Vědci a učenci se už od úsvitu dějin snaží zodpovědět spoustu zvídavých otázek a odhalit rozličná tajemství. Pojďme se teď podívat na ta zábavnější a nevážná odhalení učených hlav.
1. Proč nás (většinou) nevzbudí vlastní chrápání?
jednoduše proto, že všichni chrápeme nejhlasitěji tehdy, když je náš spánek nejhlubší a je nejobtížnější nás probrat. Kromě toho jsou naše těla poměrně hlučná i přes den (například kvůli dýchání) a jsme tak naučení vlastní zvuky ignorovat.
2. Proč ovocný dort vydrží v chladu třeba i rok a pořád chutná dobře?
Díkybohu za vysoký obsah cukru. Cukry totiž mají tu vlastnost, že ze svého okolí pohlcují vodu. A díky tomu nemají bakterie a další škodlivé mikroorganismy z čeho žít a množit se. Nemluvě o tom, že už samotné dlouhé pečení zahubí všechny škůdce ještě před dokončením dortu.
3. Proč se párky a klobásy při vaření kroutí a praskají?
Střívka jsou ve většině případů z velké části tvořené kolagenem, který se při tepelné úpravě výrazně smršťuje. Většina sporáků navíc distribuuje teplo nerovnoměrně, takže se uzenina kroutí jako had.
4. Proč se při bouřkách spouštějí alarmy v autech?
Moderní autoalarmy využívají tlakové a nárazové senzory. A reproduktory připojené k vašemu autorádiu fungují jako ty tlakové spínače. Normálně reproduktor vytváří zvuk tím, že se rozkmitá. Při bouřce ho ovšem může do pohybu uvést právě hlasitá rána, která tím pádem spustí alarm.
5. Je bezpečné zírat zblízka do zapnuté mikrovlnné trouby?
Ano. Mikrovlnné záření díky svým fyzikálním vlastnostem přes kovem vyztužená dvířka přístroje neprojde. Takže pokud nemá mikrovlnka nějakou skrytou vadu nebo není viditelně poškozená, jste v bezpečí.
6. Proč máme deset prstů na rukách i nohách?
Za to můžeme poděkovat evoluci. Přirozený vývoj totiž po pokusech s velkým počtem tenkých prstů došel k závěru, že pět prstů na každé končetině je pro člověka optimální počet. Některá zvířata, která často běhají, mají prstů méně, protože tak mají lepší stabilitu.
7. Jak fungují nesfouknutelné žertovné svíčky?
Za jejich "věčný" plamínek může hořčík napuštěný do knotu. Když sfouknete obyčejnou svíčku, vezmete plamínku teplo a žhnoucí uhlík na konci knotu zkrátka nevyprodukuje dost tepla na to, aby svíčka znovu vzplála. Hořčíku ovšem stačí k podpáleí mnohem nižší teplota a když žertovnou svíčku sfouknete, zbytky tepla jsou dostatečně velké na to, aby knot znovu vzplál.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz