Jak je možné, že někteří kuřáci mají i po letech neustálého šlukování čisté plíce? A jak s tímto objevem souvisí plicní nemoci u nekuřáků? Vědci mají odpověď. Následky "maskuje" příznivá mutace DNA.
Vědci si přizvali na pomoc padesát tisíc respondentů z řad kuřáků i nekuřáků, a to bez ohledu na jejich zdravotní stav. Obrovská škála dobrovolníků pak byla podrobena důkladnému zkoumání nepříznivého dopadu nikotinu na tělo.
A tak se stalo, že vědci přišli na něco úžasného. Mnoho respondentů mělo naprosto čisté plíce, ačkoli dlouhá léta kouřili několik krabiček denně. Jak je to ale možné?
V lidské DNA objevili jakousi příznivou mutaci, která urychluje funkci plic a maskuje smrtící dopad kouření. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že tento objev povede k výrobě nových léků na zvýšení aktivity plic. Zároveň ale upozorňují na fakt, že vždy bude nejlepší volbou nekouřit.
"Nezdá se, že by se jednalo o nějaký kouzelný náboj, který by každému poskytnul zaručenou ochranu proti škodlivým účinkům kouření - stále mluvíme o plicích, které na tom budou znatelně hůř než plíce nekuřáka," řekl v rozhovoru pro BBC profesor Tobin.
Zkoumání Chronické obstrukční plicní nemoci (COPD), která vede k dušnosti, kašli a opakované hrudní infekci, dovedlo výzkumníky k poznatku, že riziko výskytu je možné snížit právě pomocí zmutovaného genu. Ve finále na tom tedy budou lépe kuřáci s "dobrými" geny, než nekuřáci se "špatnými". To ovšem neznamená, že kouření neškodí. Ve výzkumu totiž nebylo zcela zohledněné vysoké riziko srdeční příhody a rakoviny.
Vědce ještě čeká bližší prozkoumání určité části genetického kódu, která se vyskytuje častěji u kuřáků než abstinentů a která zřejmě způsobuje snadnější závislost na nikotinu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz