. Jediné, k čemu se vyslýchaný muž přiznal, bylo  to, že si jméno Karel Novák vymyslel. Své pravé jméno totiž nezná. Šoupli ho do vazby a čekali, že ho zlomí. Spoluvězeň pak uvedl, že Novák celé hodiny zíral do zdi, klepal se a bylo vidět, že má z něčeho obrovský strach. Z agentů StB ale nikoliv. Ti z něj nic nedostali a Novák tak putoval na svobodu. Odjel do Kladna, kde začal pracovat jako dělník na stavbě. A tady přišel zlom.
 

Karel Novák najednou začal mluvit. Porazilo ho auto a po nehodě se mu vrátila řeč i sluch. Znovu se dostal do spárů StB. Státní bezpečnost zjistila, že Novák hovoří najednou nejen česky, ale také německy, francouzsky, rusky, anglicky, italsky, slovensky, maďarsky a polsky. Navíc se ukázalo, že Novák ovládá asijská bojová umění, umí řídit tank, výborně střílí z pistole, je schopný pilotovat vojenská letadla. Opět se objevila teorie, že Novák musí být zahraniční agent. Nic se mu neprokázalo, přesto byl v roce 1958 odsouzen na 12 let za špionáž.
 

Po propuštění z vězení začíná Novák hovořit o tom, že po něm jde muž v černém, který má místo tváře temnotu. Že se blíží jeho konec. Dne 17. listopadu 1981 Novák umírá u své přítelkyně, kam zašel na kávu. Žena později uvedla, že nervózní Novák došel do koupelny, umyl si ruce, když vycházel ven, tak padl na zem a zemřel. Patolog přesnou příčinu smrti určit nedokázal. StB nemá zájem na tom, aby se na Nováka vzpomínalo, místo jeho posledního odpočinku tak není známo.
 

(čerpáno z knihy Největší české záhady od Otomara Dvořáka)
 

ZÍTRA PŘINESEME ZÁHADNÉ MENHIRY ČESKA