Proč se ptáci v letu nesrazí? Odpověď přinesly andulky

Zdroj: Profimedia

Mnoho lidí se podivuje nad tím, jak je možné, že se ptáci při letu nesrazí, když se dostanou do nebezpečí čelního střetu. Na tuto otázku hledali odpověď australští vědci, kteří došli k jednoduchému závěru, ptáci podvědomě preferují pravidlo pravé strany. Aplikace výsledků by mohla výrazně ovlivnit budoucí vývoj dronů, které rychle zaplňují nebe.

Tým vědců z australské univerzity v Queenslandu jednoduchým trikem zjistil, jak se ptáci chovají, když hrozí čelní střet. Zkoušky prováděli v rovném tunelu, kdy proti sobě 100x poslali dvě andulky. Celý proces snímaly vysokorychlostní kamery. Ze záběrů pak vyvodili zajímavé závěry, které prezentovali na portálu Plos One.

Ptáci při hrozbě čelního střetu dodržují dvě velmi jednoduchá pravidla. Z testů vyšlo najevo, že když hrozí čelní střet, podvědomě se oba stočí na svou pravou stranu, díky čemuž je riziko kolize minimální.

Dalším zjištěním je, že ptáci při letu preferují určitou výšku a málokdy se v tunelu střetli přímo ve stejné výšce. Po analýze záznamů není zcela jasné, jestli se výška letu liší u jednotlivých ptáků nebo jde o hierarchické postavení v hejnu.

Související obsah

01:50

Hostí Europa život? Z měsíce Jupiteru tryská voda, tvrdí NASA

27. 9. 2016

Výsledky neodhalily, proč přesně ptáci preferují určitou výšku letu, nicméně studie napovídá, že postavení v hejnu určuje, jak se ptáci vyhnou. "Důležitější" pták má tendenci klesat, zatímco níže postavený jedinec se bude snažit při hrozbě čelního střetu stoupat. Vědci se domnívají, že to je kvůli šetření energie výše postaveného ptáka, nicméně se jedná pouze o teorii, kterou bude třeba dokázat dalšími testy.

Například andulka s označením "Four" (Čtyři) během dvaceti střetů s andulkou Milkyway (Mléčná dráha) vždy druhého ptáka podlétala, ať už létala z jakéhokoliv směru.

Výsledky studie by mohly výrazně pomoci při řešení kolizních situací u dronů. Ty v současné chvíli využívají jednoduché senzory k měření vzdálenosti, ale zatím nejsou natolik vyspělé, aby mohly vzájemně komunikovat.

Související obsah

00:35

Tohle není animace ani hračka. Fialová potvora žije na dně moře

18. 8. 2016

"Až se technologie zlepší, naprogramování dronů k tomu, aby automaticky zatáčely při nebezpečí vpravo, by mohla být přímější strategie, aby ke kolizím nedocházelo," uvedl pro portál NewScientist jeden z autorů studie Mandyam Srinivasan.

Podle Srinivasana bude určení výšky složitější, potenciálně by šlo dronům přiřadit číslo, přičemž by dron s nižším číslem například vždy klesal. Naučit drony vzájemně spolu komunikovat je proveditelnější, než se snažit všechny stroje, jejichž množství neustále narůstá, na nebi vzájemně koordinovat.