Pod pražským letištěm je obří síť chodeb. Dostali jsme se dovnitř!

Podívejte se na záběry, z míst, kam se hned tak někdo nedostane. Pod letištěm Václava Havla v Praze se nachází rozlehlá síť kolektorů, která tvoří důležitou součást zázemí letiště.

Většina lidí zná z letiště pouze příletové haly, odbavovací zařízení a ranveje. Jenže aby letiště dobře fungovalo, musí mít také rozsáhlé technické zázemí. Nemalou zásluhu na fungování celého komplexu mají i labyrinty chodeb umístěné v podzemí, které se nazývají kolektory.
 

"Kolektory jsou průchozí liniové stavby, které slouží k ukládání inženýrských sítí. Je v nich soustředěna převážná část sítí nezbytných pro chod letiště,“ popisuje technik dopravních staveb Jaroslav Kondrčík.
 

Výstavba kolektorů začala na pražském letišti v osmdesátých letech s výstavbou Letiště Sever a postupně se rozrůstaly při rozšiřování letiště, kdy se stavěly Terminály 1 a 2. Kolektory tvoří necelých devět kilometrů chodeb, ve kterých jsou uloženy stovky metrů potrubí, elektrických a optických kabelů.
 

Většina kolektorů byla hloubena z povrchu země, ale najdou se zde i úseky, které byly raženy hornickým způsobem. Zajímavostí je, že ražený kolektor v části teplovodního kanálu by měl v budoucnu sloužit i pro plánované metro.

Zobrazit všechny fotky (10)

Velkou výhodou kolektorů je snadný přístup k inženýrským sítím. V případě závady se nemusí složitě hledat místo havárie. Odpadají i zdlouhavé výkopové práce a většinou se ani nemusí přerušit provoz v místě poškození. Potrubí a kabely vedené pod povrchem v izolovaných betonových chodbách mají také delší životnost.
 

Související obsah

01:26

"Vytřít" letištní ranvej není legrace. Podívejte se, jak se to dělá!

4. 7. 2014

Systém kolektorů je nepřetržitě hlídán stovkami čidel, které snímají otevření vstupních poklopů, stav čerpadel, ventilátorů, aktuální teplotu v kolektorech a další důležité faktory. Provoz je monitorován dispečery. Ti vědí o všem, co se v kolektorech děje, a mohou tak na případné problémy rychle reagovat.