O tom, že jsou v jednotlivých evropských zemích potraviny různě kvalitní, se toho napsalo již mnoho. Češi si často stěžují, že jsme popelnicí Evropy a že někteří výrobci cíleně šidí potraviny určené pro český trh. Leckdy se ale jedná o zcela smyšlené kauzy či pomluvy.
Ano, nejspíše se kvalitou potravin prodávaných v tuzemských supermarketech nevyrovnáme západním státům a evropským kulinářským velmocím. Pro šunku, jakou mají v Itálii, nebo kvalitní francouzský sýr holt musíme stále spíše do specializovaných a také dražších prodejen, než mezi regály supermarketů. Jedná se o dlouhodobý problém, se kterým se zatím nedaří úspěšně bojovat. Na vině je nejspíše snaha Čechů ušetřit: "Aby získaly co nejvíce zákazníků, snaží se (obchodní řetězce, pozn. red.) lákat na co nejnižší ceny," vysvětluje problém předseda Družstva velkoobchodů a maloobchodů CBA CZ Roman Mazák.
V určitých případech ale někteří zákazníci hledají problém tam, kde není. A nebojí se svými "poznatky" podělit s ostatními na sociálních sítích. A pak je zaděláno na problém. Takovou zkušenost se šířením lživých informací o kvalitě potravin má řada velkých výrobců, a to jak z řad těch zahraničních, tak i tuzemských. Šířením nepravdivých zpráv se zabývá například web hoax.cz, kde bychom takových případů našli celou řadu.
Jedním z příkladů může být třeba "kauza" ohledně výroby plzeňského piva. Jeden zvídavý zákazník začal na počátku tohoto roku šířit na internetu informaci, že je v českých prodejnách v prodeji Plzeňský Prazdroj vyráběný v Polsku. A samozřejmě neopomněl zdůraznit, že chuťově se nemůže tomu vyráběnému v Česku vyrovnat. Argumentoval kódovým označením na lahvích. Kódy začínající písmeny LC a LD měly být vyrobeny v Plzni, kódy začínající na LA pak v Polsku: "Pokud nevěříte, kupte si lahev LA a druhou LC nebo LD a sami se můžete přesvědčit o podstatném rozdílu," vyzýval muž ve svém příspěvku.
Pravda byla ale ve skutečnosti úplně jiná: "L znamená stáčecí linka, písmeno A, B, C nebo D označuje směnu v plzeňském pivovaru," vysvětlil tehdejší tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček a uvedl, že Plzeňský Prazdroj distribuuje a prodává v Česku pouze Pilsner Urquell uvařený v Plzni. Licenční výroba tohoto piva v Polsku navíc skončila už v roce 2011.
Ještě větší kauzou, která se navíc stále i dnes šíří po e-mailech naší zemí, pak je srovnání vepřové konzervy od společnosti Hamé z české a rakouské prodejny. Zákazník upozorňoval na nižší kvalitu výrobku a vyšší cenu v případě české verze. Tato fáma se šířila českým internetem doslova bleskovou rychlostí a vzbudila řadu emocí. Opět zbytečně.
Podle společnosti Hamé je absolutní lež tvrzení, že by do produktu pro český trh dávali nekvalitní maso, které "zůstane" po výrobě produktu pro rakouský trh: "Na snímku, který koluje po sociálních sítích, jsou dva odlišné výrobky, ten český má mimochodem o třetinu více masa než výrobek pro rakouský trh. Produkt pro český trh Vepřové ve vlastní šťávě obsahuje 90 % masa (konkrétně vepřové pleci), přičemž se jedná o náš prémiový výrobek. Má koneckonců i známé ocenění kvality českého výrobku Klasa. Naproti tomu produkt Moravské jemné vepřové maso, který vyrábíme pro rakouské odběratele a za nímž si rovněž stojíme, obsahuje 60 % masa. Oba výrobky vypadají při rozkrojení jinak, jelikož jsou zpracované jinou technologií a skutečně se jedná o dva odlišné produkty. Vepřové ve vlastní šťávě je zpracované na větší kousky," vysvětluje Petr Kopáček z Hamé.
I uměle vytvořené kauzy jako jsou ty popsané výše negativně ovlivňují pohled českých zákazníků na nabízené výrobky. Leckdy se ale jedná o lež. "Hamé stejně označené výrobky vyrábí se stejnými recepturami pro všechny trhy, neexistuje rozdílná kvalita pro západ a východ. Nedávalo by to ani logiku. My jsme česká firma, jsme tu doma a Česko spolu se Slovenskem jsou pro nás nejdůležitější trhy. Skoro všechny výrobky vyvíjíme primárně pro tyto dva naše domácí trhy a až pak výrobky dostáváme do dalších zemí," vysvětluje Petr Kopáček a vyzývá spotřebitele, aby se nenechali zmást tímto hoaxem a sdíleli správné informace ve svém okolí.
