Petr Kramný sice byl loni odsouzen za vraždu své manželky a dcery k 28 letům vězení, stále se ale najde řada lidí, kteří věří v jeho nevinu. Snad nejvíce za něj bojuje Spolek Šalamoun. Ten tvrdí, že soudkyně mohla být podjatá a odposlechy, které poslaly Kramného za mříže, nelegální.
Petr Kramný má podle Spolku Šalamoun šanci na obnovu procesu. Postup Krajského soudu v Ostravě totiž prý nebyl korektní. Definitivně o tom ale rozhodne až Nejvyšší soud v Brně. Spolek zpochybňuje jak nestrannost soudkyně Renaty Gilové, tak legálnost pořizování odposlechů.
Odposlouchávat Kramného totiž policii povolil soudce Karel Gil, manžel soudkyně, která Kramného poslala za mříže. "Již sama skutečnost, že byl v trestní věci činný manžel následné předsedkyně senátu JUDr. Renáty Gilové, je dle našeho názoru jednoznačným důvodem, aby se sama z projednávané věci vyloučila," myslí si Václav Peričevič ze Spolku Šalamoun. Gilová podle něj mohla být podjatá.
Podobně se na věc dívá i odborník na trestní právo Jan Černý. "Soudce rozhoduje o své případné podjatosti z vlastní iniciativy nebo na základě námitky podjatosti, kterou podá někdo z účastníků řízení. V tomto případě je to na hraně. A pokud to je na hraně, je vždy lepší, aby se soudce z procesu vyloučil," říká advokát pro TN.cz.
"Pokud se ovšem soudce nevyloučí sám a zhodnotí to tak, že podjatý není, je tu ještě možnost opravného prostředku a o podjatosti rozhoduje nadřízený soud. Pokud se i dodatečně zjistí, tedy i po vynesení pravomocného rozsudku, že v procesu rozhodoval soudce, který rozhodovat neměl, je možné podat návrh na obnovu řízení," popisuje Černý.
Příbuzenství lidí, kteří rozhodovali ve stejném procesu, i když každý o jiné věci, může podle něj někdo vnímat negativně. "V tomto případě vidím jen možnost dát návrh na obnovu řízení s tím, že důvodem je podjatost soudce," komentuje konkrétní kauzu.
V případě, že by obnova řízení byla povolena, začal by celý proces úplně od začátku a s novým soudcem. Na svobodě by Kramný pravděpodobně vyšetřován nebyl, podle Černého by se ale nejspíš vrátil zpátky do vazby. "Podezřelým by byl pořád a soud by zvažoval, jestli by byl vyšetřován na svobodě, nebo jestli jsou důvody vazby," vysvětluje.
Podle Šalamounu pochybil i Gil, a to ve chvíli, kdy odposlechy povoloval. "Předseda senátu JUDr. Karel Gil, zcela formálně převzal argumentaci jak policejního orgánu, tak státního zástupce Legerského, zcela rezignoval na svou přezkumnou činnost a výhradně formálně CTRL+C a CTRL+V důvody zkopíroval jako argumentaci pro prodloužení odposlechu," píše Peričevič.
Mohou vůbec odposlechy sloužit jako relevantní důkazy? A bylo správné, aby je Gil povolil pouze na základě argumentace policie a státního zastupitele?
"Vzhledem k tomu, že případ byl kvalifikován jako zvlášť závažný zločin, tam je odposlechy možné povolit. V každém případě o nich rozhoduje soudce, který ale musí zvážit, jestli jsou důležité pro to, aby byly zjištěny nějaké skutečnosti. Odposlechy se povolují až ve chvíli, kdy není možné tyto skutečnosti zjistit jiným způsobem," popisuje Černý s tím, že pokud jsou odposlechy legální, jsou brány jako důkazy.
"Policie dá návrh státnímu zástupci a ten navrhne soudu, aby povolil odposlechy na konkrétních číslech konkrétních lidí. Soud by měl opsat návrh státního zástupce, ale zároveň věc i sám posoudit," podotýká advokát. Neměl by tedy vycházet jen z toho, co mu předloží státní zástupce.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
