V minulém roce probíhalo po celém světě 14 konfliktů, které můžeme označit za válku. V těch za jediný rok zemřelo přes 175 tisíc lidí. V další desetitisíce umíraly v desítkách menších ozbrojených konfliktů. Letos se nedá očekávat žádné velké zlepšení.
Jako válku definují výzkumníci z centra pro výzkum ozbrojených konfliktů ve švédské Uppsale takový konflikt, při kterém v jednom roce zemře více jak 1000 lidí. Obdobných konfliktů zaznamenali vědci v uplynulém roce 14. Nejvíce obětí, přes 50 tisíc, si vloni vyžádala občanská válka v Sýrii.
Nejhorší konflikty probíhají na Blízkém a Středním východě a v rovníkové Africe. Vedle Sýrie umíraly desítky tisíc lidí také v Afghánistánu a v Iráku. Války v Afghánistánu, kde mír poznali naposledy koncem 70. let, si vyžádaly už téměř 2 miliony obětí! Konflikt má navíc přesah i do severozápadního Pákistánu. V Iráku, který se už téměř stabilizoval, propukly boje naplno v souvislosti se vzestupem Islámského státu.
Nejméně 7 tisíc, podle některých odhadů ale i více jak 10 tisíc, obětí si vyžádala občanská válka v Jemenu, kde spolu bojují vojska Hútíů, vojska věrná bývalému prezidentovi Hádímu, jednotky Al-Kájdy a jednotky Islámského státu. Konflikt v Jemenu je pokračováním války mezi šíitskou a sunnitskou větví islámu a dvěma velkými muslimskými státy, Saudskou Arábií a Íránem, které podporují různé strany konfliktů.
Klidno není také v Turecku, kde při konfliktech na východní části země, kde vláda v Ankaře bojuje proti kurdským separatistům, zemřelo jen letos přes 2 tisíce lidí. Válka se přenáší i do evropské části země, když na ofenzivu turecké armády Kurdové reagují teroristickými útoky v Istanbulu. Tam vedle Kurdů útočí také Islámský stát.
Turecko je tak jednou ze dvou evropských zemí, na jejichž území zuří válka. Více jak 10 tisíc lidí zahynulo za posledního dva a půl roku na východě Ukrajiny, kde se proruští separatisté snaží odtrhnout oblast Doněcka a Luhanska. Kvůli konfliktu se téměř 2 a půl milionu lidí muselo přestěhovat. Etničtí Ukrajinci utekli ze separatisty ovládaných regionů do jiných částí země, etničtí Rusové zase z území, které separatisté neovládli, třeba přímo do Ruska.
Vedle východní Ukrajiny trápí Rusko také povstání na severním Kavkazu. To trvá už přes 7 let, od oficiálního ukončení války v Čečně. Ročně při něm zemře přes 100 lidí.
Ničivé války pustoší také Afriku. Nejvýznamnější, povstání radikální organizace Boko Haram napojené na Islámský stát, zasáhlo území Nigérie, Čadu, Kamerunu a Nigeru. Za 7 let při něm zemřelo přes 220 tisíc lidí. S desetitisíci bojovníky Boko Haram bojuje výrazná převaha regulérních armád. Boko Haram však ve válce využívá především teroristické metody, proto se jej stále nedaří porazit. Další tisícovku lidí ročně zabijí etnické konflikty mezi muslimy a křesťany v Nigérii.
Hned několik konfliktů probíhá v Súdánu. Boje mezi súdánskou vládou a Súdánskou osvobozeneckou armádou probíhají už 13 let v provincii Dárfúr a vyhnaly z domovů na 2 miliony uprchlíků. Podle odhadů OSN už zaplatilo životem přes 300 tisíc lidí. Konflikt se přelil také do sousedních súdánských provincií, kde si vyžádal další desítky tisíc mrtvých. Od Súdánu se oddělil Jižní Súdán, kde ale probíhá od roku 2013 občanská válka.
Islámský stát kromě Iráku, Sýrie a Jemenu bojuje také v Libyi, která se ještě nestabilizovala po pádu diktátora Muammara Kaddáfího. Přes 2 tisíce lidí padlo v boji s Islamisty na egyptském Sinaji. S Islamisty bojují vládní jednotky také v oblasti tzv. Maghrebu, tedy v severozápadní Africe. Islamisté útočí v Alžírsku, Mauretánii, Maroku nebo v Tunisku či Mali.
Reportáž o ofenzívě proti ISIS:
Velká válka se nevyhýbá také americkému kontinentu. Už přes 10 let zuří v Mexiku drogová válka, která zabila přes 165 tisíc. Tu po svém nástupu do úřadu vyhlásil tehdejší prezident Felipe Calderón. Proti vládě podporované USA a Kolumbií stojí drogové kartely. Pozitivní zprávou pro Jižní Ameriku je ovšem dojednání příměří mezi vládou Kolumbie a guerillami FARC, které ukončí desítky let trvající konflikt.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz